Buddhismus patří k nejrozšířenějším náboženstvím v Asii, které se šíří už více jak 2500 let. Zde Vám představujeme 5 nejkrásnějších a nejzajímavějších starých buddhistických chrámů, které můžete při svých cestách navštívit.
Chrámy v Baganu, Myanmar
Město Bagan (také Pugam) ležící v centru Myanmaru (Barmy) bylo metropolí Pugamské říše, která vzkvétala mezi 11. a 13. stoletím. Rozlehlý areál je tvořen více jak 2200 buddhistickými stúpami, pagodami a dalšími náboženskými stavbami. Mnohé z nich byly zrenovované a návštěvníci si je dnes mohou prohlédnout zvenku i zevnitř. Vstupenka platí 5 dní a nejlepší způsob, jak si památky prohlédnout, je na jízdním kole. Zamiřte k Shwesandaw Pagoda, odkud budete mít perfektní výhled na západ slunce nad Baganskou plání se siluetami stúp. Dalším skvělým místem na fotografování západu nebo východu slunce je chrám North Guni Temple („Severní chrám Guni“), kde bývají menší davy než v Shwesandaw.
Borobudur, Indonésie
Chrám z 9. století v centru indonéského ostrova Jávy je největší buddhistický chrám na světě. Představte si ho jako obrovský kužel či pyramidu, kterou návštěvníci obcházejí po směru hodinových ručiček po nekrytých stezkách vedoucích kolem centrální osy. Přitom, míjejí 72 stúp a 504 soch Buddhy než konečně vystoupají na nejvyšší úroveň, kde stojí Velká stúpa. Stezka vedoucí odspodu vzhůru symbolizuje cestu k nirváně. O svátku Vesak se po této stezce vydávají poutníci z celého světa, aby si připomněli Buddhovo narození a Osvícení.
Bódhgaja, Bihár, Indie
Při řeči o buddhistických chrámech nelze nezmínit Bódhgaju, místo, kde prý Gautama Buddha obdržel Osvícení pod Stromem bódhi (Stromem osvícení). Chrám Mahábódhi je centrem poutního místa Bódhgaja (Uruvéla), má výšku 55 m a byl zrestaurován do své původní krásy. Přestože se jedná o nejposvátnější místo buddhistů, chrám rovněž svědomitě opatruje podobizny dalších hinduistických božstev vytvořených před staletími. Tato úroveň náboženské tolerance vysvětluje, proč se ve jménu buddhismu nikdy neválčilo.
Hórjúdži, Nara, Japonsko
Hórjúdži, první japonská památka na seznamu UNESCO, byla dokončena v roce 607 n.l.. I když mnoho lidí považuje její pagodu za jednu z nejstarších poschoďových dřevěných staveb na světě, jen málokdo ví o použité stavební technice nazývané shinbashira. Je to japonský vynález, kdy mohutný centrální pilíř podepírá každé patro i těžkou střechu s taškami, takže jsou patra od sebe oddělená. V případě zemětřesení se každé patro třese nezávisle na ostatních a přenáší energii na centrální pilíř, který ji odvádí do země. Proto pagoda odolává i silným zemětřesením, která Japonsko často postihují. Přestože návštěvníci nesmí na pagody lézt, na zdejším 46akrovém pozemku se nachází mnoho dalších staveb, které chrání nábožensky významné sochy či předměty, takže rovněž stojí za návštěvu. Hórjúdži je vzdálen asi 40 km od města Ósaky.
Jeskyně v Adžantě, stát Maháráštra, Indie
Přesně řečeno, Adžanta není účelově postavený chrám, ale celkem 30 klášterů a modlitebních sálů vysekaných do skalní stěny hory. Jeskyně, především ty pod číslem 1, 2, 4, 16, 17 a 26, jsou vyzdobeny mistrovskými nástěnnými malbami a krásnými skulpturami. Nejlepší doba k návštěvě je od listopadu do března, kdy je počasí suché a chladné. Jeskyně se nacházejí asi 450 km od Bombaje v Indii a nejbližší regionální letiště je v Aurangábádu asi 100 km na jih.