Láska je univerzální, ve světě však na sebe bere nečekanou spoustu podob. Některé ze zvyků týkajících se při lásky, schůzek a manželství jsou roztomilé, zatímco jiné přímo bizarní. Pokud jste nikdy neslyšeli o tom, že se lze ucházet o ruku se lžící v ruce, vyhrát tolik piva, kolik váží partnerka ani nebyli na plese neprovdaných žen, zde se dozvíte více.
Valentýn každý měsíc, Jižní Korea
Proč mít den sv. Valentýna jednou za rok, když ho můžete mít hned dvanáctkrát? V Jižní Koreji se neslaví Valentýn pouze 14. února, ale 14. den každého měsíce, který má vždy vlastní romantický význam. Může to být den pro svobodné, den pro odpouštění nebo den pro objímání – vždy existuje něco, co se dá slavit.
Šampionát v nošení manželek, Finsko
Každý rok se soutěžící z celého světa sejdou ve vesnici Sonkarjävi ve Finsku, aby se zúčastnili podivné sportovní akce. S manželkou nebo partnerkou (manželství není nutností) přehozenou přes rameno musí účastníci čelit řadě úkolů, a vítěz pak získá tolik piva, kolik váží jeho partnerka, spolu se značnou vážností.
Svatby u Hrobu neznámého vojína v Rusku
Hrob neznámého vojína v Moskvě je oblíbeným místem pro pořádání svatebních hostin, při kterých se svatebčané fotografují a pijí šampaňské, zatímco ženich a nevěsta uctí památku položením květin.
Velrybí zub jako dárek, Fidži
Připadá Vám náročné obcházet obchody a hledat ideální svatební dar? Na tichomořských ostrovech Fidži je běžnou praxí, že při žádosti o ruku přinese muž svému budoucímu tchánovi velrybí zub (tabua). Protože není pochyb o tom, že skutečnou lásku můžete prokázat jedině tak, že se ponoříte do mořských hlubin do bezprostřední blízkosti největšího savce světa.
Únosy nevěst, Kyrgyzstán
Staré kyrgyzská přísloví říká, že slzy o svatebním dni předpovídají šťastné manželství; to možná vysvětluje, proč někteří rodiče unesených dívek souhlasí s vynuceným manželstvím (přestože je tato praxe od roku 1991 nezákonná). Pokud dívka uteče, což se některým podaří, je potřeba ze strany dívky velké odhodlání a odvaha, aby snesla všechen vyvíjený tlak.
Muzeum rozpadlých vztahů, Chorvatsko
Podivná a přitom úžasná přehlídka v chorvatském Záhřebu představuje svéráznou sbírku milostných upomínek a nahodilých předmětů souvisejících s láskou, které zůstaly po rozpadlých vztazích (darované muzeu lidmi z celého světa).
Černění nevěsty, Skotsko
Při této poněkud nechutné předsvatební tradici je budoucí nevěsta (a někdy i ženich) pomazána vším možným nechutným, od zkažených vajec, přes melasu až po ryby, a pak je prováděna ulicemi vesnice či města. Skotové věří, že toto ponížení slouží jako dobrá příprava pro manželský život.
Zámky lásky, Itálie, Francie
Po vzoru knihy „Chci tě“ od Federica Moccia začalo mnoho lidí připevňovat zámky lásky na Milvijský most (Ponte Milvio) v Římě. Dnes je z toho celosvětový fenomén, kdy páry připevní visací zámek, často s vepsaným vyznáním lásky, a klíč hodí do řeky na znamení své trvalé lásky a vzájemné oddanosti. Později však tyto milostné zámky způsobily také polemiku, především v Paříži, kde (kromě toho že jsou nevzhledné) se staly nebezpečím pro životní prostředí a musely být z mostu odstraněny.
Záchodová tradice, Borneo
Jeden bornejský kmen, který se zároveň může chlubit opravdu hezkými svatebními tradicemi, má také velmi nechutný zvyk: po Velkém dni nesmí novomanželé opustit dům ani použít záchod. Bizarní zvyk spojený se stálou kontrolou a omezeným jídlem má přinést páru štěstí v manželství.
Blokáda družiček, Čína
Jakoby svatební den nebyl už tak stresující, když si ženich v Číně přijde vyzvednout svoji nevěstu, postaví se mu do cesty družičky, které mu brání ve vstupu. Družičky (a někdy i mládenci) vyžadují „červené obálky“ s penězi a pak podrobí ženicha sérii her s fyzických úkolů: musí např. zpívat a všeobecně je škádlen, aby prokázal svoji lásku.
Tragická pověst spojená s festivalem manželství Imilchil, Maroko
V rozporu s tajemností a romantikou pohoří Atlas vypráví zdejší pověst o nešťastných milencích, kteří neměli dovoleno se spatřit. Příběh nešťastné lásky je variantou Romea a Julie a končí tím, že se oba utopili ve vlastních slzách, čímž přinutili své rodiny k usmíření a zřízení dnešního festivalu manželství Imilchil v Maroku. Každoročně zde hodování, flirtování a zábava představují pozadí, na němž se scházejí členové místních kmenů a mohou zde potkat svého budoucího partnera/ku.
Juliin balkon ve Veroně, Itálie
Vraťte se zpátky v čase do nejslavnějšího milostného příběhu všech dob. Každoročně zamíří tisíce lidí Juliiinu domu (Casa di Giulietta) ve Veroně, což je dům ze 14. století, který měl patřit Capuletům (přičemž nikomu nevadí, že to byly fiktivní postavy), aby zde zanechali svůj milostný vzkaz a vyznání na stěnách ve dvoře, kde se prý Romeo dvořil Julii.
Namlouvací chýše, Afrika, Kambodža
Myslíte si, že jste měli během dospívání tolerantní rodiče? Možná změníte názor, když se dozvíte o převratném výchovném stylu, který některé africké kmeny uplatňují na svých dcerách: poskytnou jim „namlouvací chýši“, aby se mohly bavit s potenciálními nápadníky mimo zraky rodičů. Podobný zvyk existuje také v Kambodži, kde je svobodným náctiletým dívkám přímo doporučováno, aby používaly chýši a poznaly více partnerů (jak společensky tak sexuálně) při hledání toho pravého.
Láska zapsaná ve slepičích játrech, Čína
Krájení dortu na svatbě je známá věc, ale co takhle podřezávání slepice? Čínský národ Daurů má tradici, kdy zasnoubené páry zabijí slepici a zkoumají její játra. Pokud jsou zdravá, je to dobré znamení a termín svatby může být stanoven. Pokud však nejsou, musí se oba pohlédnout po jiném partnerovi.
Slzy radosti, Čína
Trocha slz není na svatbě nic neobvyklého, ale plakat už měsíc dopředu je přece jen příliš. V čínském národě Tujia je však běžné, že budoucí nevěsta začne měsíc před svatbou hodinu denně plakat. O něco později se k ní přidá její matka a pak další ženy, dokud všechny ženy v rodině každodenně neprolévají slzy. Přesto se však jedná o radostnou oslavu a říká se, že různé zvuky, které ženy při pláči vydávají, téměř připomínají píseň.
Výběr ženicha na festivalu Gerewol, Niger
Při každoroční slavnosti spojené s námluvami si muži z kmene Wodaabe Fula v Nigeru obléknou nákladné kostýmy, namalují obličej a tančí a zpívají ve snaze zaujat a získat nevěstu. Zvyk je jedinečný především tím, že na konci představení jsou to ženy, kdo si vybírá.
Den žen v Rusku
Rusové slaví 8. března Den žen, a to podobným způsobem jako se v západních zemích slaví den sv. Valentýna. Ženy dostanou květiny a čokoládu, a také příležitost si odpočinout, zatímco muži se postarají o domácí práce.
Panenka-nevěsta, Portoriko
Při této hezké portorické tradici se nazdobená panenka-nevěsta umístí při svatební hostině do čela hlavního stolu. Když oslavy končí, ozdoby, které měla panenka na sobě, jsou rozdány hostům na znamení přízně a díků.
Bílý den v Japonsku
Na Valentýna jsou to v Japonsku ženy, kdo kupuje čokoládu mužům. Ale ani tak nepřijdou zkrátka: o měsíc později se koná tzv. Bílý den, kdy muži kupují ženám dárky, pokud jsou city oboustranné; a přitom se očekává, že utratí dvakrát tolik!
Lžičky lásky ve Walesu
Nápadník daruje své lásce pečlivě vyřezávanou dřevěnou lžíci na znamení, že ji vždy bude krmit a starat se o ni. Pokud city nejsou vzájemné, lžičku dostane zpět (což je trapné), ale když je úspěšný, žena ji pak musí řadu dní nosit na krku.
Festival sklizně datlí v Ghadamesu, Libye
Když skončí sklizeň datlí ve městě Ghadames v Libyi, místní zamíří do staré čtvrti (památka chráněná UNESCO), aby zde sklizeň oslavili. Jak slavnosti pokračují, můžete spatřit mnoho svatebních obřadů, které jsou pořádány zároveň jako oslava dosažení dospělosti mladých mužů.
Plesy svobodných mužů a žen v australském vnitrozemí
Uznávaná australská tradice plesů pro svobodné nabízí mladým lidem z buše vzácnou příležitost, aby se seznamovali – to je ovšem cenzurovaná verze. Akce jsou pověstné konzumací alkoholu, nebezpečnými kousky a nahodilým sexem, takže existuje značný tlak na jejich zrušení. Avšak pod bujarým povrchem ukrývají pravou australskou „radost ze života“ a bývají také považovány za „rituál přechodu“ pro mládež z odlehlých oblastí, která často žije poměrně izolovaným životem.
Velká „tlustá“ řecká svatba
Řecké svatby jsou známé svojí radostnou a živou atmosférou. Pozoruhodný je především první tanec páru, kdy hosté připínají peníze na oblečení nevěstě i ženichovi, kteří se přitom otáčejí na parketu zamotaní do ozdobných papírových girland. Možná to tak nevypadá, tento zvyk má být ve skutečnosti poctou pro hosty.
Tetování hennou v Africe
V afrických i arabských komunitách je klíčový svatební zvyk zdobení žen složitým vzory namalovanými hennou. Ty znamenají krásu, ženství a hodnotu nevěsty, která se proto snaží mít nejsložitějšími vzory (možná až na výjimku své matky). Kromě estetického dojmu představuje „tetování“ ve svahilské kultuře posilující smyslnou kvalitu, protože vzor často na skrytém místě nevěstina těla ukrývá iniciály ženicha.
Ještě před obřadem pamatovat na rozchod, Ukrajina
Rozvod je dnes poměrně častý jev – ale těžko na něj pomýšlet už v den svatby, že? To však evidentně neplatí na Ukrajině, kde se velmi tradiční páry mstí svému dohazovači v předtuše nepříjemného rozvodu v budoucnosti…
TV seznamka v Indii
V Indii je instituce manželství vážená, takže je běžné dohazování vhodných nápadníků a svobodných v místních novinách i online, avšak hindský kanál TV Shagun jde ještě o něco dál: uvádí okázalou show, která je v podstatě teleshopping pro nezadané. – Pokud Vám tedy někdy připadalo, že Vám Váš profil na seznamce příliš nelichotí, co byste řekli na tohle?
Čím tlustší nevěsta, tím lepší, Mauretánie
Na hubnutí před svatbou můžete zcela zapomenout v Mauritánii: čím tlustší je nevěsta, tím lépe. Objemnější žena znamená, že její muž dokáže poskytnout své rodině dostatek až nadbytek. Bohužel to však není tak veselá záležitost, jak se může zdát, protože mnoho mauretánských žen je krmeno násilím nebo trpí dlouhodobými zdravotními problémy kvůli obezitě. Zvyk proto sklidil mnoho veřejné kritiky, takže vláda země podnikla kroky na ochranu mladých žen a dětí.
Setkání v Mount Hagenu, Papua-Nová Guinea
Hluboko v džunglích Papuy-Nové Guiney naleznete úžasnou přehlídku barev a kakofonii zvuků spojenou s námluvami. Členové kmenů si pomalují tělo a obléknou pestrobarevné kostýmy zdobené peřím ve snaze zapůsobit na možnou milenku/partnerku. Setkání s tradiční hudbou a tancem (sing-sings) jsou zároveň jakousi duchovní imitací přírody: tance na sebe berou podobu rituálů páření samečků rajek a kaleidoskopickou přehlídku náklonnosti.
Svatby se stromem, Indie
Když se dívka v Indii narodí v astrologickém období, kdy je Mars i Saturn v 7. domě, je to považována za velmi špatné znamení: v podstatě to znamená, že je prokletá. Tyto nešťastnice, které bývají nazývány „manglik“, prý mají svému manželovi přinést brzkou smrt. Jediným řešením, jak se zdá, je provdat dívku-manglika za strom, který se pak pokácí, aby byla kletba zlomena…
Záchodová tradice, Francie
Při bizarní a naprosto nechutné tradici museli dříve francouzští novomanželé vypít zbytky ze svatební hostiny ze záchodové mísy! Dnes už naštěstí tento zvyk v jeho úplnosti neexistuje, nedivte se však, když zde spatříte ženicha a nevěstu pochutnávající si na čokoládě a šampaňském podávaném z makety záchodové mísy…
Bití ženicha po chodidlech, Korea
V Koreji je běžné šlehat večer před svatebním dnem ženicha po chodidlech rybou či rákoskou. Podivný zvyk má zřejmě za úkol prokázat ženichovu sílu a charakter.
Útěky do Skotska, Velká Británie
Když Zákon o manželství v roce 1754 zakázal sňatek osobám mladším 21 let, mladé páry z Anglie vynalezly mazaný plán a prostě přešly hranice do Skotska, kde už zákon neplatil. První vesnice na trase, Gretna Green, se tak stala oblíbeným místem prchajících párů a dodnes zde ročně uzavře sňatek (nebo znovu potvrdí svůj slib) asi 5000 párů.
Přeskakování koštěte, Jih USA
Zvyk „přeskakování koštěte“ z amerického Jihu znamená, že novomanželé držící se za ruce skáčou přes obřadní koště, které symbolizuje počátek jejich nového společného a rodinného života. Zrodil se v dobách otroctví, kdy svatební sliby a obřady Afroameričanů nebyly uznávány, takže tato skromná tradice vzdává hold afroamerickému dědictví jižanských států.
Chleba se solí pro věštecké sny, Arménie
Při oslavách svátku sv. Sarkise, patrona světce mladé lásky, snědí neprovdané arménské ženy chleba se solí v naději na věštecký sen o svém nastávajícím. Myšlenkou (která se však nebere až tak vážně) je, že ten, kdo Vám ve snu přinese vodu, je Váš budoucí nápadník. Kromě toho je to jakýsi sbližovací rituál pro ženy v rodině, když si vyprávějí a vzájemně interpretují své sny.
Ukradený polibek
Vznik kontroverzního zvyku má na svědomí britský TV pořad My Big Fat Gypsy Wedding. Mladí cestovatelé-muži si při něm vybírají osoby opačného pohlaví a snaží se je přimět k polibku.