Potopený egyptský Herakleion vydává archeologické poklady

Potopený egyptský Herakleion vydává archeologické poklady 1

Poklady z potopeného staroegyptského města jsou dnes k vidění poté, co byly více jak tisíciletí ukryté pod hladinou v deltě Nilu. Starověké památky nalezli potápěči teprve v roce 2012, což znamenalo jeden z nejvýznamnějších objevů pod hladinou v historii. Starověké město bývá nazýváno „egyptská Atlantida“ a nyní poprvé jsou předměty z hlubin shromážděny na jednom místě. Gigantické sochy se starověkými nápisy a nespočet tabulek popsaných tajemnými hieroglyfy jsou teď vystaveny pro veřejnost v expozici Britského muzea.

Nalezené artefakty byly součástí měst Herakleion a Canopus, starověkých metropolí postavených na nestabilní půdě v deltě Nilu, a donedávna pohřbeny pod (pouze) 3 m vrstvou bahna a naplavenin.

Jejich objevení dokazuje, že pod mořskou hladinou se dodnes skrývá nespočet pokladů. Thonis-Herakleion je jen jedno z mnoha potopených měst, o kterých se dlouho myslelo, že jsou pouze legendou – dokud nebyly skutečně objeveny.

Mnohá velká města, jako je Heraklion, Alexandrie a Canopus, byly zničeny přírodními katastrofami. Vědci z Cambridgeské univerzity provedli studii středozemních tektonických desek a zjistili, že geologická porucha zde v roce 365 n.l.  zřejmě způsobila velké zemětřesení a tsunami. Podle vědců zemětřesení, jaké region zasáhlo v minulosti, může udeřit znovu. Vypočítali, že kvůli zdejším geologickým prvkům je oblast náchylná ke katastrofickým zemětřesením každých 800 let.

Mezi nejvýznamnější předměty, které potápěči objevili, patří 1,9 m dlouhá hieroglyfická deska s  prohlášením faraona Nachthareheba I. a gigantická 5,4 m vysoká socha boha Hapi, který byl uctíván v souvislosti se životodárnými nilskými záplavami.

Kromě výše zmíněných artefaktů je nyní také otevřená expozice s názvem Potopená města: Ztracený svět. Podle zpráv je zde k vidění asi 300 artefaktů z nichž většina byla vylovena z potopených měst.

V rozhovoru řekl Franck Goddio, prezident evropského Institutu podmořské archeologie a spolukurátor výstavy: „Já a můj tým, stejně tak jako organizace Hilti Foundation, jsme potěšeni, že expozice s objevy z podmořských archeologických lokalit u pobřeží Egypta budou vystaveny v Britském muzeu. Umožňuje nám to sdílet s veřejností výsledky naší mnohaleté práce a naše okouzlení starověkými světy a civilizacemi. Jen pro nás ctí umístění našich nálezů vedle vybraných mistrovských děl ze sbírek egyptských muzeí a doplněné významnými exponáty z Britského muzea. Expozice představuje unikátní pohled na fascinujícího období v historii, kdy se Egypťané a Řekové setkávali na pobřeží Středozemního moře.”

***

Existuje jen tenká linie oddělující mytologii od skutečnosti. Potvrdit to mohou především archeologové, kteří pevně věřili, že starověká města, jako je Ur či Trója, nejsou jen legendou – a pak je skutečně nalezli. Město Herakleion (neplést s Heraklionem, který je metropolí Kréty!) je jedno ze starověkých měst dlouho zahalených tajemstvím. Po celá staletí bylo považováno za mýtus, ale skutečný egyptský Herakleion byl pohlcen Středozemním mořem a pohřben pod pískem a bahnem po více jak 1200 let. Na rozdíl od Babylonu, Pompejí či legendární Atlantidy jen málo lidí někdy slyšelo o Thonis-Herakleionu. Starověký Herakleion byl znám mnoha starým řeckým filosofům, mimo jiné Hérodotovi, který na něj odkazoval v řadě svých prací, avšak existence města byla prokázána až v 19. století. Město, které bylo rovněž známé jako Thonis, patřilo k staroegyptské civilizaci a jeho význam vzrostl především v dobách upadající slávy faraonů. V Pozdním období to byl nejvýznamnější přístav Egypta pro mezinárodní obchod a výběr daní.

Starověké město bylo založeno před téměř 3000 lety v místě současného Abúkírského zálivu (Abu Qir) 24 km severovýchodně od města Alexandrie. Dnes je potopené 46 m pod vodou v tomto zálivu. Jeho krása je jen část úžasného příběhu, který město obklopoval. Po celá staletí bylo považováno za legendu, stejně tak jako třeba Atlantida, město mimořádně bohaté, které zmiňoval Hérodotos, a které údajně navštívila trojská Helena a její milenec Paris.

Archeologové vylovili obří sochy vysoké téměř 5 m a stovky menších soch méně významných bohů, které ležely rozházené na mořském dně. Potápěči také objevili desítky malých vápencových sarkofágů, které patrně kdysi ukrývaly mumifikovaná zvířata, což byly oběti na usmíření bohů.

Ve městě se nacházel velkých chrám boha Chonse, syna Amona, který byl známý Řekům jako Herakles. K nejvýznamnějším artefaktům vyloveným z hlubin patří nádherná černá stéla vysoká 2 m a pokrytá perfektně zachovalými hieroglyfy z počátku 4.stol. př.n.l.. Stéla objasňuje zapeklitosti daňového systému v tehdejším Egyptě: „Jeho Veličenstvo faraon Nachthareheb I. vydal dekretem: Ať je 1/10 zlata, stříbra, stavebního dříví, zpracovaného dřeva, a všechny věci přicházející z moře Hau-Nebut (Středozemního) odvodem pro moji božskou matku Neit.”

Objev stély byl pro archeology velmi významný, protože pomohl vyřešit velkou záhadu: při srovnání s jinými popsanými památkami mohli vědci určit, že Thonis a Herakleion nebyla dvě různá města, jak se dříve myslelo, ale jedno město známé pod svým egyptským a řeckým jménem.

***

Herakleion vydává archeologické poklady

Od doby, kdy byl legendární Herakleion objeven archeology (kteří přitom pátrali po vracích francouzských válečných lodí), vydává svá tajemství a starověké poklady. Nedávno Egyptské ministerstvo starověkých památek oznámilo, že byly nalezeny další památky v nově objevené části potopeného města: přístaviště, lodě a chrám.

Starověký Herakleion, který byl pojmenován po Herkulovi, byl dříve považován za mýtus, tak jako například Atlantida. Když byl poprvé objeven v roce 2000 v dnešním Abúkírském zálivu, potápěči nejprve našli menší řecký chrám a hlavní egyptský chrám. Ruiny pocházejí asi z 8.stol. př.n.l., zatímco mInce a sloupy z doby mezi lety 283 a 246 př.n.l., kdy vládl král Ptolemaios II..

Podle zprávy nalezl další tým potápěčů další části přístavu, které rozšířily mapy potopeného města o celý kilometr, a přidali také Canopus, další potopené město v blízkosti Herakleionu. Navíc v jedné ze spousty starověkých lodí ze 4.stol. př.n.l. na místě bylo nalezeno nádobí, mince a šperky; tato loď je dnes kompletně odkrytá.

Město, které Egypťané nazývali Thonis, se sesunulo do moře v důsledku přírodní katastrofy. Zůstalo ležet 45 m a více pod hladinou v ústí nilské delty, kde řeka vtéká do moře.

 

Podle pověstí město navštívil Herkules a byla zde korunována Kleopatra  

Vědci se domnívají, že ke katastrofě došlo v důsledku několika faktorů, z nichž první je jev známý jako zkapalnění půdy. Druhým faktorem nejspíš bylo zaplavení města, což spolu s  hmotností staveb bylo příliš pro jíl v podloží, takže kleslo pod hladinu. Při jednom z prvních průzkumů po objevení města našli potápěči různé egyptské památky v hlavním chrámu Amuna-Gereba. Patřily k nim desítky sarkofágů, obří sochy faraonů, sfinga a stovky soch božstev, 6 starověkých lodí, 700 kotev, zlaté mince a a závaží z kamene i z bronzu.

Ve městě Canopus nalezli potápěči šperky, jako jsou náušnice a prsteny, které pocházejí z období mezi lety 305 a 30 př.n.l., tj. období mezi ptolemaiovskou dynastii a Byzantskou říší.

Podle Franka Goddia, prezidenta Evropského institutu podmořské archeologie, tým zjistil, že město bylo velkým centrem mezinárodního obchodu, díky němuž prosperovalo. Při vykopávkách byly objeveny další poklady, jako jsou bronzové sošky, a také síť kanálů, která byla napojená na velký kanál severně od Herkulova chrámu; ten procházel městem z východu na západ a spojoval jednotlivá přístaviště se západní stranou.

K zajímavým skutečnostem týkajícím se prvotního objevení města potápěči patří, že než se tak stalo, nic nenaznačovalo, že město kdy existovalo, nebo že by o něm lidé věděli. Bylo zde jen pár starověkých textu od řeckého historika z 5.stol. př.n.l., a také nápisy, které jiné archeologické týmy našly na pevnině. Podle Hérodota prý město mimo jiné navštívila Helena a Paris.

Pokud tedy archeologové našli legendární město, jako je Herakleion, o kterém nikdo pořádně nevěděl, dokud nebylo objeveno, můžeme se jen ptát: najdou vědci také Atlantidu, když budou hledat dostatečně pečlivě?