Hlavní ostrovy Indonésie jsou Jáva, Sumatra, Kalimantan (indonéská část Bornea), Nová Guinea (sdílená s Papuou-Novou Guineou) a Sulawesi.
Pro Jávu, která patří k nejlidnatějším místům v celé Asii, jsou charakteristické krásy její přírody. Centrální hornaté páteři dominují stovky vulkánů, z nichž mnohé jsou stále velmi aktivní a jejich úrodné svahy vyživují zářivě zelená rýžová pole, mezi nimiž leží nespočet vesniček. Jižně od hornaté páteře leží vlast etnických Javánců a centrum jejich umění, kultury a jazyka, ztělesněné královskými dvory ve městech Yogyakarta a Solo. Obě města jsou dodnes prodchnutá tradičním tancem, hudbou a uměním, takže tvoří dva hlavní pilíře turistického průmyslu na Jávě a nabízejí prvotřídní zařízení pro cestovatele. Kromě toho představují skvělé základny, ze kterých můžete poznávat obrovský buddhistický chrám Borobudur z 8. století a neméně fascinující chrámový komplex Prambanan, který je dnes hinduistickou lokalitou. Východně odtud je další významnou zastávkou turistů vulkanický masiv Gunung Bromo, přinejmenším kvůli možnosti ranního výstupu na jeho vrchol. Kromě toho se zde však nachází mnoho dalších vulkanických lokalit, jako jsou pestrobarevná jezera na větrem ošlehané planině Dieng Plateau, a pak Krakatau, nejznámější a nejničivější vulkán světa tyčící se u západního pobřeží Jávy.
Kromě metropole Yogyakarty nejsou města na Jávě pro cestovatele příliš lákavá, i když Jakarta, chaotická obří metropole Indonésie, se může chlubit zajímavými muzei, řadou moderních nákupních center a nejlepším nočním životem na ostrově. Snadno se také můžete přesunout na sousední ostrovy: Sumatra je vzdálena pouze 90 minut plavby trajektem z přístavu Merak na západě, zatímco ostrov Bali 40 minut plavby z regentství Banyuwangi na východě.
Divy Indonésie, které se nesmíte nechat ujít
Jakarta
Indonéská obří aglomerace Jakarta, na severu ohraničená Jávským mořem a na jihu nízkými kopci Bogor Hills, byla dlouho v centru pozornosti kvůli stále se měnící politice země, což bylo nejdramatičtější při studentských demonstracích proti diktátoru Suhartovi v roce 1998. Nejlidnatější město Indonésie se z 900 000 obyvatel v roce 1945 rozrostlo na více jak 13 mil. (nebo více jak 20 mil., pokud budeme počítat také větší městský region – Jabotabek). Metropole symbolizuje a představuje nejnápadnější kontrasty země, zabírá více jak 661 km² na severu ostrova a tvoří ji směsice nablýskaných nákupních center, zbytků z koloniálního období, luxusních okrsků a slumů rozprostírajících se pod vysokým panoramatem velkoměsta. I když jen málo cizím návštěvníkům přijde město tak lákavé jako místnímu obyvatelstvu, je to nejlepší místo, kde můžete poznat moderní tvář Indonésie. K atrakcím města patří okrsek Kota na jeho severu, dřívější srdce starého holandského města Batavia, a sousední Sunda Kelapa, jakartský rušný starý přístav. Oba okrsky jsou plné historických budov včetně pár muzeí patřících k nejlepším v zemi: je to např. Námořní muzeum, Muzeum Wayang a Národní muzeum.
Když půjdete přes centrum Jakarty ze severu na jih, bude to jako postupovat v čase: od malebného holanského okrsku Kota na severu až po moderní golfová hřiště a zábavní parky na jihu. Medan Merdeka („Náměstí svobody“), obrovský uchozený kus trávníku, označuje duchovní centrum Jakarty, pokud ne přesně jeho geografické centrum, ohraničené na západě hlavním městským severo-jižním tahem. Nejvýznamnější obchodní okrsek a enkláva s ekonomickým ubytováním Jalan Jaksa leží pouze kousek odtud jižním směrem odtud.
Yogyakarta
Yogyakarta (vyslovuje se „Džogdžakarta“ a často zkracuje na Yogya, tj. „Džogdža“) patří k nejlépe zachovalým a nejatraktivnějším městům na Jávě a je významným centrem klasického javánského umění: batikování, baletu, dramatu, hudby, poezie a loutkového divadla. Kromě toho je ideální základnou, ze které můžete poznávat chrámové komplexy Borobudur a Prambanan, anebo časně ráno vystoupit na vrchol Gunung Merapi. Turisté se sem sjíždějí nejen kvůli uhlazené kráse města, jeho kuchyni a možnostem nakupování, ale také kvůli různým jazykovým a kulturním kurzům. V důsledku toho je v Yogya více hotelů orientovaných na turisty než kdekoli jinde na Jávě – a bohužel také odpovídajícím způsobem vyšší počet různých překupníků, kapsářů a podvodníků…
Sultán Hamengkubuwono I. (známý také jako Mangkubumi) zde zřídil svůj dvůr v roce 1755 a dalších 37 let strávil stavbou nového hlavního města s palácem Kratonem v jeho centru a dvora v Solo coby jeho zmenšeninou. V roce 1946 se metropole nově vyhlášené Republiky Indonésie přesunula z Jakarty do Yogya a palác Kraton se stal neoficiálním ústředním republikánského hnutí. Královská rodina v Yogya se stále těší u svých poddaných téměř otrocké oddanosti a současný sultán Hamengkubuwono X. je vlivným politikem.
Charakter toho odráží i uspořádání města Yogya: je frenetická, moderní a průbojná navenek, ale zároveň ukrývá tiché starodávné tradiční srdce v ohrazeném městě Kratonu. To leží na 2 km širokém pásu země mezi řekami Kali Winongo a Kali Code a je hlavním cílem většiny návštěvníků. Kraton v překladu znamená „královská rezidence“ a původně se vztahoval pouze na sultanův palác, dnes však označuje celé zděné město (i s nákupní třídou Jalan Malioboro), tj. město s asi 10 tisíci obyvateli. Kraton se během posledních dvou staletí změnil jen nepatrně; palác i okolní 5 km dlouhé hradby s cimbuřím pocházejí z doby vlády prvního sultána.
Surakarta (Solo)
Pouze 65 km severovýchodně od Yogya leží tiché zelené město Surakarta, známé jako Solo, s nízkými budovami. Je starším ze dvou královských měst v centrální Jávě a zdejší vládnoucí rodina si může klást nárok na to, že jsou právoplatným dědicem dynastie Mataram.
Nedlouho po založení města Solo v letech 1745-1757 se oba královské rody moudře rozhodli skončit s válčením a místo toho vložit energii do umění, čímž vytvořili velmi propracovanou a krásnou dvorní kulturu. Pavilony pro orchestry gamelan se staly novými „bojišti“, kde města soupeřila o to, kdo předvede rafinovanější dvorní kulturu – což je situace, která pokračuje dodnes.
Stejně jako Yogya i Solo má dva královské paláce a řadu muzeí, přesto zdejší turistický průmysl má do rozvinutosti daleko. Hlavní příjmy města pocházejí z textilu, v Solu se navíc nachází největší batikové tržiště na Jávě. Kromě toho představuje Solo ideální základnu, ze které se můžete vydat poznat domov člověka jávského (homo erectus erectus) v Sangiranu, anebo nádherné chrámy Candi Ceto a Candi Sukuh.
Prambanan
Zelená planina Prambanan vyživovaná vulkanickým popelem ze sopky Merapi a omývána nespočtem říček leží 18 km východně od Yogya; je to šachovnice rýžových políček lesknoucích se ve slunci a velkých plantáží táhnoucích se po jižních svazích sopky. Kromě toho, že se jedná o oblast patřící k nejúrodnějším na Jávě, je pláň také místem s nejhustší koncentrací dávných ruin na ostrově.
Více jak 30 chrámů a paláců pocházejících převážně z 8. a 9. století je roztroušena na ploše přes 30 km². Chrámy, z nichž byla řada kompletně opravena, byly postaveny v době, kdy obě soupeřící dynastie, buddhistická Saliendra a hinduistická Sanjaya, zabíraly centrální Jávu. V roce 832 n.l. získali hinduističtí Sanjayové převahu a brzy postaven velký hinduistický chrámový komplex Prambanan. Zdá se, že pak následovalo dočasné příměří, kdy na pláni vznikaly chrámy obou náboženství ve stejném poměru.
Borobudur
Jen 40 km západně od Yogya na třech stranách obklopen vulkány a a na čtvrté vápencovými skalami stojí největší buddhistický monument na jižní polokouli. Je to chrám Borobudur, největší jednolitá stavba klasické architektury v celém souostroví. Celý chrám je ve skutečnosti kolosální mnohapatrová buddhistická stúpa ležící na západním konci 4 km dlouhého řetězce chrámů (z nichž nedaleký Candi Mendut se také vyplatí navštívit) postavená v 9. století dynastií Saliendrů. Borobudur s výškou 34,5 m a zabranou plochou asi 200 m² je však ve zcela jiném měřítku, kdy další chrámy (candi) v řadě vedle něj vypadají maličké. Borobudur, který byl opuštěn a zanedbáván téměř po tisíc let, byl znovu „objeven“ Angličany v roce 1815, přestože se zde nic moc nedělo až do roku 1973, kdy chrám začala rozebírat blok po bloku organizace UNESCO, aby mohla nahradit rozmáčený kopec pod ním betonovým podkladem.
Borobudur je plný symboliky a přesně orientovaný, kdy jeho čtyři strany směřují ke čtyřem světovým stranám; prodejna vstupenek se nachází na jihovýchodě.
5 historických buddhistických chrámů v Asii
Sopka Gunung Bromo
K dispozici je celá řada výletů a výprav z vesničky Cemoro Lawang, z nichž nejoblíbenější je výstup na vrchol sopky Gunung Bromo (2392 m); pokud budete mít štěstí a vyhnete se mrakům, můžete pozorovat naprosto fantastický východ slunce. Abyste se dostali k úpatí Gunung Bromo, buď můžete jít hodinu pěšky (vezměte si baterku a jděte za bílými „sloupy“ přes pláň nazývanou Moře písku), můžete vyrazit na koni, anebo si pronajat na dopoledne jeep, abyste se mohli podívat na Gunung Bromo i Gunung Penanjakan. Jakmile se však dostanete na místo, budete ještě muset zdolat 249 betonových schodů vedoucích k okraji kráteru, odkud budete mít skvělé výhledy dolů do kouřícího kráteru i zpět přes Moře písku. Teple se oblečte.
Dieng Plateau
Působivá bažinatá planina Dieng Plateau severozápadně od Yogya leží ve vulkanické kaldeře 2093 m nad hladinou moře a nabízí pozoruhodnou kombinaci mnohobarevných sirných jezer, kráterů chrlících páchnoucí sirné plyny a hinduistických chrámů patřících k nejstarším na Jávě. Sopka je stále činná (v roce 1979 zahynulo více jak 150 lidí poté, co z ní unikl mrak jedovatého plynu do atmosféry) a krajina na mlžné chladné pláni je přetvořená v terasy všude, kde to je jen trochu možné; na nich pak rostou brambory a zelí visící na neuvěřitelně působících svazích. Dnes už více jak 40 rodin nabízejí ubytování návštěvníkům ve vesnici Dieng, kromě toho se zvyšuje počet vícejazyčných průvodců v Diengu i v nedalekém Wonosobu. I když sem mnoho cestovatelů přijíždí při jednodenním výletu z Yogya, stojí za to si zde zařídit pobyt přes noc (přinejmenším kvůli 4hodinové cestě z/do Yogya). Zdejší chrámy jsou zajímavé a planina je pozoruhodným místem pro ty, kdo hledají odlišnou tvář Jávy.
Na planině a ještě dál jsou možnosti pro pěší túry nebo ranní výstupy na vrchol Sikunir Hill (s pozorováním východu slunce) nebo k jezeru Cebong. Všechny hlavní atrakce jsou dosažitelné z vesnice Dieng ležící přes pole od hlavního chrámového komplexu na planině.
Džungle v Indonésii, kde se ještě můžete setkat s orangutany
Vulkán Krakatau
Dne 27. srpna 1883 zničil výbuch odpovídající 10 tisícům atomových bomb svržených na Hirošimu ostrov Krakatau – explozi bylo slyšet až na Šrí Lance. Přitom vyletěl do atmosféry sloupec nečistot do výšky 40 km, takže na celou oblast začal padat déšť hustého bláta a teplota poklesla o 5 °C. Jediná vlna tsunami vysoká jako 7patrová budova se hnala vpřed, smetla 300 měst a vesnic a usmrtila 36 417 lidí. Vojenský dělový člun byl odnesen 3 km do vnitrozemí a vysazen na kopec 10 m nad hladinou moře. Když se vlny dostaly na otevřené moře, řítily se dál rychlostí až 700 kph, dosáhly až Jižní Afriky a potápěly lodě v přístavu v australském Aucklandu. Dvě třetiny ostrova Krakatau navždy zmizely a na zbylých částech přežilo možná jen nějaké semínko či hmyz.
Dnes je rozpadající se sopečná kaldera dobře viditelná západním směrem z pláží Merak a Carita, její kolmý severní sráz se tyčí přímo z moře do výšky téměř 800 m. Většina návštěvníků si však přeje vidět sklovitě černý kužel „dítěte Krakatau“ Anak Krakatau, který tvoří holá pustina, jež se stále rozrůstá a je velmi aktivní. Poprvé vystrčil vulkán svoji „hlavu“ z moře v roce 1930 a dnes hněvivě kouří mezi zbytky starších vrcholků. Abyste se sem dostali, je potřeba 4–6 hodin plavby motorovým člunem z ostrova Labuan nebo z Carity, pak půl hodiny výstupu ke kráteru, odkud spatříte černé lávové proudy, sirné fumaroly a kouř. Nejjednodušší způsob, jak navštívit sopku, je se společností Krakatau Tour v Caritě. Alternativně jsou možné (a levnější) výlety na Krakatau ze Sumatry. Zeptejte se ve městě Bandar Lampung nebo v přístavu v Kalianda.