Shim-Sutcliffe Architects: Ace Hotel, Toronto. Kanada
Projekt Ace Hotel Toronto vytvořilo studio Shim-Sutcliffe Architects, což je místní společnost proslulá pečlivou detailní prací (např. Integral House nebo Wong Dai Sin Temple), spolu se Zinc Developments. Svůj odvážný rozsah odvozuje budova od „série litých betonových rámů s robustním ocelovým kloubovým spojením – bar v hale je ve skutečnosti zavěšený na betonových konstrukčních rámech, takže se vznáší nad restaurací v přízemí – zatímco cihly, dřevo a řada otvorů vytvářejí paletu orientovanou na člověka“. V roce 2020 by veřejnost měla mít možnost vkročit do dokončeného unikátního hotelu.
Thomas Heatherwick: Lantern House, New York, USA
Mnohé z nejodvážnějších vizí pro centrum NYC vzešly z odvážné mysli Thomase Heatherwicka. Architekt se sídlem v Londýně, který je v současnosti znám spíše díky své skulptuře The Vessel, přidává svůj Little Island („Ostrůvek“), sérii baňatých betonových platforem vyrůstajících z řeky Hudson River, ke stále se vyvíjejícímu a rozšiřujícímu okrsku Hudson Yards. Zároveň s tímto projektem Heatherwick dokončuje také svůj Lantern House, umístěný v „architektonické zoo“ obytných domů, které se sbíhají u parku High Line. Projekt dvojité věže (jedna s 10 patry, druhá s 22 patry) je obzvlášť působivá díky svým vypouklým arkýřovým oknům, takže připomíná lucernu. Rezidence budou mít stropy ve výšce 3 m a výše a paleta materiálů bude zahrnovat kámen, mramor, bronz a dubové dřevo; některé budou navíc mít přístup na vlastní terasu. Nemovitost s klubem Marquee Manhattan je pro jedno procento z jednoho procenta – takže projekt je mimořádný hlavně svými architektonickými ambicemi.
Foster + Partners: Datong Art Museum, Čína
Datong Art Museum o rozloze 3000 m2, pokryté zkorodovanými ocelovými panely v terakotovém odstínu, se po svém otevření má stát centrální částí odvážného kulturního centra ve městě Datong (Ta-tchung). Budova od Foster + Partners, s nápadnou zdánlivě skládací stříškou tyčící se do výšky téměř 40 m (aby v ní mohly být umístěny rozměrné plastiky a instalace současných autorů), bude zároveň rámovat neméně dramatické výhledy směrem k Velké řece. Jedná e o potenciální ikonu města, která jistě stála za čekání dlouhé téměř desetiletí.
Michael Maltzan: Centrum inuitského umění, Kanada
Až bude dokončeno Centrum inuitského umění (Inuit Art Centre) při Winnipeg Art Gallery v Manitobě od architekta Michael Maltzan z LA, bude mít největší sbírku svého druhu na světě – více jak 13 000 prací od inuitských řemeslníků a umělců ze severních oblastí od Inuvialuitu po Nunatsiavut a představí média od keramiky až po rytiny. Maltzanova budova, která čerpala inspiraci z jeho cesty (spolu s fotografem Iwanem Baanem) do oblasti Nunavut a z rozsáhlých návštěv muzeí po celém světě (se Stevenem Borysem, ředitelem WAG), s táhnoucí se třípatrovou prosklenou klenbou a vroubkovanou fasádou, pokládá základy pro to, jak mohou podobné prostory podporovat a spojovat různé komunity bez ohledu na prostředí, v němž žijí.
Herzog & de Meuron: M+, Hongkong
„Jak lze vytvořit postindustriální prostor z pusté země?“ To se brzy dozvíme, přinejmenším proto, že na tuto otázku přednesenou studiem Herzog & de Meuron při jeho úvahách o jejich novém komplexu M+ v Hongkongu odpovídali vítězové Pritzkerovy ceny; jedná se o parcelu o rozloze 25 000 m2 v přístavu Victoria Harbour. Komplex M+, které bude mít tvar obráceného písmene „T“ a bude trvalým sídlem stejnojmenné muzejní organizace. Bude zahrnovat galerie různých velikostí a typů ve dlouhé horizontální základně, a také ateliéry, zařízení pro výzkum a restaurace v éterickém vertikální nástavbě, která vyčnívá směrem nahoru. Dnes obyvatelé Hongkongu, nejistí ohledně budoucnosti svého města, potřebují symboly naděje víc než kdy dříve. Co se týče formy i funkce, komplex M+ by mohl být jedním z nich; samotné muzeum otevře později v roce 2020 nebo 2021.
Tadao Ando: Bourse de Commerce – Pinault Collection, Paříž, Francie
Architekt Tadao Ando a obchodník v oblasti s luxusním zbožím Francois Pinault spolupracovali už na dvou institucích v Benátkách určených pro Pinaultovy rozsáhlé sbírky umění, ale jejich nejnovější spolupráce (další expoziční prostory pro Pinaultem sebraná díla, tentokrát ve francouzské metropoli) je z nich zatím nejambicioznější. Otevření bylo naplánováno na červen a nová galerie za 155 mil. EUR bude umístěna v budově bývalé pařížské burzy z 19. století, přesněji v 9 m vysokém betonovém válci otevřeném nahoře a umístěné uvnitř burzy pod její prosklenou kopulí. V blízkosti kulatého světlíku (okulus) umístěná nová kruhová platforma bude skýtat nové výhodné místo pro výhledy uvnitř historické budovy, zatímco podzemní divadlo bude umístěno pod prostorami pro expozice. Projekt vytvořený ve spolupráci se studii NeM Architectes a Pierre-Antoine Gatier vytvoří celkem 3000 m2 modulárního výstavního prostoru. Očekávat můžete instituci, která bude atrakcí stejně tak jako vystavená umělecká díla.
Steven Holl Architects: Nancy and Rich Kinder Building, Muzeum výtvarného umění, Houston, USA
Poslední částí osmileté přestavby Muzea výtvarného umění (Museum of Fine Arts) v Houstonu je 14akrový kampus (s vedlejšími skladovacími prostory), budova Nancy and Rich Kinder Building od Steven Holl Architects, jejíž oficiální otevření bylo naplánováno na listopad 2020. Betonové muzeum o rozloze 15 236 m2, pro které je charakteristická jeho poréznost, má členinou linii střechy se svažujícími se a konkávními prvky, které byly inspirovány letícími mraky; geometrie je použita tak, aby umožňovala přirozenému světlu přesným způsobem pronikat a dopadat do budovy. Uvnitř se nachází 9290 m2 horizontálně uspořádaných galerií, které těží z tohoto osvětlení, kdy zakřivená spodní strana střechy působí jako reflektory, které zachycují a odrážejí světlo do prostoru. Tuto zářivost ještě zvyšují lichoběžníkové výčnělky exteriéru budovy obložené dlouhými vertikálními skleněnými trubicemi, které budově poskytují texturu a v noci stálou záři díky jejich povrchu podobnému alabastru. Stavba, kterou po obvodu protíná celkem 7 městských zahrad a která připomíná puzzle, bude přístupná na několika místech a převýšeních, takže to bude skutečně otevřený a vstřícný prostor pro veřejnost, které slouží.
Snøhetta: Powerhouse Telemark, Porsgrunn, Norsko
Ke konci loňského roku učinilo studio Snøhetta prohlášení, že v rámci postupu vpřed bude budovat pouze „uhlíkově negativní a energeticky pozitivní“ stavby. Je to překvapivé prohlášení pro společnost, která strávila více jak desetiletí výzkumem a experimentováním s budovami, které „splatí svoji uhlíkovou stopu v průběhu svého života tím, že budou společnosti vracet čistou energii“. V roce 2019 dokončili nejseverenější energeticky pozitivní budovu světa, elektrárnu Brattørkaia, a vyhlásili dokončení komplexu Powerhouse Telemark na polovinu roku 2020. Charakteristické zkosené „diamantové“ tvary 11patrové kancelářské budovy ve městě Porsgrunn byly určeny jejím okolím a umístěním vůči dopadajícím slunečním paprskům, aby mohla sbírat maximální množství solární energie. Její fasetový exteriér bude kombinovat různé typy obložení – fotovoltaické solární panely, transparentní sklo, dřevo a recyklované materiály z nedalekého demoličního místa – a bude produkovat více energie, než spotřebuje díky střešním solárním buňkám, tepelným výměníkům a tepelným pumpám zásobujícím celou budovu teplem a elektřinou. Budova Telemark byla navržena tak, aby vytvořila více čisté obnovitelné energie během 60 let své životnosti, než bylo použito na její stavbu, takže zvedne laťku pro architekturu hledící na energii a ekologickou udržitelnost.
Diller Scofidio + Renfro: Museum of Image and Sound, Rio de Janeiro, Brazílie
Na pláži Copacabana je jistě dostatek inspirace – od promenády (od Roberto Burle Marxe) kolem písečné pláže až po dramaticky působící zelené vrcholy, které město rámují, takže město nabízí zdánlivě ikonické panorama téměř na každém rohu. Zásluhou studia Diller Scofidio + Renfro byly tyto vlivy svedeny do podoby designu, který působí svěže, originálně a dynamicky, a zároveň kontextově zakořeněné. Hravý cikcak rytmus promenády od Burle Marxe i samotná krajina Ria jsou přeneseny na fasádu budovy, přičemž živý interiér Muzea obrazu a zvuku (Museum of Image and Sound, MIS) působí jako rozšíření venkovního prostoru, kde se lidé setkávají. Vše vrcholí na střeše, kde bude probíhat promítání al fresco, a která nabídne novou vyhlídku na město.
AL_A: Maggie’s Centre Southampton, Velká Británie
Téměř dokončené Maggie’s Centre Southampton ležící vedle rušného nemocničního komplexu vystupuje z okolní zeleně s uctivou přítomností. Je to jednoznačně nejmenší budova v rozsáhlém areálu instituce a také nejmenší na našem seznamu. Slibuje však, že bude významným místem relaxace pro pacienty s rakovinou, které bylo navrženo (včetně interiérů) jako zahradní krajina, působící jako protiklad k betonové strohosti svého okolí. Centrum od architektky Amandy Levete z AL_A je nejnovější z center Maggie’s Center, která jsou dnes rozeseta po celé Velké Británii, a která vznikla podle návrhů takových architektů, jako je Frank Gehry, Foster + Partners a Zaha Hadid.
11 nejočekávanějších budov roku 2020