Odborníci radí, jak se chovat po první dávce vakcíny proti covid-19: dělejte, jako byste ji nedostali.
Případy se už začínají objevovat. Když byl na konci prosince loňského roku 85letý pan Colin Horseman přijat do nemocnice v Doncasteru, bylo u něj podezření na ledvinovou infekci. Ale nedlouho poté se nakazil virem covid-19 – v té době zhruba každý čtvrtý člověk v nemocnici s koronavirem ho zde také chytil. Rozvinuly se u něj vážné symptomy a později byl dán na plicní ventilátor. Pár dní nato zemřel. Na první pohled vypadá situace pana Horsemana poměrně typická, i když neméně tragická. Ostatně minimálně 84 767 lidí ve Velké Británii do této chvíle nemoci podlehlo. Ale jako jeho syn nedávno vysvětloval v místních novinách, necelé tři týdny předtím byl pan Horseman mezi prvními, kdo dostali první dávku vakcíny Pfizer-BioNTech. Druhou dávku měl dostat o 2 dny později, co zemřel.
Ve skutečnosti většina vakcín vyžaduje druhou podpůrnou dávku, aby fungovala. Vezměte např. vakcínu MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám), která se dává malým dětem po celém světě proti těmto nebezpečným dětským infekčním nemocem. Asi 40 % lidí, kteří dostali jen jednu dávku, není chráněno před všemi třemi viry, ve srovnání se 4 % těch, kdo dostali i druhou dávku. U lidí v první skupině je 4x větší pravděpodobnost, že dostanou spalničky, než u druhé – a epidemie propukly v místech, kde velká část lidí nedokončila kompletní program vakcinace MMR.
„Důvod, proč lidé tolik stojí o další dávku, a proč ji považují za důležitou, je to, Vás posune do jakéhosi jemného doladění Vaší imunitní odpovědi,“ řekl Danny Altmann, profesor imunologie na Imperial College London.
Může člověk po vakcinaci stále přenášet covid-19?
Jak fungují podporující vakcíny
Když se imunitní systém poprvé setká s vakcínou, aktivuje dva významné typy bílých krvinek. První z nich jsou B-lymfocyty v plazmě, které se primárně zaměřují na vytváření protilátek. Tento typ má však bohužel krátkou životnost, takže i když Vaše tělo může být pár týdnů zaplaveno protilátkami, bez druhé dávky často následuje jejich rychlý pokles. Pak jsou zde T-lymfocyty, které jsou vytvářeny speciálně na míru, aby identifikovaly určitý patogen a usmrtily ho. K nim patří paměťové T-lymfocyty, které mohou v těle zůstávat po celá desetiletí, než narazí na svůj cíl, což znamená, že imunita vyvolaná vakcínami může někdy vydržet po celý život. Ale určitě nebudete mít mnoho těchto látek do druhého setkání. Podpůrná druhá dávka představuje nové vystavení těla antigenu, tj. molekulám patogenů, které spustí imunitní systém, aby zahájil druhou část odpovědi.
Altmann říká: „Když dostanete podpůrnou dávku, získáte vyšší frekvence paměťových T-lymfocyty a také do jisté míry velikost fondu paměťových B-lymfocytů, které máte. Kromě toho budou vytvářet protilátky vyšší kvality.“
Při druhé expozici stejné vakcíně či patogenu jsou B-lymfocyty, které zůstanou z dřívějška, schopny se rychle rozdělit a vytvořit hrozivou spoustu potomků, což vede ke druhému vrcholu v množství kolujících protilátek. Druhá dávka také zahájí proces „dozrávání B-lymfocytů“, což zahrnuje výběr nezralých kusů s nejlepšími receptory pro vázání se na určitý patogen. K tomu dochází ještě v kostní dřeni, kde bílé krvinky vznikají, a pak se přesouvají do sleziny, kde se jejich vývoj dokončuje. To znamená, že B-lymfocyty jsou poté nejen početnější, ale také protilátky jimi produkované jsou lépe zacílené. Zatím se paměťové T-lymfocyty rychle množí. Patrně už sehrály významnou roli během pandemie, kdy ochránily některé lidi před vypuknutím vážného průběhu covid-19. Přestože virus zhruba od prosince 2019 koluje po celém světě, podle všeho se T-lymfocyty předtím nejspíš setkaly s jinými koronaviry (jako je ten, co způsobuje běžné nachlazení), takže dokážou rozeznat covid-19.
Takže jak účinná je jedna dávka každé z vakcín proti covid-19?
V době, kdy je odpověď naléhavější než kdy dříve, je také nečekaně komplikovaná. Zatím víme následující.
Pfizer-BioNTech
Podle dat od společnosti Pfizer publikovaných v prosinci 2020 má vakcína Pfizer-BioNTech účinnost zhruba 52 % po první dávce. Z 36 523 účastníků ve III. fázi testů (prvním stadiu testování, kde lidé dostali buď dvě plné dávky s odstupem 21 dní, nebo placebo), u nichž nebyl žádný důkaz o existující infekci, se symptomy covid-19 objevily u 82 lidí ve skupině s placebem a 39 ve skupině s vakcínou.
Tato první ochrana však přichází spolu s důležitým upozorněním. Zaprvé, ochrana působí až min. od 12. dne – do té doby nebyly mezi oběma skupinami patrné žádné rozdíly. Zadruhé, jedna dávka pořád chrání podstatně méně než dvě dávky; druhá z nich má po týdnu účinnost 95 % při předcházení nemoci. Ale existuje také další číslo, které koluje na internetu a neoficiálně mezi lidmi, naznačující, že první dávka má účinnost asi 90 %. A právě zde se vše trochu zkomplikuje.
Druhý odhad pochází od britské komise Vaccine Committee (Smíšený výbor pro očkování a imunizaci), která se rozhodla vypočítat účinnost vakcíny jiným způsobem. Místo všech dat o počtu nakažených, včetně těch z dní než začaly účinkovat první dávky, se dívali pouze na 15.-21. den. Pomocí této metody účinnost vakcíny vyskočí na 89 %, protože není „zředěná“ relativně vysokým číslem nakažených předtím, než začala vakcína účinkovat. Když to vezmeme ještě dál a budeme se dívat pouze na prvních 7 dní po druhé dávce (21.-28.den) – protože druhá dávka ještě nemusela začít účinkovat – je to 92 %.
Tyto výpočty jsou však kontroverzní.
„Lidé jsou v tuto chvíli velmi nadšení z grafu ve zprávě od Pfizer, kde se ukazuje, že se objevuje nějaký de facto prospěch už někdy 14. den,“ řekl Altmann. „Je to ten, kdy se zcela rozcházejí grafy u skupin s placebem a s vakcínou, kdy v první z nich se začínají rozvíjet případy. Ale to jasně neměří přímo imunitní odpověď – je to používá poměrně hrubé měření, kolik lidí bylo nakaženo.“ Altmann vysvětluje, že by nikomu neradil, aby se považoval „za vodou“ po 14 dnech po první dávce vakcíny: „Graf nám pouze říká, že něco probíhá.“
V novějším vývoji profesor Nachman Ash, izraelský akademik, který koordinoval odpověď země na covid-19, tvrdil, že jedna dávka vakcíny není tak účinná jak společnost Pfizer původně odhadovala. Za to to však byl široce kritizován. Existuje řada důvodů, že je nepřiměřené srovnávat výzkum, který provedla izraelská zdravotní pojišťovna Clalit, se studií od Pfizer. Přinejmenším izraelská studie zjistila, že jedna dávka vakcíny snížila počet lidí, kteří byli testování pozitivně na virus (tj. nakazili se), na 33 %, zatímco zpráva od Pfizer říkala, že ochrana před rozvinutím symptomů může být 52 %, takže se dívali na dvě zcela odlišné věci. Navíc data od Clalit nebyla veřejně k dispozici ani odborně recenzované. Zahrnovala přitom také zkoumání dopadu vakcíny jen 2 týdny poté, co ji lidé dostali (což je považováno za příliš brzy, než aby byla vidět imunitní odpověď), místo 3 týdnů jako při studii Pfizer. A nakonec, výzkum nebyl klinickým testováním, ale spíše observační studií, což znamená, že by se na výsledky mělo hledět s opatrností.
Oxford-AstraZeneca
U vakcíny Oxford-AstraZeneca je to trochu jinak. V zprávě publikované v lednu autor vysvětluje, že vakcína nabízí ochranu 64,1 % po min. jedné standardní dávce. Vedle toho je 70,4 % po dvou plných dávkách, nebo (kupodivu) 90 % u lidí, kteří dostali poloviční dávku a po ní plnou dávku. Na základě těchto nepublikovaných dat mezitím komise Vaccine Committee odhadla, že v době od 3 do 9-12 týdnů po první injekcí vakcína chrání asi 70 % lidí před vážným onemocněním. Protože ale druhá fáze klinických testů zahrnovala dvě mezery mezi první a druhou dávkou (jednu 6 týdnů a další 12 týdnů), je možné říct s větší jistotou, že první dávka může dál skýtat jakousi ochranu minimálně pár měsíců před podáním druhé podpůrné dávky.
Moderna
Podle dokumentu, který společnost podala úřadu FDA, může vakcína Moderna skýtat ochranu 80,2 % po jedné dávce, ve srovnání s 95,6 % po druhé dávce (u lidí ve věku 18-65 let, přičemž u lidí nad 65 let je to 86,4 %). Tak jako u vakcíny Pfizer všichni účastníci 3. fáze testů dostali dvě dávky vakcíny nebo placeba po určeném čase (v tomto případě 28 dní), takže zatím není známo, zda může imunita po první vakcíně pokračovat, nebo zda po prvním stadiu poklesne.
Sinovac
Vakcínu CoronaVac vytvořil Sinovac, biofarmaceutická společnost z Pekingu v Číně. Tato verze vakcíny je nezvyklá v tom, že byla testována nezávisle v několika zemích, a v každé z nich testování přineslo jiné výsledky. Podle vědců z Turecka vakcína chrání 91,25 %, zatímco vědci v Indonésii uvedli 65,3 %, a výzkumný ústav Butantan Institute v brazilském São Paulu nedávno sdělil, že čínská vakcína chrání 50,4 % lidí před rozvinutím symptomů. V této chvíli zatím nikdo nezveřejnil data o účinnosti jedné dávky – tato čísla platí pouze pro dvě dávky podávané s odstupem 14 dní. Na výsledky se hledí s jistým skepticismem, protože byly publikovány prostřednictvím tiskových zpráv místo (jak tomu normálně bývá) v odborně recenzovaném časopise. Bez přístupu k informacím o metodách testování a k nasbíraným datům je pro vědce obtížnější provést vlastní zhodnocení platnosti výsledků.
Sinopharm
V současnosti existuje celkem 5 čínských vakcín v různém stádiu vývoje. Další z vakcín je BBIBP-CorV od státní společnosti Sinopharm se základnou v Šanghaji. Oficiální místa v zemi nedávno oznámila, že tato verze vakcíny má účinnost 79 % po dvou dávkách, i když už byla podána téměř milionu osob. Odhad nebyl potvrzen mezinárodní odbornou komunitou, protože podkladová data a metody pro jeho testy nebyly zpřístupněny. Zatím není známo, jaká je ochrana po jedné dávce. Vakcína se v současnosti testuje mimo Čínu na mnoha místech ve světě a už byla schválena pro použití v Bahrajnu, Egyptě, Jordánsku, na Seychelách a ve Spojených arabských emirátech. Ty byly také prvním, kdo hodnotil její účinnost: v tiskové zprávě tvrdili, že je to 86 %.
Sputnik V
Vakcína Sputnik V byla pojmenována pro první umělé družici Země, slavném sovětském Sputniku, který byl vypuštěn na oběžnou dráhu Země v říjnu 1957. O 3 měsíce později Sputnik shořel poté, co se vybily jeho baterie. Stejnojmennou vakcínu vytvořil Výzkumný ústav epidemiologie a mikrobiologii Gamaleya v Moskvě v Rusku. Tak jako ostatní vakcíny i tato se podává ve dvou dávkách a podle všeho má účinnost 91,4 % po aplikaci obou. V současnosti nejsou k dispozici žádné informace o účinnosti jedné dávky. Tyto výsledky ale opět nebyly publikovány v odborně recenzovaném žurnále, takže nemusí být spolehlivé. Podle zprávy ve Washington Post, i přes rychlý nárůst počtu případů covid-19 v zemi pohlíželi na bezpečnost a účinnost vakcíny s podezřením i mnozí Rusové. Když byla v prvních týdnech v prosinci zavedena, čekárny lékařů byly údajně poloprázdné. Později ruská vláda oznámila, že vytváří novou verzi vakcíny Sputnik-Light coby dočasné řešení nedostatku původní verze. Tato vakcína se má podávat jen v jedné dávce, zatím ale není známá míra její účinnosti.
Můžete po první dávce změnit své chování týkající se obezřetnosti?
„Choval bych se tak, jakobych žádnou vakcínu nedostal. Neztratil bych ostražitost a nedělal nic jinak,“ řekl Altmann. Vedle toho Deborah Dunn-Walters, profesorka imunologie na Univerzitě v Surrey, není tak jednoznačná ohledně toho, jak by se lidé měli chovat: „Existuje pro (výše uvedené) pár důvodů. Jeden z nich je, že nebudete plně chráněni. A také neexistují žádné doklady, že po aplikaci vakcíny nebudete virus přenášet dál.“ Profesorka Dunn-Walters vysvětlila, že účinnost vakcín byla z velké části posuzována podle toho, zda zabránily vypuknutí symptomů nemoci, ale ne už, zda se virus přestal přenášet. Přitom víme, že je možné mít asymptomatickou nákazu. Takže zatím nejsou žádné důkazy o tom, zda jedna dávka, nebo i dvě, existujících vakcín dokáže zabránit přenášení viru na druhé lidi.
Je možné druhou dávku vynechat?
„Preklinické testy by ukázaly, že po první dávce není imunita dostatečná a že jsou potřeba dvě,“ řekla Deborah Dunn-Walters. Navíc během III. fáze testů bylo možné najít více protilátek a T-lymfocytů v krvi po dvou dávkách než po jedné. Jak ředitel společnosti Pfizer Albert Bourla v prosinci vysvětloval, byla by velká chyba druhou dávku vynechat, protože téměř zdvojnásobí ochranu, kterou získáte.
Společnosti Pfizer a BioNTech vyzvaly k opatrnosti na základě toho, že jejich data končí 21. dnem po aplikaci, takže „nejsou údaje, která by prokázaly, že ochrana po první dávce je zachována i po 21 dnech.“ Je možné, že ochrana po tomto termínu náhle poklesne – ve skutečnosti by to nepřekvapovalo vzhledem ke způsobu, jak imunitní systém obvykle funguje.
Spolehlivé odhadování, jak dlouho může ochrana poskytovaná jednou dávkou vydržet, dále komplikuje skutečnost, že všechny v současnosti schválené vakcíny proti covid-19 používají nejnovější technologie. Vakcíny Oxford-AstraZeneca a Sputnik-V použily modifikované verze adenovirů, což je skupina, která se může rozdělit na mnoho různých typů buněk a řadu nemocí, jako jsou respirační infekce. Zatímco vakcína Oxford používá adenovirus od šimpanzů, ruská vakcína zahrnuje směs dvou lidských typů. Virus byl upraven pro vakcíny tak, aby byl bezpečný a nemohl vytvářet své kopie uvnitř buněk. Ale je schopen naučit tělo, aby poznalo koronavirus zakódováním instrukcí, jak najít prvek na jeho povrchu (spike protein). Adenoviry se sice v medicíně už dávno používají na vakcíny proti rakovině a v genové terapii, ale zatím byly jen jednou použity proti virové infekci: u vakcíny proti ebole bylo použití této metody schváleno v červenci 2020.
Oproti tomu vakcíny od Moderny a Pfizer-BioNTech jsou rozhodně více průkopnické. Obě obsahují nespočet drobných fragmentů mRNA, které (tak jako u vakcíny proti adenoviru) zakódují spike protein z výběžků viru způsobujícího covid-19. Jsou to první vakcíny mRNA, které byly schváleny pro použití na lidech. Nemáme další vakcíny mRNA pro srovnání, takže se jedná o nezmapované teritorium. Jak nedávno vysvětlil Ronald Corley, profesor mikrobiologie na Bostonské univerzitě, v rozhovoru pro univerzitní magazín, stále je kolem nich existuje mnoho neznámého, např. zda budou stejně tak dobře fungovat u lidí různé etnické příslušnosti nebo jak dlouho imunita vydrží. Vakcíny Sinovac a Sinopharm místo toho obsahují deaktivované částice koronaviru. Tato metoda je méně obvyklá, ale koncept použití mrtvých patogenů ve vakcínách je znám už od konce 19. století. Přesto není známo o nic víc, jak dlouho imunita potrvá, protože žádná vakcína vytvořené z této skupiny virů nebyla před pandemií nikdy schválena.
Imunita vyžaduje nějaký čas, než se vytvoří
Nakonec by profesorka Dunn-Walters ráda připomněla, že trvá nějaký čas, než se vytvoří imunita, takže bez ohledu na to, jestli jedna dávka jakékoli vakcíny proti covid-19 nakonec poskytne ochranu, prvních pár týdnů nebudete chráněni o nic víc, než jste byli dosud. Imunitní systém má část, kterou nazýváme vrozená imunita, která odpovídá okamžitě. Zahrnuje přitom fyzické bariéry infekce, jako je pokožka, a také některé typy bílých krvinek a chemických signálů. Ale jako profestorka vysvětluje, ty obvykle nedokážou zabránit nemoci samotné, a nepůsobí na ně ani vakcíny. Proto je potřeba také adaptivní imunita. Ale problém adaptivní imunity je ten, že – jak název říká – je adaptivní, takže se adaptujuje na individuální výzvy vyvolané patogeny. Aby měly vakcíny nějaký účinek, musí tělo povzbudit, aby produkovalo více imunitních buněk, z nichž některé zase produkují protilátky. A to vyžaduje čas. Takže i když globální zavádění nové vakcíny působí jako vzrušující záležitost, vypadá to, že většina z nás bude muset nějaký čas počkat, než bude moct obnovit normální život.
***
Nový český antigenní test na bazi slin začala výrabět společnost Bakter Medical. Tyto testy doporučují přední čeští odborníci, jelikož dle českých laboratorních výsledků mají velkou shodu s PCR testy. Testy lze snadno provádět i osobami bez lékařského vzdělání a nevyžadují laboratorní vybavení.
Vhodné pro testování do firem, domov důchodců, škol nebo sportovních oddílů. Testy lze provádět z domova před schůzkou, návštevou rodiny, příchodem do zaměstnání nebo na různé akce.
Více o těchto testech se můžete dovědět na stránkách https://www.baktermedical.cz/