Vakcíny mRNA
Máme velké štěstí. Dvě nejúčinnější vakcíny proti koronaviru jsou založeny na mRNA, technologii, která je známá a využívána už 20 let. Když loni v lednu započala pandemie covid-19, vědci v několika biotechnologických společnostech rychle použili mRNA jako způsob, jak vytvořit potenciální vakcíny. Koncem prosince 2020, v době, kdy ve světě zemřelo více jak 1,5 mil. lidí na covid-19, byly tyto vakcíny schváleny v USA, což znamenalo počátek ukončení pandemie. Nové vakcíny proti covid-19 jsou založeny na technologii, která nikdy předtím nebyla využita při léčbě, a může změnit svět medicíny vytvořením dalších vakcín proti různým infekčním chorobám, jako je malárie. A pokud bude koronavirus nadále mutovat, vakcíny mRNA lze snadno a rychle upravit. Technologie messenger RNA („poslíček RNA“) také představuje velký příslib jako základ pro levné genové opravy nemocí krve (jako je srpkovitá anémie) a HIV. Také se pracuje na využití technologie mRNA, aby se tělo zbavilo rakoviny.
GPT-3 jazykový model
Velké počítačové modely v přirozeném jazyce, které se naučí psát a mluvit, představují velký krok směrem k AI, která může lépe rozumět a komunikovat se světem. GPT-3 je zdaleka největší (a nejvíce gramotný), který byl dodnes vytvořen. GPT-3, který je trénován na textu tisíců knih a velké části internetu, může napodobit ručně psaný text s tajemným až bizarním realismem, takže je to nejpůsobivější jazykový model, který byl dosud vytvořen pomocí strojového učení. Ale GPT-3 nerozumí tomu, co píše, takže výsledky jsou někdy zkomolené a nesmyslné. Přitom jeho trénování vyžaduje obrovské množství výpočetní síly, dat a peněz, což vytváří velkou uhlíkovou stopu a omezuje vývoj podobných modelů na laboratoře s mimořádnými zdroji. A protože je GPT-3 trénován na textu z internetu, který je plný dezinformací a předsudků, často produkuje podobně zaujaté texty.
Doporučující algoritmy u TikTok
Od doby, kdy ho Čína v roce 2016 spustila, se TikTok stal jednou z nejrychleji rostoucích sociálních sítí světa. Má miliardy stáhnutí a přilákal už miliony uživatelů. Proč? Protože algoritmy, které podporují nabídku „For You“ od TikTok, změnily způsob, jak se lidé na internetu stávají slavnými. Zatímco jiné platformy jsou zaměřeny spíš na zdůrazňování obsahu atraktivního pro masy, algoritmy TikToku jakoby vytáhly z neznáma nové tvůrce, kteří mají představovat známé hvězdy. Obzvlášť zběhlí jsou v nabízení relevantního obsahu okrajovým komunitám uživatelů, kteří sdílejí určitý zájem či identitu. Schopnost nových tvůrců získat mnoho pohledů rychle — a snadnost, s jakou uživatelé mohou objevit mnoho druhů obsahu – přispěly k úžasnému růstu zájmu o aplikaci. Ostatní sociální média dnes usilují o reprodukování těchto prvků v jejich aplikacích.
Litium-kovové baterie (akumulátor)
Elektrická vozidla (EV) přicházejí s poměrně tvrdou nabídkou; jsou relativně drahá a můžete s nimi ujet jen pár set kilometrů, než potřebují dobít, což vyžaduje podstatně déle času než zastavit pro benzín. Všechny tyto nevýhody mají co dočinění s omezením lithium-iontové baterie (akumulátoru). Nadějná nová firma ze Silicon Valley v Kalifornii dnes říká, že má baterii, díky které budou elektrická vozidla mnohem přijatelnější pro masové spotřebitele. Nazývá se lithium-kovová baterie a vyvíjí ji společnost QuantumScape. Podle raných výsledků testů by baterie mohla zvýšit dojezd elektromobilu o 80 % a lze ji rychle dobít. Firma má kontrakt s VW, který bude do roku 2025 prodávat elektromobily s novým typem baterie. Baterie je však stále jen prototyp, který je mnohem menší než baterie potřebná pro auto. Ale pokud QuantumScape a další budou úspěšně pracovat na lithium-kovových bateriích, EV by mohla konečně být atraktivní pro miliony spotřebitelů.
Datové trusty
Technologické společnosti se ukázaly jako slabí správci osobních dat: naše informace už unikly, byly hacknuty a prodány vícekrát, než si většina z nás dovede představit. Možná problém není v nás, ale u modelu soukromí, kterého jsme se dlouho drželi, v němž my coby jednotlivci jsme primárně zodpovědní za spravování a ochranu našeho soukromí. Datové trusty nabízejí alternativní přístup, a ten začínají vlády některých států blíže zkoumat. Datový trust je právní entita, která sbírá a spravuje osobní data o lidech v jejich zastoupení. Zatím stále probíhá definování struktury a funkce těchto trustů a stále zůstává mnoho otázek, ale datové trusty jsou pozoruhodné tím, že nabízejí potenciální řešení dlouhodobých problémů v oblasti soukromí a bezpečnosti.
Zelený vodík
S tím, jak státy světa dělají maximum pro plnění svých cílů týkajících se klimatu, zelený vodík se stále více ukazuje jako zásadní. Vodík vždy představoval lákavou možnost náhrady za fosilní paliva. Jeho spalování je čisté a neuvolňuje žádný oxid uhličitý. Je bohatý na energii, takže je to dobrý způsob uložení energie z obnovitelných zdrojů, který lze jednoduše zapnout a vypnout. Je možné z něj vyrobit tekutá syntetická paliva, která představují rychlou náhradu za benzín či diesel. Ale vodík byl doteď většinou vyráběn z přírodního plynu, což je proces špinavý a náročný na energii. Díky rychle klesajícím nákladům na solární a větrnou sílu je zelený vodík dnes natolik levný, že jeho výroba se ukazuje jako praktická. Jednoduše aktivujete vodu elektřinou – a máte vodík. Evropa v této oblasti stojí v čele a začíná budovat potřebnou infrastrukturu.
Digitální sledování kontaktů
Když se koronavirus začal šířit po světě, nejprve se zdálo, že nám digitální sledování kontaktů může pomoci. Aplikace pro smartphony mohou používat GPS nebo Bluetooth k vytvoření záznamu o lidech, kteří nedávno překročili stezku. Pokud bude někdo z nich později testován pozitivně na covid-19, může zadat výsledek do aplikace, aby varoval ostatní, kteří mohli být vystaveni viru. Ukázalo se však, že digitální sledování kontaktů nemá velký vliv na šíření viru. Apple a Google rychle přinesli prvky, jako je „upozornění na vystavení viru“ do mnoha smartphonů, ale autority v oblasti zdraví musely obyvatele přemlouvat, aby je používali. Lekce, kterou jsme se naučili z pandemie, může nejen pomoci připravit se na event. příští pandemii, ale také být přesena do jiných oblastí zdravotnictví.
Hyper-přesné určování polohy
GPS používáme všichni denně, takže změnila život i práci mnoha z nás. Ale i když je dnešní GPS přesné na 5-10 m, nové hyper-přesné technologie určování polohy mají přesnost pár centimetrů i milimetrů! To otevírá nové možnosti, od varování před sesuvy půdy až po doručovací roboty a samojízdná auta, která by se mohla bezpečně orientovat v ulicích. Čínský BeiDou (Big Dipper), globální navigační systém, byl dokončen v červnu 2020 a je součástí toho, co tohle vše umožňuje. Skýtá přesnost polohy 1,5-2 m pro každého člověka na světě. Pomocí pozemního rozlišení může zaostřit až na milimetrovou přesnost. Mezitím GPS, kterou známé už první poloviny 90. let, získává aktuální vylepšení: v listopadu byly spuštěny 4 nové satelity pro GPS III a další se mají na oběžné dráze objevit v roce 2023.
Vše na dálku
Pandemie covid-19 donutila lidi vše dělat na dálku. Zvládnout tento posun bylo zásadní především v oblasti zdravotnictví a vzdělávání. Na některých místech na světě odvedli obzvlášť dobrou práci při zvládání služeb na dálku. Snapask, online výuková společnost, má více jak 3,5 mil. uživatelů v 9 asijských zemích, a Byju, výuková aplikace z Indie, zaznamenala nárůst svých uživatelů na téměř 70 milionů. Bohužel studenti v mnoha dalších zemích se stále trápí při vyučování online. Mezitím snahy o uplatnění telemedicíny v Ugandě a v několika dalších afrických zemích rozšířily dostupnost zdravotní péče během pandemie pro miliony lidí. To znamená záchranu velkého počtu životů v části světa s chronickým nedostatkem lékařů, vzdálenou zdravotní péčí.
Umělá inteligence (AI) mnoha umů
I přes obrovský pokrok v oblasti umělé inteligence v nedávných letech jsou AI a roboti stále v mnoha směrech „hloupí“, především pokud jde o řešení nových problémů nebo orientování se v neznámém prostředí. Postrádají lidskou schopnost (kterou mají i malé děti) se učit, jak svět funguje, a aplikovat tyto obecné zkušenosti na nové situace. Jeden slibný přístup pro zlepšení dovedností AI chce rozšířit její smysly; v současnosti AI s počítačovým viděním či rozpoznání zvuku dokáže rozeznat různé věci, ale nemůže „mluvit“ o tom, co vidí a slyší, za použití algoritmů přirozeného jazyka.
Ale co kdybychom spojili tyto schopnosti v jednom AI systému? Mohly by tyto systémy začít získat inteligenci podobnou lidské? Může robot, který vidí, cítí, slyší a komunikuje, být produktivnější než lidský asistent?