V simulačním modelu očkování napříč věkovými skupinami výzkumníci zjistili, že asymptomatické infekce u dětí ovlivní přenos covid-19 také mezi dospělými.
I když je proti koronaviru očkována pouze dospělá populace, identifikace asymptomatických případů covid-19 u dětí bude mít zásadní význam pro snížení rychlosti přenosu. Pokud zůstanou nezjištěny, bude muset být očkováno nerealisticky vysoké procento dospělých, aby se dosáhlo cíleně nízké úrovně přenosu covid-19, podle původního šetření zveřejněného v JAMA Network Open. Výzkumníci z USA a Kanady https://www.topmagazine.cz/hlavni-turisticke-atrakce-kanady/ použili model přenosu covid-19 založený na různých věkových skupinách za účelem odhadu přínosů identifikace asymptomatických případů infekce covid-19 kvůli jejich očkování. Poté autoři studie vypočítali podíl a rychlost identifikačního systému potřebného k zabránění budoucí míry přenosů pod 5 % ve srovnání s očkováním u dětí, které by dosáhlo stejného cíle. Autoři studie napsali, že děti budou pravděpodobně faktory tichého přenosu, protože u nich je větší pravděpodobnost vzniku asymptomatických infekcí ve srovnání s jinými věkovými skupinami.
Výzkumníci k vytvoření svého modelu založeného na datech z amerického sčítání lidu použili následující věkové kategorie: 0-4 roky, 5-10 let, 11-18 let, 19-49 let, 50-64 let a 65 a více let. Někteří jedinci v modelu byli asymptomatičtí po uzdravení, ale u jiných se příznaky objevily po presymptomatické fázi, vysvětlili autoři studie. Veřejně publikované odhady umožnily výzkumníkům poskytnout skutečné věkově specifické parametry týkající se průměrné doby trvání epidemiologických stadií.
V modelu výzkumníci identifikovali a izolovali symptomatické případy do 24 hodin po nástupu příznaků. Počítali však také s 2 a 5 dny, než dojde i identifikaci a izolování případů tiché infekce. Rovněž ve svém modelu usuzovali, že 80 % jedinců ve věku 50 let a starších, a přibližně čtvrtina dospělých ve věku 18-49 let, bylo očkováno, takže 40 % dospělých už bylo očkováno vakcínami. Rovněž počítají s předpokladem, že účinnost vakcíny proti rozvoji symptomatického nebo závažného onemocnění je 95 % na základě výsledků 3. fáze studií v reálném světě. Autoři studie ve svém modelu použili přenosovou rychlost Re=1,2. Při ní očekávali u populace bez detekce tichých infekcí celkovou míru napadení nemoci 10,8 %.
Napsali ale také, že do druhého dne po identifikaci a izolaci může míra útoku klesnout až na 3,4 %. Aby bylo možné dosáhnout stejné rychlosti útoku za 3 dny, bylo by třeba dosáhnout míry detekce 13 %; po 4 dnech by byla míra detekce 42 % a po 5 dnech 98 %. U dětí, které dosud nemají nárok na očkování, a proto nebyly očkovány, se v modelu výzkumníků odhadovaná míra napadení snížila z 12,5 % na 8,2 % v celkové populaci bez identifikace asymptomatických případů. Autoři studie také zjistili, že po 2 dnech mohou dosáhnout identifikace 11 %, po 3 dnech 13 %, po 4 dnech 41 % a po 5 dnech 97 %, což by mohlo snížit míru útoků pod 5 %. To prý znamená, že i když jsou dětem k dispozici vakcíny, identifikace tichých infekcí bude stále nezbytná ke zmírnění chorobnosti této populace.
„Očkování může zmírnit zátěž epidemií covid-19 a může umožnit přerozdělení zdrojů směrem k cílenému sledování kontaktů v prostředí, kde se scházejí neočkovaní jedinci, jako jsou školy a zařízení denní péče,“ napsali autoři studie. Pokud však vakcíny zůstanou k dispozici pouze pro dospělé, simulace ukázala, že když bylo identifikováno pouze 1 z 10 infikovaných dětí po 2 dnech (nebo u 1 ze 7 po 3 dnech), míra infekce by se mohla snížit na méně než 5 %.