Experimentální žvýkačky prý mohou omezit šíření viru. Ochrana poskytnutá podpůrnou dávkou ale může trvat déle.
Experimentální žvýkačka redukuje virus ve slinách
Experimentální žvýkačka obsahující protein, který „zachycuje“ částice koronaviru, a tím omezuje množství viru ve slinách a pomáhá snížit přenos, když infikovaní lidé mluví, dýchají nebo kašlou, říkají vědci. Žvýkačka obsahuje kopie proteinu ACE2 nacházejícího se na buněčném povrchu, který virus používá jako bránu k pronikání do buněk a jejich infekci. V experimentech ve zkumavce za použití vzorků slin a výtěrů od infikovaných jedinců se virové částice přichytávaly na „receptory“ ACE2 ve žvýkačce. V důsledku toho klesla virová nálož ve vzorcích o více než 95 %, uvedl výzkumný tým z Pensylvánské univerzity na stránkách Molecular Therapy. Žvýkačka prý působí a chutná jako běžná žvýkačka, může se skladovat při normální teplotě po celé roky a její žvýkání nepoškozuje molekuly proteinu ACE2. Použití žvýkačky ke snížení virové nálože ve slinách by podle vědců přispělo k přínosům vakcín a bylo by zvláště užitečné v zemích, kde vakcíny ještě nejsou (cenově) dostupné.
Ochrana po posilovací dávce vakcíny může trvat déle
Ochrana před covid -19 prostřednictvím vakcín mRNA (Moderna nebo Pfizer/BioNTech) může po posilovací dávce (boosteru) trvat déle než po původním režimu dvou dávek, spekulovali vědci na základě výsledků malé nové studie. Měřili reakce na vakcínu před a po přeočkování u 33 zdravých dospělých ve středním věku, kteří dostali druhou dávku v průměru před 9 měsíci. Před posilovací dávkou u nich hladina protilátek poklesla asi 10x oproti hodnotám po druhé dávce. Za 6-10 dnů po přeočkování se hladina protilátek znovu zvýšila 25x a byla 5x vyšší než po dvou dávkách vakcíny, podle zprávy před odbornou recenzí zveřejněné v neděli na stránkách medRxiv. U dobrovolníků, kteří měli covid-19 před očkováním, byly hladiny protilátek po přeočkování 50x vyšší než po jejich infikování.
„Protože jsou hladiny protilátek tak silné, booster by nám mohl potenciálně poskytnout ochranu na delší dobu, než jsme viděli u dvou dávek vakcíny,“ uvedla spoluautorka studie Alexis Demonbreun z lékařské faktulty Northwestern University Feinberg School of Medicine v Chicagu.
Krevní test detekuje expozici viru bez protilátek
Protože ne každý po infekci nebo očkování produkuje měřitelné množství protilátek proti covid-19, britští vědci vyvinuli jediný krevní test, který nejen detekuje protilátky, ale také měří další známky reakce imunitního systému na virus. Konkrétně měří T-buňky, silné imunitní buňky, které se naučí rozeznávat virus poté, co se s ním setkají během infekce nebo prostřednictvím očkování. V rámci nového testu jsou vzorky krve vystaveny replikám malých kousků viru. Pokud T-buňky ve vzorku krve rozpoznají tyto kousky, spustí se u nich produkce snadno měřitelných molekul, jako je zánětlivý protein interferon-gama.
„Test je velmi citlivý a zdá se, že je přesný,“ řekl Martin Scurr z Cardiff University School of Medicine, spoluautor zprávy publikované v magazínu Immunology. To platilo také u pacientů s rakovinou, z nichž mnozí nevytvářejí protilátky v reakci na očkování.
„Test je snadno použitelný a měl by sehrát velmi užitečnou roli při monitorování reakcí protilátek a T-buněk na virus,“ řekl Scurr. „Zbývá však určit, jaká úroveň protilátek a reakce T-buněk proti viru může chránit před budoucí infekcí a covid-19.“