Před asi 2000 lety byla Mada’in Saleh, Římany nazývaná Hegra, vzkvétajícím městem nabatejského království a centrem obchodu s kořením, kadidlem a myrhou, cennou stromovou pryskyřicí používanou při přípravě parfémů a léků. Nabatejci byli Arabové, jejichž přesný původ není znám. Žili v severní Arábii a jižní Levantě (Blízký východ). Mada’in Saleh (UNESCO) bylo druhé největší, a přitom nejjižnější město po Petře, jejich metropoli severně odtud. Mada’in Saleh, ležící asi v polovině cesty mezi Petrou (dnes v Jordánsku) a Mekkou, sloužila především jako obchodní křižovatka a měla zásadní význam při proměně Nabatejců v prosperující prostředníky se zbytkem starověkého světa.
Dnes je to jeden z nejoslavovanějších historických pokladů Saudské Arábie a zahrnuje více jak 100 hrobek s bohatě zdobenými fasádami, vytesanými z vápencových skal na okraji města. Nejmenší má výšku necelé 3 m a nejvyšší více jak 18 m. Většina hrobek byla vytesána ve skupinách, ale nejznámější bohatě zdobený monument stojí relativně osamoceně, proto dnes bývá nazýván Qasr al-Farid (Osamělý hrad). Ruch kupců a karavan s kořením ve zdejší větrné poušti už dávno utichl, ale tyto ručně otesané obří balvany zvedající se uprostřed krajiny zůstávají jako svědectví z dob, kdy všechny cesty vedly do Hegry.