Bogota nabízí spoustu kontrastů: moderní nákupní centra a trhy pod širým nebem, výškové bytové domy a provizorní chatrče, futuristické prosklené věže a koloniální kostely. Současná přehlídka okázalého bohatství a šokující bídy je rysem zdejšího života po celá staletí. V okrsku La Candelaria byla vybudována řada velkolepě pojatých koloniálních sídel patřících Španělům, která postavili místní a financována byla z ukradeného zlata.
Bogota, velkoměsto s více jak 8 miliony obyvateli, se za posledních 50 let zvětšilo dvacetinásobně. Zatímco minulostí se stalo násilí předchozích desetiletí podporované propojeným obchodem s drogami a partyzánským hnutím, dnes trpí „růstovými bolestmi“ typickými pro každou velkou metropoli na jihoamerickém kontinentě: především nedostatečnou veřejnou dopravou a drobnou kriminalitou. Přitom poslední starostové učinili nějaký pokrok tím, že vyčistili parky, opravili silnice a zavedli nový systém dopravy. Město se rozvíjí ve světle generace vášnivých, kreativních a mladých Kolumbijců a rychle se stává významným centrem umění, designu a nočního života. Centrální oblast v distriktu Chapinero kolem Zóny G, Parque la 93 a malého historického předměstí Usaquén zaznamenaly největší nárůst zájmu turistů.
20 turistických atrakcí Bogoty
Boterovo muzeum – Museo Botero
V roce 2000 se světoznámý umělec Fernando Botero dostal na titulky, když daroval Kolumbii desítky prací ze své soukromé sbírky. Boterovo umění interpretuje témata z výrazně latinskoamerického hlediska, takže Kolumbijci ho proto láskyplně nazývají „muž, který maluje tlusté lidi“. Mnohé z jeho témat jsou dobře známé v Kolumbii, především v jeho rodném Medellínu. Sbírka obsahuje 123 jeho vlastních obrazů, soch a kreseb. Neméně působivý je jeho dar 85 původních prací renomovaných evropských a severoamerických umělců. Tato část sbírky, vlastně přehlídka historie umění od konce 19. století, zahrnuje originály od Corota, Moneta, Matisse, Picassa, Dalího, Chagalla, Bacona a de Kooninga.
Muzeum zlata
Fenomenální Muzeum zlata (Museo de Oro) obsahuje fantastickou sbírku předhispánských kolumbijský artefaktů: více jak 34 000 kusů zlata (o hmotnosti odpovídající 200 mil. USD) a více jak 20 000 kusů keramiky, textilií a polodrahokamů. Vystavené kusy zastupují více jak 2500 let civilizace, s částmi nazvanými Musica, Nariño, Calima, Tairona a Siní. Najdete zde 4 stálé expozice, které návštěvníky provedou dávnou technikou zpracování kovu a obřadním, politickým a náboženským použitím zlata v předhispánské společnosti, a také skýtají pohled na kulturu s jedinečnou mytologií a kosmologií. Většina zlata se nachází ve střežené galerii v horním patře spolu s největším nezpracovaným smaragdem na světě. Všechny expozice jsou ve španělštině a angličtině zároveň; bezplatné prohlídky v angličtině jsou k dispozici od úterý do soboty v 11 a v 16 hodin; v neděli je vstup do muzea zdarma, ale bývá zde plno.
Teatro Colón – budova opery
Mistrovské dílo barokní architektury (inspirované pařížským Palais Garnier) navrhl italský architekt Pietro Cantini, bylo slavnostně otevřeno v roce 1895 a je považováno za jednu z nejstarších oper ve všech Amerikách. Fasáda napovídá jen málo o honosnosti ukryté uvnitř, dechberoucí přehlídce jemného zdobení, kterému dominují fresky 6 řeckých múz od italských mistrů Filippa Mastellariho a Giovanni Menariniho. Nejlepší zážitek budete mít, pokud zde zhlédnete představení, nebo se můžete alespoň vydat na prohlídku ve středu či čtvrtek v 15 hodin a v sobotu ve 12 a v 15 hodin. Možné jsou rovněž prohlídky v angličtině, ale je nutné si je zařídit předem na stránkách opery.
Knihovna Luise Ángela Arango s expozicemi umění
Moderní Knihovna Luise Ángela Arango (Biblioteca Luis Ángel Arango), jedna z mnoha kulturních institucí v metropoli financovaná státní bankou, sponzoruje střídající se expozice mezinárodního umění. Také se zde občas konají koncerty komorní hudby, které bývají oznamovány v místních novinách.
Casa de la Moneda – bývalá mincovna
Dřívější národní mincovna vystavuje mince, v nichž španělský král tajně snižoval obsah zlata, střely vyrobené revolucionáři z prázdných nábojnic a měnu raženou pro použití výhradně v někdejší kolumbijské kolonii nemocných leprou. Muzeum je součástí komplexu, který zahrnuje Museo Botero a Colección de Arte del Banco de la República.
Prezidentský palác – Casa de Nariño
Nejstarší zmínky o budově pocházejí z poloviny 18. století, kdy byla domovem Antonia Nariña, považovaného za prvního intelektuála a libertariána Kolumbie. Budova byla oficiálně navržena na Prezidentský palác v roce 1885 a přebudována především v roce 1904, aby lépe vyhovovala svému statusu. V 70. letech byla znovu výrazně upravena, takže z původní stavby zůstala pouze ikonická neoklasicistická fasáda na tahu Carrera 7. K dispozici jsou 45minutové bezplatné komentované prohlídky v angličtině probíhající 4x denně v pracovních dnech a 2x denně o víkendech, ale pouze po předchozí registraci na oficiálních stránkách. Nejsou povoleny krátké kalhoty ani sandály a musíte předložit doklad totožnosti nebo cestování pas. Působivý ceremoniál střídání stráží můžete shlédnout bez omezení ve středu a v pátek ve 14,30 a v neděli v 15 hodin.
Cerro de Monserrate – hora nad Bogotou
I když panorama města často halí hustý smog, výhled na chaotickou Bogotu z vrcholu Monserrate je i tak dechberoucí a západy slunce mimořádné. Panoramatický výhled sahá od řeky Bogota po čtvrť La Candelaria, kterou snadno poznáte podle červených španělských kachlí, především brzy ráno. Kostel na vrcholu Monserrate uchovává obraz Padlého Krista, který pochází z 50. let 17. století a je jakýmsi majákem pro poutníky. Dopravu na vrchol obstarává lanovka (teleférico) nebo za tramvaj s průhlednou střechou odjíždějící každé půl hodiny ze zastávky Monserrate nedaleko Quinta de Bolívar a za 15 minut se dostane na vrchol. Obě restaurace na Monserratu jsou dobré, i když dražší; jedině luxusní restaurace Casa San Isidro nabízí večeře, takže je potřeba si rezervovat místo s předstihem. Buďte přitom pozorní při procházení v noci mezi Quinta de Bolívar a zastávkou, protože zde dochází k loupežným přepadením; v neděli zde bývá nejrušněji, ale také nejbezpečněji. V prosinci 2015 byla stezka na vrchol uzavřena z důvodů bezpečnosti na dobu neurčitou, a to kvůli strukturálním problémům a údržbě. V současnosti práce pokračují a datum znovuotevření zatím není známo.
Claustro San Agustín – muzeum umění v bývalém klášteře
Dřívější augustiniánský klášter pocházející z roku 1583 je jednou z nejstarších dochovaných budov v Bogotě. Úžasná stavba, dříve známá jako Muzeum lidových umění a tradic, je především proslulá svým dvorem obklopeným arkádami, a spravuje ji vynikající muzejní program Kolumbijské národní univerzity. Naleznete zde 6 galerií se stále se měnícími expozicemi a s akcemi zdarma, jako jsou hodiny jógy v sobotu ráno.
Sbírka umění Banky republiky – Colección de Arte del Banco de la República
Velká sbírka, umístěná ve stejném komplexu jako Museo Botero, je přehledem kolumbijského umění od koloniálního období do současnosti, včetně prací významných umělců, jako je Alejandro Obregón, Luis Caballero a Débora Arango.
Kostel Třetího řádu – Iglesia de la Tercera Orden
Složité řezby na mahagonovém oltáři v Kostele Třetího řádu z roku 1761 jsou nejkrásnější, jaké můžete v Bogotě spatřit. Podle místní pověsti vytvoření oltáře sochaře Pabla Caballera tak vyčerpalo, že zemřel jako šílenec.
Kostel sv. Františka – Iglesia de San Francisco
Kostel sv. Františka z 16. století je znám svým nádherným interiérem v mudéjarském stylu s vyřezávanými geometrickými vzory vypůjčenými z islámské tradice. Jeho obrovský pozlacený oltář má tvar amfiteátru a výklenky zdobené lasturami.
Kostel a muzeum sv. Kláry
Jednoduchá nezdobená fasáda Kostela sv. Kláry (Iglesia Museo Santa Clara) ze 17. století nijak nenaznačuje přítomnost oslnivých fresek (dílo jeptišek, které zde kdysi žily v klášteře) pokrývajících stěny uvnitř. Malé muzeum uchovává obrazy a sochy od různých umělců 17. století. K dispozici jsou komentované prohlídky ve španělštině a v angličtině.
Kostel Iglesia San Diego
Kostel se dvěma uličkami, který vybudovali františkánští mniši na začátku 17. století, kdysi stál na tiché haciendě na okraji koloniální Bogoty. Stromy a pastviny byly nahrazeny výškovými budovami bogotského „Malého Manhattanu“. Kostel a jeho krásná socha Panny v polích s korunou ze složitých zlatých a stříbrných filigránů jsou poctou pastorální minulosti města.
Archeologické muzeum
Nádherné sídlo, v němž je umístěno Archeologické muzeum (Museo Arqueológico, MUSA), kdysi patřilo markýzovi de San Jorge, koloniálnímu místokráli proslulému svojí krutostí. Dnes budova vystavuje velkou sbírku předkolumbovské keramiky.
Muzeum moderního umění
Obrovská okna v Muzeum moderního umění (Museo de Arte Moderno, MAMBO) vytvářejí dojem prostornosti a cihlový exteriér je další z nápadných prací kolumbijského architekta Rogelia Salmony. Prohlédněte si měnící se expozice od kolumbijských i mezinárodních umělců. Knihkupectví nabízí (poměrně drahé) knižní tituly v angličtině o kolumbijských a zahraničních malířích.
Národní muzeum
Nápadná budova Národního muzea (Museo Nacional) byla až do roku 1946 věznicí; některé její části, především úzké galerie v nejvyšším patře, si dodnes uchovávají zlověstného ducha. Muzeum, které navrhl anglický architekt Thomas Reed, je uspořádáno tak, aby seznamovalo s historií Kolumbie: nabízí vše od starobylých artefaktů až po současné umění, včetně prací od Fernanda Botery a Alejandra Obregóna. Galerie v I. patře je věnována střídajícím se kolumbijským a mezinárodní výstavám. Také je zde kavárna a knihkupectví. K dispozici je bezplatná hodinová prohlídka v angličtině vždy ve středu v 15 hodin; delší prohlídky je možné si zařídit za poplatek a s rezervací předem.
Náměstí a park Plaza de Bolívar
Náměstí obklopené majestátními stavbami označuje místo, kde bylo v Bogotě vyhlášeno sídlo koloniální vlády Nové Granady. Dnes je oblíbeným cílem fotografů pořizujících snímky, potloukajících se nezaměstnaných, skupin pouličních herců vystupujících za pár set peso a dětí, které snad nikdy neunaví prohánět holuby. Národní Kapitol, radnice (Alcaldía Municipal) a Justiční palác nejsou přístupné veřejnosti. Na východní straně náměstí se tyčí Catedral Primada de Colombia (oficiálně Metropolitní katedrála Neposkvrněného početí), která byla dokončena až za tři staletí od zahájení stavby v roce 1565, a to kvůli sérii neštěstí včetně ničivého zemětřesení roku 1785. Její francouzská barokní fasáda je vytvořena z místního vápence. Nákladná okna skýtají obrovskému interiéru světlo a vzdušnost i během šedivých dní v deštivém období. Zdobený oltář z pozlaceného, bohatě vyřezávaného dřeva výrazně kontrastuje s chybějící výzdobou jinde. V jedné z bočních kaplí se nachází hrob konkvistadora Gonzala Jiméneze de Quesady. Kostel je otevřen od pondělí do soboty. Vedle v kapli Capilla del Sagrario spatříte nádherný baldachýn, menší verze toho ve Svatopetrské bazilice v Římě. Kaple je přístupná denně a obsahuje rovněž nádhernou sbírku obrazů včetně prací od Tallera de Figueroa a Gregoria Vasqueze.
Aréna Plaza de Toros Santamaría
Aréna na býčí zápasy v Bogotě je dílem architekta Rogelia Salmony provedeným v tradičním andaluském stylu. Býčí zápasy s tu nekonaly už od roku 2012 kvůli úsilí aktivistů za práva zvířat a vyhlášce starosty Bogoty. Na začátku roku 2015 však soudy rozhodly ve prospěch pokračování zápasů, které nazvaly „uměleckým vyjádřením“. Zatím však zápasy nebyly obnoveny kvůli renovaci arény. Konala se zde však řada jiných akcí, např. hudební koncerty a dokonce i tenisové zápasy.
Bolívarův dům – Quinta de Bolívar
Simón Bolívar, revolucionář a hrdina, který vyhnal Španěly ze severní poloviny kontinentu, strávil poslední roky svého života se svou milenkou Manuelou Saenz v tomto venkovském domě. Vybudován byl v roce 1800 a věnován Bolívarovi v roce 1820 za jeho služby rodící se republice. Quinta de Bolívar má typicky španělský styl a pěknou zahradu. Bolívarovy poslední roky zobrazuje román Generál v labyrintu od Gabriela Garcíi Márqueze. Komentované prohlídky ve španělštině probíhají od úterý do neděle v 11 a ve 14 hodin, a v angličtině vždy ve středu v 11 hodin.
Muzeum koloniálního umění
Renovace v roce 1999 přispěly k záchraně tohoto sídla v andaluském stylu pocházejícího ze 17. století, kde je umístěno Muzeum koloniálního umění (Museo de Arte Colonial). V jeho značné sbírce jsou zahrnuty obrazy od Vasqueze a Figueroy, nábytek ze 17. a 18. století a cenné výrobky z kovů.