V 70. letech minulého století se měl odehrát jeden z nejkontroverznějších a nejděsivějších experimentů v dějinách lidstva – projekt Montauk. Projekt měl být pokračováním neméně šíleného pokusu, který je známý pod názvem Filadelfský experiment. Co se o projektu Montauk prozradilo, kdo za ním stál a jak skončil? A existoval vůbec?
Pokračování filadelfského experimentu
V roce 1943 došlo v USA údajně k šílenému pokusu, kdy se měl americký torpédoborec USS Eldridge teleportovat z přístavu ve Filadelfii do přístavu v Norfolku. Americké armádě při experimentu, který vešel do dějin jako filadelfský, mělo ve skutečnosti jít o to, aby byla loď neviditelná pro radary, sonary i pro lidské oči. Proto chtěli vědci torpédoborec Eldridge obklopit elektromagnetickým polem dost silným na to, aby se taková neviditelnost dosáhla.
Na experimentu měl spolupracovat i slavný fyzik Albert Einstein, a několik let předtím i vynálezce Nikola Tesla. Celý experiment měl však skončit katastrofálně. Někteří členové posádky měli být údajně slinutých s konstrukcí lodi, a většina námořníků se ztratila neznámo kam. Ti námořníci, kteří experiment přežili, to popisovali jako přechod do jiného světa, a další zase úplně zešíleli.
Co se vše mělo na lodi odehrát popsal přímý účastník experimentu Edward Cameron, který později vystupoval pod jménem Al Bielek, který byl na USS Eldridge spolu se svým bratrem Duncanem. Oba během experimentu pocítili, že něco není v pořádku, a proto z lodi raději vyskočili.
Namísto ve vodě se ocitli na vojenské základně Montauk na Long Islandu, kde se měli podle slov Edwarda Camerona setkat se zestárlým Johnem von Neumannem. Ten při filadelfském experimentu nahradil Nicola Tesly, který nesouhlasil s tím, aby se pokus prováděl za přítomnosti námořníků.
Neumann bratrům Cameronovým řekl, že se dostali do roku 1983, kdy se vědci na Long Islandu spojili s lodí Eldrige v roce 1943, a tak se oba bratři ocitli v časové bublině. Také jim řekl, aby se oba ihned vrátili zpátky na loď, kde měli zničit všechny přístroje, které celou loď zneviditelnili, protože to co právě zažívali, bylo součástí jiného experimentu, který se vymkl kontrole.
Postavili se tedy do časového tunelu, a Neumann je poslal zpět. Mohlo se vůbec něco takového odehrát? Jak se mohli oba námořníci setkat s Neumannem, který v roce 1983 už nežil? Kdo vlastně stál za projektem Montauk, který měl být pokračováním filadelfského experimentu?
Děsivý projekt Montauk
Počátkem 70. let minulého století začala americká armáda přesouvat množství techniky, vojáků a vědců na východní část ostrova Long Island v New Yorku. Právě tam se nacházela opuštěná letecká základna Montauk, která měla 12 podzemních podlaží, kde se měl odehrát velmi šílený experiment. Hlavní součástí základny Montauk byl speciální radar, který měl vysílat elektromagnetické vlny různých frekvencí, a v celém projektu sehrál velmi důležitou roli.
Cílem projektu Montauk totiž bylo ovládnutí lidské mysli. Vědci zjistili, že elektromagnetické vlny s frekvencí od 425 až 450 MHz dokáží ovládat lidský mozek neuvěřitelným způsobem. V roce 1977 vědci uměli na základně Montauk manipulovat s náladou člověka, číst a obrazově ztvárňovat jeho myšlenky, vkládat příkazy do lidských mozků, ale také dokázali myšlenky i vymazávat.
Při pokusech však bylo třeba zjistit, která frekvence vyvolává jaké reakce, k čemuž byly potřební dobrovolníci. Ze začátku se jimi stali vojáci ze základny Montauk, kteří byli dobrovolně zavírání do místností, kde na ně působily elektromagnetické vlny spolu s různými frekvencemi. Pokusy však měly za následek to, že vojáci začali umírat, protože kromě změny nálad se jim poničily i vnitřní orgány.
Když vojáci nakonec odmítli pokračovat v experimentech, museli být na základnu přivezení civilní dobrovolníci, kterým se řeklo, že budou součástí nejdůležitějších výzkumů USA. Po těchto pokusech začaly vědci experimentovat i přímo na lidech žijících na Long Islandu, ale také v New Jersey av Conecticute. Vědci dokázali v těchto oblastech zvyšovat násilí, kriminalitu a měnit nálady ve společnosti. Projektem Montauk tak vědci na počátku 80. let 20. století dokázali ovládat davy lidí, což bylo i jeho cílem.
Cestování v čase – konec projektu Montauk?
Ovládáním lidské mysli však šílený projekt neskončil, šel ještě dál. Projekt Montauk měl podle výpovědí přímých účastníků pokusů vést John von Neumann, který stál i za filadelfského experimentem. A právě Neumann si v roce 1980 při pokusech s lidmi všiml, že při přenosu myšlenek někdy dochází k jejich zpomalení jindy ke zrychlení.
Dobrovolníci byli totiž při pokusech napojení i na počítač s názvem Cray 1, který uměl číst myšlenky, ale také je uměl i prostorově ztvárnit. A právě tyto nečekané zpomalení a zrychlení přenosů signálu Neumanna tak ohúrili, že se vrátil k myšlence na cestování v čase. Jeho tým tak zkonstruoval nové zařízení, pomocí kterého se vědcům údajně podařilo vytvořit časový tunel.
Zařízení mělo fungovat tak, že se napojilo na lidský mozek dobrovolníka, který se měl koncentrovat na určité datum, a tak se otevřela časová brána. Tyto šílené experimenty však nedopadly dobře, protože většina lidí, kteří byli posláni do časových tunelů se už nikdy nevrátila. V roce 1983 se vědci pomocí zařízení vrátili o 40 let nazpět, aby zachránili nevydařený Filadelfský experiment.
A právě tehdy se na základnu Montauk dostali i bratři Cameronovi, kteří byli účastníky filadelfského experimentu. Když je pak Neumann (který měl oficiálně zemřít již v roce 1957) poslal časovým tunelem zpět do roku 1943, na základně Montauk vypukla vzpoura, která celý projekt násilně zastavila. Většina vědců i vojáků hlavní zařízení, které otevíralo časové brány zničila, a armádní velení celý projekt okamžitě ukončilo.
Všechny dokumenty měly být zničeny, přístroje odvezeny na neznámé místo, a podzemní prostory zalité betonem. Většině pracovníků na základně Montauk měla být vymazána paměť, a někteří byli dokonce zabiti. Mohl se tento šílený projekt opravdu uskutečnit nebo se jedná o jednu z nejkontroverznějších konspiračních teorií? Námořnictvo USA dodnes tvrdí, že se Filadelfský experiment nikdy nestal, a projekt Montauk nikdy neexistoval.
Mnoho svědků však hovoří o opaku. Otázkou také zůstává proč oficiální internetová stránka věnující se projektu Montauk (www.montaukproject.com) byla americkou vládou zakázána, a její autoři stíháni. Projekt Montauk je tedy zahalen rouškou tajemství, a skutečnou pravdu se tak brzy asi nikdo nedozví