Smrtku asi netřeba nikomu představovat, každý její (nebo jeho) podobu zná. Když se řekne – přišla si pro něj smrt nebo „zubatá“, většina lidí si ihned představí kostlivce držícího kosu.
V různých kulturách se ztvárnění Smrtky liší – někde je líčeni jako osoba ženského jinde zase mužského pohlaví, ale některé její rysy zůstávají společné. Proč je smrt spojována s výskytem kostlivce s kosou, a skutečně nám dává smrt o sobě vědět?
Hrůzostrašný kostlivec nebo anděl smrti?
Smrt v podobě kostlivce s kosou se začala zobrazovat až ve středověké Evropě, a později se tato podoba rozšířila do celého světa. Proč je však smrt tak často spojována s výskytem děsivého kostlivce, který seknutím kosy ukončí smrtelníků život?
V různých zemích světa se podoba Smrtky liší, a většinou je považována za osobu ženského pohlaví, u nás se vžilo pojmenování – zubatá. Ve Skandinávii byla Smrtka během pandemie plicního moru, označovaného také jako černá smrt, líčeni jako stařena oblečená v černém plášti s kapucí.
V Polsku měla zase namísto černého pláště bílé roucho, a v Německu byla Smrtka mužského pohlaví. Historici si myslí, že Smrtka je proto většinou líčeni jako osoba ženského pohlaví, protože člověk se na pokraji smrti uchyluje v duchu zpět k matce, kdy se vrací ke svému narození.
V Bibli se naopak nedočtete o smrtka ženského pohlaví, ale o andělu smrti. Byl jím archanděl Samael, který stojí u hlavy každého umírajícího s obnaženým mečem. Ze špičky jeho meče padne kapka jedu do otevřených úst na jazyk umírajícího.
Smrt v podobě světla nebo tmy?
Většina vědců a lékařů existenci Smrtky v podobě bytosti v černém plášti s kosou zpochybňuje, a podle nich jde jen o halucinace, které vytváří mozek vlivem nadměrného stresu a podaných anestetik. Lidé z celého světa, kteří byli na pokraji smrti, jsou však přesvědčeni, že jejich navštívila samotná Smrtka, která byla oblečena v černém rouchu, a v rukou držela kosu.
Velkou záhadou však zůstává, proč někteří lidé spojují smrt s příchodem hrůzostrašné Smrtky s kosou, a jiní se na prahu smrti setkávají s bytostmi vyzařujícími jasné světlo. I americký psycholog a lékař, který zkoumal množství případů blízkých smrti, potvrdil, že umírající lidé viděli zářící bytost, která vyzařovala lásku a teplo, jaké si neumíme ani představit.
Umírající lidé proto cítili pozitivní emoce, absolutní klid a úlevu, kdy plavali k jakémusi světlu na konci tunelu, kde se setkali se světelnou bytostí. Jak to tedy je? Je smrt světlem na konci tunelu nebo děsivý kostlivec s kosou? Najít odpověď na tuto otázku není vůbec snadné, protože po celém světě existuje neuvěřitelné množství lidí,
kteří v průběhu klinické smrti viděli buď kostlivce s kosou nebo světelnou bytost na konci tunelu. Chodí si pro některé lidi nemilosrdná Smrtka a pro druhé zase světelná bytost? To kdo za námi po smrti přijde a kam nás zavede, může záviset i od našich skutků během našeho života.
Dává o sobě smrt vědět?
Ať už si pro nás přijde kostlivec s kosu nebo světelná bytost na konci tunelu, není pro mnohé podstatné. Většina lidí se totiž zabývá tím, zda nám smrt dává o sobě nějak dopředu vědět, a jestli lidi nějak upozorňuje na to, že se jejich čas na zemi krátí.
Nejčastějším znamením, že naše smrt je již blízko, může být nevysvětlitelné a neidentifikovatelné bouchnutí na půdě domu, zastavení hodin, spadnutí obrazu ze stěny nebo náhlé zhasnutí světla (ne vypálení žárovky).
O dalších znameních smrti nám říkají také naše sny. Pokud se v snech vyskytuje bílá koza, černý pes nebo kalná voda, znamená to, že buď člověk, kterému se to zdá brzy zemře nebo skoná někdo z našich blízkých. Britský badatel, který se dlouhá léta zabývá paranormálními jevy říká:
„Smrtka si záměrně volí image, který jí připadá za daných okolností nejvhodnější, a který dosáhne největší účinek. Proto je někdy viděna v děsivé podobě a jindy naopak jako vlídná a konejšivá bytost. „Nepochybnou pravdou však je to, že každý z nás jednou zjistí, jak a v jaké podobě si pro něj smrt přijde, protože smrt je jedinou jistotou v životě. Smrtí se zabýval i římský filozof a básník Seneca, který ji vystihl nezapomenutelným výrokem: „Je nejisté, kde tě čeká smrt, a tak ji očekávej všude.“