Ve Francii je systém zdravotní péče známý svou vysokou úrovní služeb a přístupností pro většinu obyvatelstva. Základním pilířem, který tento systém udržuje, je finanční model založený na povinném národním pojištění. Toto pojištění je esenciální součástí širšího sociálního zabezpečení, které ve Francii chrání občany před různými sociálními riziky spojenými s nemocí, stářím, nebo například rodičovstvím.
Konkrétně financování zdravotní péče vychází z principu solidarity, kdy každý pracující jedinec přispívá do systému prostřednictvím odvodů z jeho zisku nebo příjmu. Tento odvod není fixní částkou, ale procentuálním podílem, který se mění v závislosti na výši příjmu jedince. Tímto způsobem jsou zdroje pro financování zdravotní péče dynamicky rozdělovány podle ekonomické situace obyvatelstva.
Na straně poskytování zdravotních služeb je systém ve Francii také specifický tím, že umožňuje lékařům a zubním lékařům provozovat vlastní soukromé praxe. Tato praxe je velmi rozšířená a pacienti mají možnost volby, ke komu se pro lékařskou péči obrátí. Tato volnost výběru je důležitým aspektem francouzského zdravotního systému, který respektuje individuální preference a potřeby pacientů.
Když se pacient rozhodne pro návštěvu zdravotnického zařízení, ať už je to ordinace lékaře či zubního lékaře, je povinen zaplatit za poskytnuté zdravotní úkony. Následně však má možnost nárokovat si od státu část nákladů na tyto úkony. Systém umožňuje refundaci až 85 % nákladů spojených s lékařskou péčí, což značně snižuje finanční zátěž pacientů a zároveň podporuje přístupnost kvalitní zdravotní péče.
Refundace výdajů je důležitým prvkem systému, který zajišťuje, že i při výběru soukromé zdravotní péče zůstává zdravotní péče dostupná pro široké vrstvy populace. V rámci tohoto mechanismu se pacienti mohou spolehnout na to, že většina nákladů bude kryta z veřejných zdrojů, což je důkazem solidárního charakteru francouzského zdravotnického systému.