Lidé dokáží skoro nemožné. Zamysleli jste se někdy, co byste udělali pro druhého člověka, abyste v pozitivním významu zapsaly do dějin? Přinášíme vám pár nápadů pro inspiraci.
Mnich, který dobrovolně šel na smrt
Maxmilián Kolbe byl polský františkánský mnich, jehož kostel poskytl úkryt tisícům uprchlíků včetně Židů, během druhé světové války. Kolbe byl zatčen a uvězněn v roce 1941 a umístěn do nechvalně známého koncentračního tábora v Osvětimi.
V červenci téhož roku tři muži z tábora utekli, přičemž kolektivním trestem za tento útěk byl trest, když velitel SS nařídil deseti mužům hladovku, aby odradily od útěku jiných vězňů. Kolbe nebyl mezi vybranými deseti muži, ale když jeden z vybraných prosil o milost, Kolbe nabídl, že přijme jeho trest.
Po celou dobu klidně vedl ostatní k modlitbě a po třech týdnech byl jediným, kdo zůstal naživu. Nakonec, velitel nařídil, aby ho zabili injekcí s kyselinou. Kolbe smířený s osudem ochotně nastavil katovi svou ruku. Papež Jan Pavel II. ho v roce 1982 prohlásil za svatého.
Ruka nahoru
V roce 1973 muž jménem Mahan Amar Bharti Ji z Dillí pocítil, že musí zasvětit svůj život hinduistickému bohu Šivovi a světovému míru. V roce 1970 opustil svou ženu, rodinu a práci a začal bloudit ulicemi Indie, ale rozhodl se, že to nestačí. Zvedl ruku a nechal ji nahoře. Po 42 letech, bez jejího používání je z ruky jen přívěsek, ale Ind se stal zdrojem inspirace pro ostatní hinduisty.
Nejoddanější pes
Hačikó byl psem jistého japonského profesora z Tokijské univerzity. Na konci každého pracovního dne, Hačikó přišel pozdravit svého pána na vlakové nádraží, kde jeho pán vystoupil a dvojice šla společně domů. Jednoho dne v roce 1925, však profesor utrpěl krvácení do mozku a zemřel.
Hačikó nechápal, co se stalo a neustále vyčkával svého pána. Neuvěřitelných devět let Hačikó čekal na vlakovém nádraží, a nakonec se stal pro Japonce symbolem oddanosti. Po jeho smrti mu postavili sochu na vlakovém nádraží.
Nebyli bez sebe ani jediný den
George a Dorothy Doughtyovci se vzali v roce 1946. Pár se seznámil poté, co předchozí manžel Dorothy zemřel v druhé světové válce. George bojoval ve stejném pluku jako on a po jeho smrti napsal truchlící vdově kondolenční dopis. Následně po několikanásobné vzájemné korespondenci rozkvetla jejich lásky. Měli spolu dva syny, pět vnoučat a dvě pravnoučata.
Nejzajímavější však bylo to, že od své svatby nestrávili bez sebe ani jediný den! Ve stejný den je zastihla i smrt. George byl přijat do nemocnice s infekcí hrudníku ve věku 91 let, Dorothy, hospitalizována o pár hodin později. Dorothy zemřela jako první, zatímco George byl ještě v kómatu. Nevědomý smrti své milované zemřel deset hodin poté, co zemřela i ona.
Manželská láska
Chcete nehynoucí důkaz obrovské lásky dvou lidí? Pak vězte, že Jack a Phyllis Potterovi jsou manželé více než 70 let. Bohužel, paní Potterová trpí demencí a proto musí žít v pečovatelském domě od roku 2007. Její oddaný manžel však každý den navštěvuje svou ženu, aby jí četl z jejích diářů, které má uchované ještě z roku 1938. Phyllis někdy pozná svého manžela, někdy ne , ale během čtení se vždy usmívá.
Pro zvířata i život položí
Jana Creamerová není obyčejným milovníkem zvířat, protože často riskuje svůj život a zdraví, aby zvířata zachránila. Obhájkyní práv zvířat se stala od roku 1970, kdy četla brožuru ukazující psi, kteří byli nuceni dýchat cigaretový kouř během laboratorních experimentů.
Následně založila Animal Defenders International spolu s manželem Timem a cestuje po celém světě na pomoc mučeným zvířatům. Jednou, při záchraně 25 lvů v Bolívii, se nakazila horečkou dengue. Animal Defenders International se pokouší o změnu zákonů na celém světě, aby zakázaly cirkusům držet divoká zvířata.
Smrt po dárcovství jater
Chad Arnold byl během celého dětství neduživé dítě, což se projevilo v dospělosti, když mu v únoru 2010 selhala játra. Doufal v transplantaci vhodných jater po nějaké mrtvole, jak se to standardně dělá, ale protože nikdo vhodný nebyl k dispozici, lékaři navrhli živého dárce.
Živé dárcovství jater je velmi vzácné, ale jeho mladší bratr Ryan neváhal ani vteřinu. Chad nechtěl, aby se jeho bratr vystavil nebezpečí, které by bylo s tím spojené, ale Ryan byl neoblomný. Bohužel, zasáhla tragédie, protože Ryan zemřel na komplikace krátce po operaci. Chad přežil, a tato obrovská ztráta semkla celou rodinu ještě blíže.
Muž, který snědl 26 tisíc Big Maců
I toto je forma oddanosti i když trošku svá. Don Gorski z Wisconsinu miluje Big Mac natolik, že jejich snědl doslova tuny. Jeho „milostná aféra“ s Big kočkou začala ještě v květnu 1972, když si koupil 3 na oslavu koupě nového auta. Od té doby se stal na nich závislým, přičemž do dnešního dne snědl minimálně 26 tisíc Big Maců.