Ostrá břitva v rukou stoletého staříka? Nebezpečná představa? Ale kdepak, to je běžný den v americkém městečku Nanticoke. Mlady jménem Zel Vici patří mezi proslulých holičů, přestože má již stovku za sebou.
Přiznejte to – mnozí se tak vysokého věku dříve bojíme. V stovce už člověk není, co býval. Ruce, nohy i mozek už dosluhují, až už dávno nedosloužili. Zelina „Zel“ Vici je však výjimkou. Má sto let a o důchodu ani neuvažuje. Právě naopak. Každého v městečku Nanticoke (Luzerne County, Pennsylvanie, USA) oholí i ostříhá.
Do důchodu?
Celé dny létá s nůžkami v rukou kolem zákazníků a každému vyčaruje ty nejlepší frizúry. Loni o důchodu však uvažoval. Celý svět čekal, že dodrží svůj slib – ke konci roku 2014 odložit nůžky. Nový rok 2015 se měl nést ve znamení odchodu legendy.
Stále v praxi
Nakonec s námi všemi přechytračit a stříhá dále. Nohy i ruce mu slouží. Jak sám tento Pennsylvánské dědeček tvrdí, sám neví, co by celé dny dělal (mohl by například vylézt z okna a zmizet). Máme už téměř dva týdny od začátku 2015 a Zel stále stříhá a holí.
Mladé začátky
Řemeslo holiče mu přirostlo k srdci už jako mladému klukovi, když měl 16 let. V roce 1935 si otevřel první vlastní holičství a od té doby „smykem“ ostošest. Přece jen – vlasy rostou stále a takový byznys třeba v každé době.
Šikovné ručičky
Šikovné ručičky k holiči prostě patří – není divu, že v okolí let čtyřicátých až šedesátých pocházelo mnoho černošských hudebníků právě z holičství. U Zela Vici se tato šikovnost dokonce dědí. Má tříletou pravnučka, která se učí hrát na housle.
Možná bude 100-letý holič inspirací pro všechny české muže a opět se vrátí mezi nás slovo „holičství“. V kadeřnictví vás také „ošmykají“ nůžkami i břitvou, ale kdysi se říkalo – jsou věci, které chlap neřekne ani faráři, pouze holiči.