Některé staré majáky jsou známé tím, že se na nich čas od času odehrávají i různé paranormální jevy. Jedním z takových je i turisticky známý maják St. Augustine na Floridě, který lovci duchů více považují za jeden z najstrašidelnějších majáků na světě. Setkat se na něm s přízraky, není podle místních obyvatel nic výjimečného.
Správci majáku i po smrti
Kamenný maják St. Augustine byl postaven v roce 1824, ale podobal se spíš na kostelní věž než na maják. V této podobě sloužil jen 50 let, kdy byl zbourán, a v roce 1874 zde vyrostl zmodernizovaný maják již v podobě vysoké věže s prosklenou horní částí, kde se nacházely světlomety.
Dnes už majáky nemají téměř žádný význam pro lodě jako tomu bylo v minulosti, protože se využívá moderní satelitní navigace, a tak některé majáky už ani nestojí. To však neplatí pro maják St. Augustine, který se podařilo historickým nadšencům zachránit.
Maják se tak stal turistickou atrakcí, a ne ledajakou. Návštěvníci, ale i personál, který se o maják stará, se zde již mnohokrát setkali s paranormálními jevy, které zdejší maják proslavily. V útrobách majáku je možné vídávat přízraky dvou správců, kteří se o maják v minulosti starali.
Jedním z nich byl Alan Ballard, který zde působil na konci 19. století, o maják doslova bojoval s úřady, protože mu ho chtěli zabavit. Před smrtí se zapřísahal, že z majáku neodejde ani po smrti. A přítomnost tohoto správce zde, již mnozí návštěvníci zažili na vlastní oči, a nejen to, dokonce ho i cítili.
Ballard byl totiž náruživý kuřák, a vůně tabáku je zde i přesto, že je v majáku zakázáno kouřit, stále výrazně cítit. Není to však jediný správce, který maják neopustil ani po své smrti. Dalším byl Peter Rasmussen, který byl správcem majáku až do své smrti, a maják neopustil ani při těžké nemoci.
Maják poznamenán tragédiemi
Dva bývalí správci jsou však jen jedněmi z mnoha přízraků, které se zde ukazují návštěvníkům. Setkat se zde dá i s dalšími duchy. Jsou jimi například dvě mladé dívky – dcery dalšího správce Thomase Wilkinsona, o které přišel v roce 1873.
Wilkinson byl vdovec, kterému z manželství zůstaly dvě dcery – patnáctiletá Mary a třináctiletá Eliza. Obě jeho dcery se krátce po příchodu otce na maják jako nového správce, šli koupat do zdejší zátoky, kde se však kvůli vysokým vlnám utopili.
Wilkinson se z této tragédie už nikdy nevzpamatoval, a krátce na to zemřel i on. A právě tyto dvě dívky z majáku podle množství svědků nikdy neodešli. Jejich přízraky na majáku již vidělo množství návštěvníků. Dívky jsou podle svědků, kteří je viděli, oblečené do šatů z druhé poloviny 19. století, a dá se s nimi setkat na různých místech majáku.
Někteří turisté je dokonce nechtěně zachytili i na fotografiích, přízraky však byly většinou rozmazané. Na jedné fotce, která je již známá i z turistických letáků a stala se slavnou, je však zřetelně vidět dívka, které sedí na vnějším obvodu v horní části majáku.
Při fotografování majáku tam však tato dívka, podle slov fotografa, který snímek udělal, nebyla. Fotka byla podrobena i důkladné analýze, a podvod byl vyloučen. V majáku je možné slyšet i různé zvuky od kroků, přes dupání, smích až po usedavý pláč.
Všechny tyto paranormální jevy sem každoročně přilákají tisíce turistů, ale i lovce duchů, kteří se chtějí na vlastní kůži setkat se zdejšími přízraky. Mnohým z nich se to i podaří. Maják St. Augustine na Floridě se tak stal známým pro své paranormální jevy, které se tam pravidelně odehrávají.