Černé díry vědce neustále fascinují. Běžného člověka však zřejmě nejvíce zajímá, co by se stalo se Zemí, kdyby se do blízkosti černé díry dostala.
Černé díry
Jsou mimořádně zvláštními objekty. Mají obrovskou hmotnost a deformují tak prostor i čas kolem sebe. Dokonce ani světlo jim nedokáže uniknout. Už z toho je zřejmé, že nejde o zrovna ideální místo na dovolenou.
Pokud by se Země dostala do blízkosti černé díry, o slovo by se přihlásila takzvaná špagetizace. Pojem vymyslel známý vědec Stephen Hawking a se Zemí by se při tomto procesu dělo přesně to, co si představujete: začala by se natahovat jako špageta.
Nejlépe si to představíte na vlastním těle. Pokud byste se do blízkosti černé díry dostávali hlavou napřed, působila by na ni silnější gravitace, než na vaše nohy. Začali byste se natahovat a samozřejmě ztenčovat.
Totéž by se dělo s naší planetou a zkáza by byla nevyhnutelná. Popišme si to podrobněji. Když objekt překročí horizont událostí – vnější hranici černé díry, též zvanou bod, ze kterého není návratu – o slovo se přihlásí tytéž síly, takzvané slapové, které způsobují příliv a odliv na Zemi.
Gravitační síla se se zvětšující se vzdáleností zvětšuje a naopak. Proto kvůli pohybu Měsíce hladina moří na některých místech roste a jinde zase klesá. Černá díra o velikosti naší planety je samozřejmě mnohokrát hmotnější než Měsíc, takže i gravitační síla bude podstatně větší.
Pokud byste, čistě teoreticky, byl schopen skočit do černé díry šipku, na hlavu by působila mnohem silnější gravitace, než na nohy. Začala by špagetizace a z vás by se během momentu stal proud subatomárních částic.
Nic z toho byste samozřejmě nevnímal, protože by se vám okamžitě rozpadl mozek. Byla by to škoda, přišel byste totiž o úžasný zážitek. Přežít, tedy zachovat si svou strukturální integritu (celistvost), by se vám možná podařilo při střetu z obrovskou černou dírou, řekněme o velikosti Sluneční soustavy.
Slapové síly na horizontu událostí totiž s růstem velikosti černé díry klesají. V takovém případě byste se stal svědkem zakřivení časoprostoru, který předpověděl již Albert Einstein ve své teorii relativity.
Charles Liu, astrofyzik z Amerického přírodovědného muzea, by tento zážitek popsal následovně:
„Při pádu do černé díry byste nejprve dosáhl rychlosti světla. Čím rychleji byste se pohyboval prostorem, tím pomaleji byste šel časem. Navíc objekty, které sem spadly před vámi, by zažívaly ještě větší dilataci (zpomalení) času než vy.
Pokud byste se tedy dokázal dívat před sebe, viděl byste každou věc, kterou černá díra kdysi pohltila. A naopak: při pohledu za sebe byste viděl všechno, co sem kdy spadne.“ V podstatě byste tak v jednom momentě viděl celou historii daného bodu, od Velkého třesku až po vzdálenou budoucnost. Ne až tak špatný způsob odchodu na věčnost, co říkáte?