Co by měli budoucí matky vědět o životním prostředí a stravě v těhotenství.
Zažíváme dosud nejhorší éru alergií? Mnoha na severní polokouli – ať už Sople každoročně nebo zažívají premiéru – se zdá, že alergenů a alergií je více než kdykoliv předtím.
Nemýlí se, výskyt alergických onemocnění na severní polokouli skutečně vzrostl. Téměř každý druhý Evropan má alergii na potraviny nebo životní prostředí, přičemž v posledním desetiletí stoupla frekvence i závažnost onemocnění.
Mnoho alergií začíná již v dětství. Podle Evropského sdružení pacientů s alergií a chorobami dýchacích cest postihuje přibližně 65 procent 1,5-letých dětí. Mezinárodní studie astmatu a alergií v dětském věku uvádí , že alergické reakce na alergeny v ovzduší nebo potraviny se během dětství objeví u více než 20 procent mladých Evropanů.
Alergie se může začít ještě před narozením
Důležitým rizikovým faktorem je genetická predispozice . Odborníci už desetiletí sbírají důkazy, že na nenarozené děti má v těhotenství vliv i jídelníček, životní styl a prostředí matky.
Nedávná belgická studie ukázala spojitost mezi výskytem příznaků astmatu a dušnosti u tříletých batolat a vystavením znečišťujícím látkám ovzduší před porodem. Problémy pravděpodobně způsobuje zejména oxid dusičitý a tuhé částečky (PM10).
Naše DNA určuje náš vzhled a do určité míry i osobnost. Za zbývající detaily odpovídá epigentika, respektive všechny genetické modifikace, které nemění samotnou DNA sekvenci.
Pokud je dítě před narozením vystaveny chemikáliím, může dojít k methylaci dědičné DNA. Znamená to, že do DNA se přidávají methylové skupiny (-CH3), které ovlivňují chování genů a mohou zvýšit riziko alergie.
Vliv stravy v těhotenství
Ke změnám DNA dítěte může dojít například když žena v raných stádiích těhotenství konzumuje takzvanou moderní západní stravu, ve které převládají zpracované potraviny, mastné kyseliny a má nízký obsah antioxidantů.
Riziko astmatu naopak snižuje konzumace ovoce, zeleniny a ryb. Nižší výskyt alergií se zas spojuje s nenasycenými mastnými kyselinami v rybách, ořechách, nebo semenech.
Zdá se, že před rozvojem alergií v raném věku by mohl chránit takzvaný model Středomořské stravy . Na seznam prospěšných potravin si z něj lze přidat například olivový olej a kozí sýr.
Epigenetické změny se do určité míry dají zvrátit. Výzkum naznačuje, že například vyšší tělesnou hmotnost lze upravit v případě, že stravu doplníme o základní živiny jako cholin, betain a kyselinu listovou .
Trvalé stopy v DNA dítěte zas zanechá chronická expozice chemikáliím, přejídání a hladovění budoucí matky.
Zjišťování alergie u malých dětí
Hypotézu o změnách DNA dětí jsem prověřovala i během svého výzkumu. Cílem bylo prozkoumat jako chemické látky během těhotenství a brzkého života dítěte mění struktury metylace DNA malých dětí (ve věku 5 a 11 let) a tím ovlivňuje jejich imunitní systém a riziko alergie později v životě.
Analyzovali jsme dotazníky a vzorky slin přibližně 170 párů belgických matek a dětí.
Screening všech typů methylace DNA genomu dětí alergických na respirační alergeny (senná rýma, astma a alergie na roztoče) oproti nealergickými dětmi odhalil seznam 27 genových oblastí, které vykazovaly změny metylace DNA.
Protože identifikovány geny odpovídají za regulaci alergických reakcí, seznam dotčených oblastí může posloužit na diagnostiku respiračních alergií.
Epigenetické změny zodpovědné za alergie jsou pravděpodobně důsledkem znečištěného ovzduší. Zpozorovali jsme totiž souvislost mezi změnami trojice konkrétních genů a znečištěním vzduchu z dopravy.
Dopravní smog zvyšoval riziko alergií nejen pokud mu byla vystavena budoucí matka, ale i dítě do věku 11 let.
Nové poznatky o vlivu chemikálií na DNA by mohly pomoci strategicky snižovat riziko vzniku alergie. Prvními kroky by měla být úprava právních předpisů o znečišťování ovzduší a vzdělávání potenciálních rodičů.