Hladových krků ve světě přibývá a podmínky pro pěstování se na souši zhoršují. Po prvních pokusech chovu křepelek ve vesmíru a pěstování bylin se budoucnost zemědělství přesídluje pod mořskou hladinu. Zatím je projekt ve fázi testování, ale je vcelku možné, že o pár let budeme využívat na sklizeň podmořské traktory.
Nemova akvária jako budoucnost planety
Kreslená postavička Nema by zaplýskala ploutvemi od radosti, že po ní pojmenovali italský prototyp pěstování rostlin pod vodní hladinou. Nejde o žádné řasy ani o kultivaci planktonu, ale o skutečné suchozemské plodiny, které by mohly představovat klíč k nasycení afrického kontinentu a postupně i nás všech.
Moře plné políček
Nové pole vypadají futuristicky. Působí jako kapsle instalovány pod vodu. Nacházejí se přibližně v hloubce pět až deset metrů pod hladinou, kde ještě dopadá dostatek slunečního záření potřebného pro růst rostlinstva.
V tobolkách jsou stojany s hlínou a sazenicemi umístěny tak, aby nebyly ve vodě, ale zároveň se kolem nich vytvořilo skleníkové prostředí. Nemají žádného nepřítele. Hmyz se pod vodu nedostane a ryby a mořští koníci na rostliny nedosáhnou. Proto se jim daří v moři podstatně lépe než na souši.
Automatické zavlažování
Problém s vodou je právě klíčovým pro pěstování plodin v Africe. Mora ale mají Afričané dostatek. Slanou vodou se zalévat nedá, ale Nemovo akvárium pracuje jako perpetum mobile. V kapsle se vzruch přehřívá a na stěnách akvária se sráží voda, která stéká do květináčů a je zbavena soli. Takto se rostliny zavlažují samy. Vysoká vlhkost i teplota dělá rostliny rekordéry v růstu.
První úspěšné pokusy
Nemova akvárií patří zatím k odvážným start-upem a zatím se v nich podařilo vypěstovat jen jahody, bazalku, fazole česnek a salát. Kultivace prostředí i pro jiné rostliny je však jen otázkou času. Problémem bude zřejmě přístup k rostlinám, sklizeň i hnojení, nebo vytrhávání plevele, neboť za políčkem je třeba se ponořit pod hladinu. Je to však první náznak toho, že moře můžeme využít i jinak než jen na rybolov.