Nedaleko bahamského ostrova Bimini se asi šest metrů pod mořskou hladinou nachází zvláštní úkaz. Kamenné desky, které zde tvoří 800-metrový pás, který se až nápadně podobá na cestu. Mohlo jít o jednu z přístupových cest do bájné Atlantidy?
Velké ploché desky vápence opracované do tvaru čtyřúhelníků leží u ostrova Bimini tak, jako by je sem někdo narovnal úmyslně. Některé ze skal mají až čtyři metry a jsou vyhledávaným objektem zájmu nejen potápěčů, ale i geologů či archeologů.
Ruiny Atlantidy prý nejsou pod vodou. Leží v Maroku
Původ tohoto záhadného útvaru však zůstává neznámý. Jedna z teorií tvrdí, že již samotné pojmenování ostrova Bimini pochází ze starověké Egyptštiny. V překladu má jít o „dům (ini) duše (ba) Mina“. Min byl v Egyptě nebeským ochráncem cestovatelů a dalekých výprav.
Právě on by mohl být bohem, kterého by návštěvníci ostrova Bimini z údolí Nilu v dávné minulosti uctívali. Cestu v roce 1968 objevil podmořský archeolog Joseph Mason Valentine spolu se skupinou dalších vědců. Později našli potápěči i další dvě linie kamenných desek. Ty jsou téměř paralelní s první objevenou cestou.
Předpověď mystika
Objevení cesty u Bimini někteří lidé spojují i s osobou mystika Edgara Caycea. Ten měl její odhalení předpovídat v jednom z tranzů, který zažil již v roce 1938. Podle očitých svědků tehdy doslova řekl: „Část chrámů teprve může být odhalena pod nánosem věků a mořské vody blízko Bimini. Očekávejte to v roce 1968 nebo 1969 – takže zanedlouho.“
Skoro jako Atlantida.
Vědci na dně moře objevili starověké město. A opravdu se tak stalo. Právě proto část lidí věří, že šlo o předzvěst přezkumu historie Atlantidy, která však svá tajemství dodnes skrývá.
Poprvé o ní psal už antický filozof Platón. Jeho zápisy o prokletém ostrově, který ztratil přízeň bohů, mají být varováním, že zneužívání moci může mít za následek kolaps civilizace. Co když ale Platónovy spisy skrývají více než jen mravní ponaučení?
Mohla skutečně existovat starověká civilizace, kterou spolu s jejími dějinami pohřbilo moře? Mnoho dobrodruhů a hledačů pokladů se domnívá, že ano.
Osud Pompejí?
Vzhledem ke katastrofám, které lidstvo provázejí po celou jeho historii, to není nepravděpodobné. Zánik civilizace mohla způsobit například vlna tsunami, zemětřesení nebo výbuch sopky, jak tomu bylo v případě Pompejí.
Skeptici však souvislost mezi cestou u Bimini a Atlantidou odmítají. Mezi geology panuje všeobecná shoda, že tento úkaz má čistě přírodní původ. Vápencové desky prý do jejich současného tvaru opracovávají eroze a vliv mořské vody.
Stopy po nástrojích podle nich nejsou důkazem existence starověké civilizace, ale naopak stále častějších návštěv turistů, kteří si chtějí z Bimini odnést suvenýr.
Město bylo 25 let pod vodou. Takto vypadá dnes
Ne všichni ale dávají geologům za pravdu. Tým výzkumníků podnikl v roce 2006 u ostrova Bimini pátrání a tvrdí, že pod první vrstvou vápencových desek se nachází další.
Podle jejich teorie je tak tato „cesta“ spíše „zdí“ či dokonce součástí loděnice. Může se tedy u ostrova Bimini nacházet cesta do bájné Atlantidy? Máme na dosah objev, který by mohl změnit celé vnímání našich dějin? Snad se to dozvíme co nejdříve.