Chemická analýza může uzavřít případ života na Venuši

Zda je na Venuši život nebo není, je předmětem mnoha debat mezi vědci, ale nová studie může případ uzavřít. Výzkumníci z Cambridge analyzovali atmosféru Venuše a nenašli žádné známky chemických „otisků prstů“, které by mikroby mohly produkovat. To ale nevylučuje život na jiných podobných planetách.

Na první pohled se zdá, že Venuše je docela nízko na seznamu pravděpodobných míst, kde by šlo najít mimozemšťany. Teploty na povrchu dosahují až 464 °C, což je dost velké horko na roztavení olova. Atmosféra je tvořena z 96 % oxidem uhličitým (CO²) a tlak vzduchu je tak drtivý jako 900 m pod mořem na Zemi. Někteří z vědců však navrhli, že mikrobiální život by mohl najít útočiště na obloze, ve výškách mezi 48 a 60 km, kde jsou teploty a tlak více podobné Zemi. V této výšce byly pozorovány tmavé skvrny mraků s optickými podpisy, které podezřele připomínají určité pozemské mikroby, jimž se daří v oxidu uhličitém a vylučují kyselinu sírovou – obojí je v atmosféře Venuše běžné. Aby vše bylo ještě zajímavější, v roce 2020 astronomové oznámili v atmosféře planety detekci fosfinu, molekuly, kterou většinou produkují anaerobní mikroby a jako taková je považována za možný biologický podpis života v jiných světech. Bohužel následná studie zjistila, že fosfinový signál byl pravděpodobně chybou, zatímco jiná uvedla, že Venuše má příliš málo vody i pro nejodolnější mikroby. Nová studie možná zatluče poslední hřebík do rakve. Tým zkoumal konkrétní aspekt hypotézy života na Venuši, konkrétně co vysává oxid siřičitý (SO²) ve vyšších nadmořských výškách? Život je možné vysvětlení, ale přitom by produkoval další chemikálie, které by prozradily jeho přítomnost. Vědci z Cambridge modelovali tři různé možné metabolismy, které by mohly spotřebovat tolik SO², a výsledné vedlejší produkty, které by vylučovaly, a poté výsledky porovnali s hladinami těchto chemikálií pozorovaných ve vzduchu Venuše. A skutečně, skutečné úrovně všech tří očekávaných vedlejších produktů byly mnohem nižší, než jaké by vydávaly mikroby.

„Pokud by život byl zodpovědný za hladinu SO², kterou vidíme na Venuši, rozbilo by to také vše, co víme o chemii atmosféry Venuše,“ řekl Sean Jordan, první autor studie. „Chtěli jsme, aby život byl potenciálním vysvětlením, ale když jsme spustili modely, nebylo to reálné řešení. Ale pokud život není zodpovědný za to, co vidíme na Venuši, je to stále problém, který je třeba vyřešit. Je tu spousta podivné chemie, na kterou je třeba navázat.“

Pro Venuši to může být stopka, ale tým říká, že modelovaný metabolismus by stále mohl být aplikován na podobné planety. Ještě lepší je, že molekuly síry v centru pozornosti by mohly být snadno zaznamenávány v atmosférách exoplanet vesmírným dalekohledem Jamese Webba, který má začít analyzovat jiné světy během několika příštích měsíců.

„I když je ‚naše‘ Venuše mrtvá, je možné, že planety podobné Venuši v jiných systémech by mohly hostit život,“ řekl Paul Rimmer, spoluautor studie. „Můžeme vzít to, co jsme se zde naučili, a aplikovat to na exoplanetární systémy. Je to jen začátek.“

Výzkum byl publikován v časopise Nature Communications.