Země chtějí do roku 2050 dosáhnout „net zero“ (síť nula), což má pomoci zpomalit globální oteplování.
Co je to „net zero“?
Net zero znamená nepřidávat další skleníkové plyny do atmosféry. Dosáhnout toho znamená redukovat emise, co to jde, a vyrovnávat množství těch, co zůstanou, odstraněním odpovídajícího množství. Skleníkové plyny, jako je oxid uhličitý (CO²), se uvolňují, když spalujeme ropu, plyn a uhlí pro své domovy, továrny nebo dopravu. Metan vzniká prostřednictvím zemědělství a skládek. Tyto plyny způsobují globální oteplování tím, že zachytávají sluneční energii. Mezitím dochází na světě k rychlému kácení lesů, což znamená, že existuje méně stromů a rostlin, které by absorbovaly CO². V Pařížské dohodě roku 2015 souhlasilo 197 zemí s tím, že se budou snažit udržovat nárůst teploty „pod 1,5 °C“, aby se předešlo ještě většímu dopadu na změnu klimatu. Odborníci říkají, že pro dosažení toho je nutné docílit net zero do roku 2050.
Bude „net zero“ znamenat úplný konec emisí CO²?
Ne, všechny emise není možné zredukovat na nulu, takže bude nutné je něčím kompenzovat – například sázeným nových stromů. Téměř každá země světa zahájila sázení stromů jako levný způsob redukce uhlíku, avšak zřejmě nebude dostatek místa pro požadované množství. Zachytávání a ukládání uhlíku pak představuje další navrhované řešení. Zahrnuje používání techniky, která odstraňuje uhlík ze vzduchu, proměňuje ho v pevnou hmotu a pak pohřbí v zemi. Jedná se však o vznikající technologii, která je velmi drahá a zatím neprokázaná.
Co bude znamenat pro jednotlivce?
Nebude to jednoduché. Dosáhnout net zero bude zahrnovat přesun z fosilních paliv na obnovitelnou energii a zakázání vozidel na benzín a diesel ve prospěch vozidel poháněných elektřinou a vodíkem. Plynové ústřední topení bude muset být nahrazeno alternativními zdroji, jako jsou tepelné pumpy. Dosáhnout net zero ale také bude znamenat v budoucnu mnohem méně cestovat letecky a jíst méně červeného masa.
K čemu se zavázala Velká Británie?
Britská vláda v tomto směru přislíbila:
- 620 mil. GBP v grantech a elektrovozidla a nabíjecí stanice, plus 350 mil. GBP na přechod z benzínu na elektrický pohon
- granty do výše 5000 GBP pro domácnosti, aby si mohly instalovat nízkouhlíkové tepelné pumpy
- 120 mil. GBP na vytvoření malých jaderných reaktorů
- 625 mil. GBP na sázení stromů a obnovu rašeliny
- více peněz na zachytávání uhlíku a jeho ukládání
Britská vláda už oznámila zákaz nových aut s benzínovým a dieselovým motorem od roku 2030, a že všechna elektřina v zemi bude do roku 2035 pocházet z obnovitelných zdrojů.
Co slíbily další země?
Více jak 130 zemí se zavázalo dosáhnout nulových emisí (net zero) do roku 2050. Čína, v součanosti největší producent CO² na světě, prý má za cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060. Nestanovila přitom přesně, co to znamená nebo jak toho dosáhne. Rusko, třetí největší producent ropy světa, se také zavázalo dosáhnout net zero do roku 2060, ačkoli návrh závazku nebyl právně ratifikován. Donedávna přitom prezident Putin odmítal rizika, která představují zvyšující se teploty na Zemi. Americký prezident Joe Biden kritizoval ruské a čínské vůdce za to, že se nezúčastnili Konference OSN o změně klimatu 2021 (summit COP 26) v Glasgow. Indie, čtvrtý největší producent CO2 (po Číně, USA a EU), slíbila omezit své emise na net zero do roku 2070. Avšak některé z nejlidnatějších zemí světa, jako je Indonésie, v tomto směru neučinily žádný závazek. Přitom mnohá oznámení, která se objevila Konference OSN (summitu COP26) o odlesňování, omezování metanu a snižování spotřeby uhlí jsou přímo spojeny s pomáháním zemím, aby dosáhly své net zero.
Co komplikuje dosažení „net zero“?
Existuje kontroverze ohledně toho, jak mohou některé země dosáhnout net zero. Například Země A může zaznamenat nižší emise, když zavře průmyslová odvětví vyžadující velké množství energie, jako je výroba oceli. Ale když Země A pak bude dovážet ocel ze Země B, předá své uhlíkové emise Zemi B, místo aby snížila celkové množství skleníkových plynů. Existují schémata, která umožňují bohatým zemím kompenzovat své emise tím, že zaplatí chudým zemím, aby přešly na čistší paliva. Ale někteří vědci v oblasti klimatu mají obavy, že taková opatření mohou vést bohatší národy k tomu, aby se vyhýbaly snížení vlastní spotřeby fosilních paliv.