I když nejvyšší riziko bylo u pacientů, u kterých se rozvinul vážný covid-19, riziko se neomezovalo pouze na ně.
Nedávná studie, která byla doposud největší a kterou provedli výzkumníci z Oxfordské univerzity, zjistila, že 1 ze 3 lidí, kteří prodělali covid-19, získalo do 6 měsíců od infekce neurologickou nebo psychiatrickou diagnózu. Zjištění ze studie byla publikována v časopise The Lancet.
„I když jsou jednotlivá rizika pro většinu poruch malá, účinek na celou populaci může být pro systémy zdravotní a sociální péče podstatný kvůli rozsahu pandemie a skutečnosti, že mnohé z těchto diagnoz jsou chronické,“ uvedl Paul Harrison, hlavní autor studie. „Výsledkem je, že systém zdravotní péče (v každé zemi) musí být vybaven zdroji, aby zvládl očekávanou potřebu, a to jak v rámci služeb primární, tak sekundární péče.“
Pro tuto studii výzkumníci analyzovali data ze zdravotních záznamů 236 379 pacientů s covid-19 ze sítě TriNetX založené na USA. Databáze obsahuje záznamy od více než 81 milionů lidí. Data poté porovnali se 105 579 pacienty s diagnostikovanou chřipkou a 236 038 pacienty s diagnostikovanou infekcí dýchacích cest. Zjištění ze studie ukázala, že odhadovaný výskyt diagnóz neurologických poruch nebo jiných duševních poruch byl 34 %, přičemž se u 13 % pacientů jednalo o první zaznamenanou diagnózu (v této oblasti). Mezi nejčastější patří úzkost (17 %), poruchy nálady (7 %) a nespavost (5 %). Počet nových případů neurologických výsledků byl nižší, a to včetně krvácení do mozku (0,6 %), ischemické cévní mozkové příhody (2,1 %) a demence (0,7 %). Pacienti, u kterých se rozvinul závažný covid-19, měli největší riziko neurologické nebo psychiatrické diagnózy.
„Naše výsledky naznačují, že onemocnění mozku a psychiatrické poruchy jsou častější po covid-19 než po chřipce nebo jiných respiračních infekcích, a to i když mají pacienti spojení s jiným rizikovými faktory,“ uvedl Max Taquet, spoluautor studie. „Potřebujeme vědět, co se bude dít za 6 měsíců a déle. Studie nemůže odhalit použité mechanismy, ale ukazuje na naléhavou nutnost výzkumu k jejich identifikaci s cílem předcházet jim nebo je léčit. “