Minojský palác v Knossu, Kréta
Knóssos je nejvýznamnější starověká lokalita s nejlépe zachovalým palácem minojská civilizace, která vzkvétala v Řecku v letech 2700-1450 př.n.l.. Knóssos, nacházející se nedaleko moderního města Heraklion/Irakleio na Krétě, byl sídlem legendárního krále Mínóa a je místem spojeným s mnoha pověstmi, jako je ta o labyrintu s Minotaurem nebo o Daidalovi a Ikarovi. V době kolem roku 2000 př.n.l. měli Minojci vzkvétající obchodní, politický, společenský a kulturní systém, a také vybudovali impozantní paláce a stavby v lokalitách Knóssos, Lato, Zakros, Faistos a dalších. Minojci také jako první vytvořili síť obchoud se zbytkem egejské oblasti a dokonce měli i své kolonie, např. Akrotiri na Santorini. Kvůli chybějícím hradbám dnes usuzujeme, že Minojci žili v přátelských vztazích se svými sousedy. Také jejich zařízení a městské plánování byly na svou dobu velmi rozvinuté. Minojský palác v Knóssu objevil v roce 1878 archeolog Minos Kalokairinos a rekonstrukce započala v roce 1900. Nejvýznamnějšími památkami lokality je Palác v Knóssu, Malý palác, Královská vila a Dům freskami.
Minojský Akrotiri na Santorini
Minojské město Akrotiri se nachází na jižní straně ostrova Santorini a je to druhá nejlépe zachovalá lokalita z minojského období (po Knóssu). Díky obchodu byla Akrotiri ve starověku velmi rozvinutým městem. Vykopávky odhalily město s dvouposchoďovými domy, veřejnými budovami, sklady a dokonce i systémem kanalizace. Bylo pokryto vulkanickým popelem, takže obyvatelé z něj patrně odešli poté, co kolem roku 1500 př.n.l.vybuchla sopka na Santorini (Théře).
Mykény
Mykény (na pevnině asi 90 km od Athén) jsou považována za jednu z nejstarších starověkých lokalit v Řecku, kde se rozvíjela mykénské civilizace. Mykény byly podle pověstí domovem Agamemnona, panovníka Řeků v době Trojské války. Mykénská civilizace následovala po minojské a její společnost byla formována elitní skupinou. Citadely měli mohutné tzv. Kyklopské hradby; svůj název získaly podle toho, že si lidé mysleli, že jedině Kyklopové mohli zvednout tak obrovské kameny, aby je postavili. Společnost Mykéňanů byla založena na vojenské síle. Obecně tohle období nepřineslo nic pozoruhodného v kulturní oblasti, ale zaměřovalo se především městské plánování a vojenské invaze. Nejcharakterističtější památkou lokality je Lví brána, ale zajímavé je rovněž zdejší muzeum.
Starověká Dodona
Lokalita starověké Dodóny se nachází na severozápadní straně Řecka v regionu Epirus. Bylo to druhá nejslavnější věštírna v Řecku (po věštírně v Delfách). Původně byla zasvěcena Bohyni Matce, která se nazývala Rhea nebo Gaia. V historických dobách však byl zdejší oltář už zasvěcen Diovi (Zeus). Dodóna zůstala významným svatostánkem až do vzestupu křesťanství v pozdním římském období. Nejvýznamnější zdejší památkou je starověké divadlo v Dodóně.
Dion
Svatostánek v Dionu byl zasvěcen Diovi. Protože se nacházel na hoře Olympus, byl považován za místo nejblíže k řeckým bohům. Od nejstarších dob zde byl oltář na počet olympských bohů, ale Dion se nejvíce rozvíjel v makedonských dobách. Obětoval bohům zde také Alexandr Veliký, když je žádal o přízeň při své výpravě do Asie. Lokalita se rozvíjela také v římských dobách, takže návštěvníci zde mohou vidět zbytky římské vily a mozaik.