Delta Mekongu a její atrakce

Když budete míjet ovocné sady, políčka a mokřiny v deltě Mekongu, můžete se připadat jako v zeměpisné knize. Protáhlá nížina sahající od Ho Či Minova Města odděluje jihozápad země Thajského zálivu. Přitom je delta rýžovou obilnicí Vietnamu a zemědělským rájem, který produkuje více jak třetinu roční sklizně rýže na pouhých 10 % rozlohy země.

Rýže je sice základní plodinou delty, avšak také kokosové palmy, ovocné sady a cukrová třtina vzkvétají na zdejší půdě bohaté na živiny, takže obrázek zemědělců v typických kloboucích je pro region stále nejtypičtější. Pro místní obyvatele je to region Cuu Long („9 draků“), což je odkaz na 9 přítoků Mekongu, které se vinou přes pláně vytvořené během tisíciletí z říčních naplavenin.  

Zemědělství se však v deltě objevilo poměrně nedávno. Za kambodžské nadvlády (do konce 17. století) byl region jen řídce osídlen „dolními Khmery“, jejichž sídla byla obklopena úseky mokřin. V 18. století panovníci Viet Nguyen rozšiřovali sféru svého vlivu stále dál do celé delty. V 60. letech 19. století zde převzali vládu Francouzi, kteří vytušili možnosti obrovských zisků ze zdejší úrodné země a i přiměli vietnamské venkovany, aby zúrodnili říční trakty v bažinaté deltě. To jim sice skutečně vyneslo zisky, ale ironicky stejná krajina, která tak dobře posloužila Francouzům, poskytla službu také místním bojovníkům hnutí Viet Minh, kteří je usilovali svrhnout. Později se totéž opakovalo v případě bojovníků Vietkongu, kteří zde měli dobře ukryté buňky, což vedlo americké vojáky k ostřelování země z blízka atd..

Návštěva delty Mekongu je nezapomenutelný zážitek především díky pestrosti oblasti. Denně zde můžete spatřit děti jezdící ve vodě na hřbetě buvolů nebo na kole do školy v obvyklém bílém oděvu, pěstitele rýže shrbené uprostřed smaragdově zelených políček, trhovce usmívající se za hromadami ovoce, jasně žluté vonné tyčinky sušící se kolem cest, hejna čápů kroužící nad svatostánky za soumraku, khmerské mnichy procházející zadumaně ve stínu barevných pagod, místní lidi balancující na zavěšených „opičích“ mostech nebo veslující ve člunu v labyrintu kanálů….

V deltě se nachází více jak desítka měst se zařízením pro turisty, i když některá z nich jsou jen velmi málo navštěvovaná, protože leží mimo všechny běžné cesty a trasy. Město My Tho má dobré vybavení pro výlety lodí a leží dostatečně blízko Ho Či Minovu Městu, takže se tam snadno můžete vypravit při jednodenním výletě. Město nabízí krásný pohled na Tien Giang, nejsevernější přítok delty; z My Tho a města Ben Tre obklopeného ovocnými sady je to jen kousek cesty. Město Cao Lanh je rájem pro milovníky ptactva, zato Sa Dec se svými nadčasovými říčními scénami a zahradnictvími plnými pestrých květin nabízí návštěvníkům více univerzální kouzlo. Nedaleko odtud po silnici leží město Vinh Long, které je dalším nabízejícím plavby po řece.

Mnoho turistů stráví den či dva v Can Tho, největším sídle v deltě, kde jsou k dispozici dobré hotely a restaurace, v nichž můžete „dobít baterie“ předtím, než zamíříte na plovoucí trhy v okolí. Z Can Tho si můžete odskočit ke konci delty a tam si na lodi prohlédnout mokřinu obklopující město Ca Mau; dále pak leží provincie Mui Ca Mau oznamující konec Vietnamu a plavby. Během trasy spatříte khmerskou pevnost Soc Trang, kam byste se nejlépe měli vydat v době konání pestrého festivalu Oc Om Bok (listopad-prosinec), při kterém se místní khmerská komunita vydává na řeku, kde provozuje závody dlouhých lodí.

Severozápadně od Can Tho, jen coby kamenem dohodil od kambodžské hranice, leží rušné město Chau Doc; jižně od něj se pak zvedá vrchol Sam Mountain, jediný uprostřed okolních plání. Otevření zdejší hranice přineslo stálý proud cestovatelů mířících lodí do kambodžské metropole Phnompenh, z nichž někteří si zde před opuštěním Vietnamu udělají pár dní zastávku.

Město Ha Tien, odlehlé hraniční město obklopené khmerskými vesnicemi, je ideálním místem, kde můžete nasednout na loď mířící na ostrov Phu Quoc. Město získalo na oblibě díky hraničnímu přechodu, přičemž umožňuje milovníkům pláží se přesouvat z pobřeží ostrova Phu Quoc do Sihanoukville v Kambodže a naopak.

Vzhledem k pravidelným sezónním záplavám je nejvhodnější dobou pro návštěvu delty nejlépe předvídatelné suché období, které trvá od prosince do května.