„Hrozí nám riziko, že svůj úspěch opět prohrajeme,“ varoval minulý měsíc virolog Christian Drosten v německých novinách Die Zeit. Jeho vzkaz byl určen Německu, ale mohl by zrovna tak být adresován celé Evropě. Po odražení první vlny covid-19 na jaře dnes většina Evropy zažívá nový vzestup nemoci. Španělsko hlásí téměř 10 000 případů denně, což je více, než kolik mělo na vrcholu epidemie na jaře. Francie opět hlásí tisíce případů denně. V Německu jsou čísla zatím nízká, ale vytrvale rostou. Pandemie postihuje také země, kde bylo na jaře jen málo případů, např. Řecko a Malta, ale opět znovu narůstá v regionech, které velmi trpěly, včetně Madridu a Barcelony.
Drosten z Fakultní nemocnice Charité v Berlíně je jedním z mnoha, kdo volá po obnovení bdělosti. On i další odborníci nabádají k nové kontrolní strategii, která ale vymění plošné uzavírky za opatření specificky zaměřená na shluky (klastry) případů, jež hrají klíčovou roli při šíření koronaviru.
„Úspěšně jsme zastavili první vlnu a teď bychom měli zajistit, aby se nevytvořila nová vlna,“ říká epidemiolog Christian Althaus z Univerzity v Bernu.
Jen málokdo popírá, že se Evropa dostává do původní situace z jara letošního roku. V Bergamu v italské Lombardii, které bylo mezi nejvíce postiženými, byla letos v březnu krematoria natolik přetížená, že musela armádní vozidla přepravovat zemřelé do jiných měst; poprvé 24. května nebyl Lombardii zaregistrován ani jeden případ úmrtí na covid-19. Do začátku července měly členské země EU a Velká Británie společně méně než 5000 nových případů za den, zatímco USA a Brazílie (které mají společně zhruba stejný počet obyvatel) 50 000 a 40 000 případů. V Evropě mohli obyvatelé prožít relativně normální léto, kdy lidé ze severních zemí zamířili na pláže ve Středomoří. Dnešní narůstající čísla ale nejsou zcela srovnatelná s vrcholem v dubnu, protože země dnes každodenně testují mnohem více lidí.
„Nárůst ukazuje, že Evropa uvolnila opatření příliš brzy a vůbec příliš,“ říká virolog Ab Osterhaus z Univerzity veterinárního lékařství v Hannoveru v Německu. „Dostali jsme nesprávnou zprávu, která zhruba říkala toto: odvedli jsme dobrou práci a teď můžeme zase odpočívat.“
„Místo toho by se měla Evropa pokusit napodobit Nový Zéland s jeho úplným zastavením komunitního přenosu nemoci a s pečlivým hlídáním před opětovným zanesením,“ říká Devi Sridhar, odbornice na globální zdraví z University v Edinburghu, která fungovala jako poradce pro skotskou vládu. Skotsko se zapojilo a angažovalo brzy, takže snížilo počet případů na nulu, ale jiné země tak neučinily a dnes téměř všechny zaznamenávají nový vzestup.
„Ochota lidí zůstat v bdělosti a opatrnosti a pamatovat na pravidla rychle opadává,“ říká Cornelia Betsch, psycholožka z univerzity v Erfurtu, která monitoruje postoje lidí k pandemii v Německu. „Ušli jsme už nějaký kus cesty, ale konec zatím není v dohledu.“
“V některých zemích zaznamenali nárůst šíření infekce na pracovištích s tím, jak se na ně lidé vrátili,“ říká Gianfranco Spiteri, odborník na veřejné zdraví z Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí. Ale v mnoha zemích nový vzestup způsobují „mladí lidé, kteří se účastní párty, a v podstatě všichni lidé, kteří se vrátili zpět ke svému normálnímu životu.“ Nové případy jsou mladší ročníky, takže méně jich nemoci podlehne, avšak „je jen záležitostí času, než budou postiženi i starší.“
Vše může ještě zhoršit znovuotevření škol na celém kontinentu. Tak jako na jaře, každá země má vlastní strategie pro kontrolu pandemie, což někdy vede k matoucí mozaice. Například v Belgii mají pravidla o nošení roušek patřící k nejpřísnějším, ale Belgičané, kteří přejdou holandské hranice, aby si nakoupili v Maastrichtu, si mohou roušky sundat. I v jednotlivých zemích se pravidla někdy mění závratnou rychlostí. V Německu přešli od povinné 14denní karantény pro lidi přicházející ze zemí považovaných za riskantní k dobrovolným testům na letištích a na dalších vstupních místech, bez karantény pro ty, kdo mají mít negativní test. Pak prohlásili testy za povinné, a později se vrátili k povinné karanténě s testováním po 5 dnech.
„Bude nutné definovat centrální politiku v Evropě,“ říká Osterhaus. „Problém je: kdo to bude dělat?“
EU nemá dost pravomocí na to, aby mohla koordinovat zdravotní opatření v jednotlivých zemích. Ale i tak jsou země tentokrát lépe připravené. Šíření viru bylo v únoru dobře sledované, takže rozsáhlé testování nyní zjišťuje jeho pohyb (ve většině evropských zemí je méně než 3 % testů pozitivních, což je známka zdravé testovací kapacity). Roušky a respirátory, které na začátku nebyly k dispozici ani často doporučovány, jsou teď ve většině zemí všudypřítomné. Více jak desítka zemí EU vytvořila aplikace, které pomohou při sledování kontaktů nakažených. A lepší léčba zachraňuje životy. Kromě toho nové pohledy na šíření viru vedou k lepšímu zaměření se a opatřením. Důraz na hygienu rukou je pryč, protože bylo jasné, že kontaminované povrchy nehrají až tak velkou roli. Na jaře některé země zakázaly téměř všechny outdoorové aktivity, včetně rekreačního běhání; dnes se oproti tomu zaměřují na aktivity pod střechou.
„Poznali jsme, že venkovní pohostinství je obecně bezpečné, obchody nepatřící k zásadním jsou také bez problému, pokud budou lidé nosit roušky, a ani veřejná doprava není až tak riziková,“ říká Sridhar.
Místo toho odborníci na veřejné zdraví stále více argumentují pro zaměření se na shluky případů a akce spojené se superšířením. Některé studie odhadují, že 10 % pacientů způsobí 80 % všech infekcí, zatímco většina lidí nenakazí vůbec nikoho. Drosten proto prosazuje, aby lidé a instituce sledující kontakty trávili více času hledáním zdroje nového případu (spolu s kontakty dotyčné osoby), než kontaktů nového případu; koneckonců pacient nemusí nakazit nikoho dalšího, ale nejspíš virus chytil v rámci klastru, říká Drosten.
Adam Kucharski, autor modelů nemocí na Londýnské škole hygieny a tropické medicíny, souhlasí: „Pohled zpět vám ve skutečnosti může poskytnout disproporční výhodu, pokud jde o identifikaci infekcí. “ V nedávné zprávě Kucharski a jeho kolegové odhadli, že sledováním zpětných kontaktů se může předejít dvojnásobku infekcí než u samotného sledování kontaktů dopředu. Zkušenost v Jižní Koreji, kde v počátcích epidemii rozběhly klastry v kostelích, potvrdila hodnotu tohoto přístupu, říká biostatička Natalie Dean z Floridské univerzity.
Drosten také volá po novém přístupu v případě, že zdravotnické instituce budou opět přetíženy: dávat do karantény pouze lidi, kteří byli v potenciální situaci superšíření spolu s nově identifikovaným případem, a to hned, a pak je znovu testovat za 5 dní. Tímto způsobem by sledovači kontaktů mohli strávit svůj čas nejlepším možným způsobem a akce spojené se superšířením by bylo možné rychle ošetřit. (Veřejnost může pomoci tím, že každý den sestaví krátký seznam všech potenciálních klastrových situací, do nichž se dostala.)
„Vložení většího úsilí do hledání klastrů by také mělo pomoci epidemiologům pochopit, kde a jak klastry vznikají,“ říká lékař a vědec Hitoshi Oshitani z Univerzity Tohoku v Japonsku, „což se od jara mohlo změnit.“
„Od počátku pandemie jsme mohli vidět masivní změnu ve společenské struktuře a interakcích v populaci,“ říká Kucharski. Podmínky pro šíření tak nemusí být stejné. V Německu například se na počátku objevila velká ohniska pandemie v pečovatelských ústavech a domovech dlouhodobé péče. Dnes jsou klastry stále častěji hlášeny z pracovišť.
„Cílenější opatření nejspíš nebudou stačit k tomu, aby zabránila novému rozmachu viru,“ říká Althaus: „opět dosáhneme bodu, kdy bude nutné uplatnit přísnější opatření.“ Ale spíše než kompletní uzávěrky to budou spíše lehčí verze těch, které použili ve Švédsku: podporovaly lidi, aby pracovali z domova, zakázaly větší shromažďování lidí, zatímco obchody a restaurace zůstaly otevřené. Skotsko nedávno zavřelo na více jak 2 týdny hospody a restaurace v Aberdeenu po vzniku klastru případů; také požádalo obyvatele, aby necestovali více jak 8 km od města, a aby sem nepřicházeli návštěvníci; školy zůstávají otevřené.
Ve srovnání s USA má Evropa jednu výhodu, protože čelí pandemii v zimě, takže opatření nejsou zdaleka tak kontroverzní. Protesty proti nošení roušek a společenskému odstupu propukly v srpnu v mnoha evropských městech, ale zahrnovaly jen malou část populace, říká psycholožka Cornelia Betsch. V Německu podpora kontrolních opatření poněkud poklesla poté, co počet nakažených na jaře vyvrcholil, ale velká většina obyvatel je stále podporuje. Zároveň ale Betsch přiznává: „Už vidíme, jak počty přijatých znovu stoupají.“
***
Nový český antigenní test na bazi slin dnes vyrábí společnost Bakter Medical. Jejich testy doporučují přední čeští odborníci: podle českých laboratorních výsledků mají velkou shodu s PCR testy. Testy mohou snadno provádět i osobami bez zdravotnické kvalifikace a nevyžadují laboratorní vybavení. Jsou vhodné pro testování do firem, domov důchodců, škol, sportovních organizací apod.. Testy můžete provádět doma před schůzkou, návštevou rodiny, odchodem do zaměstnání nebo na různé akce. Více o testech se můžete dovědět na stránkách https://www.baktermedical.cz/