Německo postavilo loni rekordní počet větrných zařízení.
Německo postavilo loni rekordní počet větrných zařízení. Jak uvedli Německá asociace pro větrnou energii a Německý svaz strojírenského průmyslu, v roce 2017 se v Německu uvedlo do provozu 1792 nových větrných turbín s celkovým výkonem 5333 megawattů.
Na začátku tohoto roku tak bylo v Německu celkem 28 675 větrných turbín na souši. Výrazně se však zvýšil i počet větrných zařízení na moři.
Další růst výkonu se očekává i letos, i když ne už tak vysoký. Zástupci obou sdružení očekávají, že v roce 2018 se do provozu uvedou zařízení s celkovým výkonem kolem 3500 megawattů.
Větrná energie je v Německu jedna z klíčových na splnění cíle v oblasti podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energie. Do roku 2020 by podíl OZE v Německu na konečné hrubé spotřebě energie měl představovat 18 procent.
V roce 2016 dosáhl podíl OZE v zemi 14,8 procenta, zatímco v celé Evropské unii tento podíl činil 17 procent. To byl podle informací statistického úřadu Evropské unie Eurostat dvojnásobek ve srovnání s rokem 2004, což byl první rok, za který jsou příslušné údaje k dispozici. V daném roce podíl OZE činil v rámci EU 8,5 procenta. Cílem EU je do roku 2020 zvýšit tento podíl na 20 procent a do roku 2030 minimálně na 27 procent.
Za rok 2016 dosáhlo ze zemí EU nejvyšší podíl OZE na konečné hrubé spotřebě energie Švédsko (53,8%). Vysoký podíl mělo i Finsko (38,7%), Lotyšsko (37,2%), Rakousko (33,5%) a Dánsko (32,2%). Naopak nejnižší zaznamenaly Lucembursko (5,4%), Malta a Nizozemsko (v obou případech to bylo 6%). Jak dodal Eurostat, od roku 2004 se podíl OZE neustále zvyšoval, přičemž například v porovnání s rokem 2015 zvýšilo svůj podíl OZE na konečné spotřebě energie celkově 15 zemí EU.
Slovensko se do zmíněné patnáctky nezařadilo. Jeho podíl OZE na konečné hrubé spotřebě energie v roce 2016 oproti předchozímu roku klesl. Zatímco v roce 2015 dosáhl podíl 12,9%, v roce 2016 se snížil na 12%. Pokles o 0,9 procentního bodu byl přitom nejvýraznější ze všech států EU, kde podíl OZE na konečné hrubé spotřebě energie meziročně klesl. Cíl stanovený pro rok 2020 je v případě Slovenska 14%. Pro srovnání, v roce 2004 dosáhl podíl OZE na konečné hrubé spotřebě energie 6,4%, v roce 2013 to bylo 10,1% av dalším roce 11,7%.
V roce 2016 klesl mírně podíl OZE iv případě Česka, tomu se však i při snížení podílu podařilo překonat cíl stanovený na rok 2020. Ten totiž země překonala už v roce 2015. V roce 2020 by se OZE měli na konečné hrubé spotřebě energie v Česku podílet 13%, přičemž již v roce 2015 dosáhla země podíl 15%. V roce 2016 tento podíl klesl na 14,9%.
Kromě Česka stanovený cíl pro rok 2020 v roce 2016 překonaly i Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Chorvatsko, Itálie, Litva, Maďarsko, Rumunsko, Finsko av žebříčku nejlépe Švédsko.
Na druhé straně, Nizozemsko, Francie, Irsko, Británie či Lucembursko výrazně zaostávají. Nejvíce Nizozemsko a Francie, kterým do splnění cíle pro rok 2020 chybělo v roce 2016 ještě 8 procentních bodů, respektive 7 procentních bodů. Irsku chybělo 6,5 procentního bodu, Británii 5,7 a Lucembursku 5,6 procentního bodu.
Zážitkové dárky a poukazy se staly velmi populárním způsobem, jak obdarovat naše blízké. Představte si,…
Pokud se zajímáte o to, kolik stojí metro ve Valencii, je důležité si uvědomit, že…
Valencie, rozprostírající se na pobřeží Středozemního moře, je třetím největším městem Španělska a díky své…
Po příletu na letiště ve Valencii, které je oficiálně známé jako Letiště Manises, se návštěvníci…
Valencie, toto nádherné španělské město nacházející se na pobřeží Středozemního moře, je místem, které oplývá…
Valencie, okouzlující město na východním pobřeží Španělska, je místem, které nabízí návštěvníkům nejen slunečné počasí…