Za historií na sever Itálie
Furlansko-Julské Benátsko vzniklo v roce 1963, kdy získalo zvláštní status jako jedna z pěti poloautonomních oblastí Itálie, a je odlišné už ve svém názvu (Friuli je zkomolení starověkého názvu Foro Iulii „Juliovo fórum“ pro dnešní město Cividale del Friuli, a také Venezia Giulia „Julské Benátsko“ odkazuje na spojení oblasti s Caesarem). Oblast hraničící s Rakouskem na severu a se Slovinskem na východě vždy byla předmětem svárů mezi soupeřícími mocnostmi.
Dnes zde žije slovanská, germánská a italská skupina obyvatelstva a místní jsou velmi hrdí na svůj jazyk, furlanštinu (románský jazyk blízký švýcarské rétorománštině a ladinštině). Tak jako obyvatelstvo je pestrá také krajina v oblasti, kdy jednu polovinu tvoří Alpy, asi třetinu vápencová krasová plošina Carso a zbytek naplaveninové a štěrkové pláně svažující se k Jadranu.
Také zdejší města jsou velmi různorodá. Metropole Terst je kultivované elegantní město, kterému dalo podobu habsburské Rakousko, jehož bylo jediným mořským přístavem. Svým duchem a vzhledem je Terst středoevropský, tak jako Gorizia severně od něj, ačkoli ta má ještě více slovanský nádech a leží na samé hranici se Slovinskem. Obě města těží z hradů, které se tyčí na centrálním kopci a nabízejí nezapomenutelné výhledy, a také skýtají přístup k procházkám po Carso, větrné krasové plošině, která se táhne na východ až do Slovinska. Terst se navíc může chlubit vlastní riviérou i s atraktivními plážovými letovisky. O něco dále na západ architektura a umění města Udine evokuje Benátky v jejich nejvelkolepější podobě, zatímco město Cividale del Friuli (UNESCO) si uchovalo malebné historické centrum ležící nad akvamarínově modrou řekou Natisone. Pokud se zajímáte o archeologii, zamiřte rovnou do města Aquileia k ruinám římské metropole Furlánska (Friuli) s jejich působivou bazilikou a obrovskou starou křesťanskou mozaikou na podlaze. Když se odtud vydáte na jih, dostanete se do letoviska Grado ležícího na laguně, které ukrývá krásné raně křesťanské centrum obklopené plážovými hotely.
Historicky však region sjednocuje jeho stálá role spojovacího článku mezi Středomořím a střední Evropou. Opakovaně byl obsazován z východu, západu a severu, Římany, Huny, Góty, Langobardy, nacisty a dokonce i kozáky. Střídavě mu vládla Benátská republika, napoleonská Francie a Rakousko Uhersko. Později za I. světové války byla oblast svědkem krutých bojů, zatímco za II. světové války se fašismus stal obzvlášť nepřátelským v Terstu, kde se také nacházel jeden ze dvou táborů smrti v Itálii.