HISTORIE MĚŘENÍ ČASU A HMOTNOSTI

Od nepaměti se lidé snažili změřit čas. K nejstarším způsobem měření času patřilo rozdělení na den a noc, později i dělení na roční období.

Sluneční hodiny

Za nejstarší hodiny můžeme považovat ty sluneční. Poprvé se objevily již ve starém Egyptě, nejstarší mohou mít až kolem 7000 let. Sluneční hodiny mohou sloužit i jako kalendář, případně určovat zimní a letní slunovrat.

Díky mechanickým hodinám už ty sluneční nepotřebujeme. Přesto je dobré si připomenout, jací byli naši předkové vynalézaví a jakou historickou hodnotu takové sluneční hodiny mají. Tyto výjimečné zařízení přece popisují pohyby Země v Sluneční soustavě.

Mnohé sluneční hodiny jsou dokonce opředené legendami a různými tajemstvími. Například takový Stonehenge v Anglii.

Vodní a přesýpací hodiny

Vodní i přesýpací hodiny byly založeny na stejném principu. Při přesýpacích hodinách se používal písek, který sypáním přes zúžené místo ukazoval čas. Pokud byly na hodinách naznačeny i značky, dali se odečítat dokonce i menší časové úseky.

Při vodních zas voda protékala přes několik nádob a její hladina ukazovala čas. Ať už vodní nebo přesýpací, obě vyžadovaly neustálou obsluhu.

Svíčky

Pro měření času se kdysi používaly i svíčky. Avšak různé rozměry svíček a délka knotů způsobovaly odlišnosti v měření. Čas se podle svíčky zjišťoval podle toho, kolik vosku shořelo. Jelikož se i samotné hoření dalo ovlivnit, svíčka se tak používala pro měření času jen zřídka.

Stopky

Nejvíce využívané při závodech. Hodinky, které se spustí stiskem tlačítka a dalším stiskem se zastaví. Jednoduché a efektivní. Dnes si časovač se stopkami najde své místo i v kuchyni.

Kyvadlové hodiny

Tyto zajímavé hodiny měří čas na principu lanka, které pohání ozubené kolečko díky závaží. Kyvadlo musí přejít z jedné strany na druhou, aby se kolečko otočilo.

Mechanické hodinky

Na vrcholu rozvoje byl hodinářský průmysl na přelomu 16. a 17. století. Mezi nejspolehlivější výrobny hodin se řadilo a dodnes řadí Švýcarsko. Jejich výrobky se staly symbolem spolehlivosti.

Hodiny a jejich součástky se lety stávaly stále přesnější a menší, dokud se nezmenšily natolik, až vznikly náramkové hodinky. Pamatujete si na kapesní hodinky? „Norimberské vejce“ se těšilo zájmu dlouhá léta, dokonce i nyní se najdou přívrženci tohoto uměleckého díla.

A co obrovské hodiny na věžích?

Tyto velké stroje často měřili čas nejen na hodiny, ale i dny, týdny a měsíce. Když se spojila věda s uměním, vznikaly orloje s pohyblivými figurkami, krásnou výzdobou a komplikovaným mechanismem. Asi každý zná orloj na Staroměstském náměstí v Praze.

Něco speciální

V současnosti se kromě obyčejných časoměrných vyrábí řada speciálních hodin, které mají různé využití. Příkladem jsou anti-magnetické hodinky s vysokou odolností vůči magnetickému poli nebo křemenné, které nemají jedinou pohyblivou součástku a jsou jedny z nejspolehlivějších.

Samozřejmě nesmíme zapomenout na digitální hodinky či ty inteligentní, se kterými můžete zrušit hovor, či slouží jako krokoměr.

Jak to bylo s tou hmotností?

Rovnoramenné váhy se používaly od nepaměti. První zmínky o nich se našly už na pravěkých kresbách, používat se začaly přibližně kolem roku 3500 před n. l. Na vyvažování vah se používaly různé druhy materiálů jako kámen, žula, případně kovy jako olovo či bronz.

Kromě pákových vah se používají také páky na jiném principu, a to pružinové. Mezi pružinové patří například kuchyňské váhy.

V dnešní době již máme obrovský výběr vah v desítkách různých kategorii. Váhy obchodní, kuchyňské, laboratorní či různé jiné najdete i na internetovém obchodě najlacnejsiemeradla.sk.