I když se zdá, že Ioniq 5 od Hyundai byl navržen s pravítkem spíše než kružítkem, Ioniq 6 banánového tvaru na sobě nemá rovnou čáru. Hyundai si zasluhuje uznání za to, že se chopil šance provedení dvou diametrálně odlišných designů pod stejnou značkou. Ioniq 6 (spolu s Mercedesem EQE a EQS) využívá streamlining, což je designové téma, které bylo v módě před 90 lety.
Streamlining a streamliner: jedná se především o zaoblený aerodynamický tvar. K tomu přidejte „elektrifikovaný“ a získáte nový „elektrifikovaný streamliner Ioniq 6“ od Hyundai.
Hyundai v centru pozornosti
Hyundai používá podznačku Ioniq pro identifikaci své rostoucí rodiny elektrických vozidel. První z těchto vozidel, Ioniq 5, je 5dveřový hatch crossover, který má obecně vzhled dvouskříňového vozu, tak jako VW Golf. Jen je ve srovnání s Golfem mnohem větší a díky svým nápadným povrchům s velmi tvrdými hranami a auře koncepčního vozu vypadá VW vedle něj krotce a „ve vývoji“ (což samozřejmě je). Ale Ioniq 5 ukazuje, že můžete vzít známý profil a udělat ho pozoruhodným s detaily, jako je osvětlení inspirované čtvercovými pixely a diagonální linie znaků, která působí dojmem, že byl navržen spíše pravítkem než kružítkem. A to není kritika.
Takže při tak výrazném designovém prohlášení byste si mysleli, že Hyundai na něm bude stavět také u Ioniqu 6. To ale není pravda. Ve skutečnosti se zdá, že se záměrně pokusili jít opačným směrem, až to vypadá, že nový vůz pochází od jiného výrobce. Protože podle úvodních fotografií Ioniq 6 nemá na sobě přímou linii, spíše je to mírně banánovitá, aerodynamická forma sedanu. Při bližším prozkoumání má vůz několik zajímavých detailů, jako jsou vnější zpětné kamery místo zrcátek a řez boční kapoty, který se táhne přes linii pásu až do zadního řezu v jedné nepřetržité křivce. Zatímco někteří výrobci upouštějí od tradičních zadních spoilerů u integrovaných zatahovacích konstrukcí, tento vůz má dva – „kachní ocas“ a „křídlo“, které vyčnívá ze spodní části podsvícení, s vysoko umístěnou brzdovou svítilnou, která má průhledný osvětlený horní povrch. To může být jeden z nejokázalejších aspektů exteriéru a tím lépe podtrhuje jeho efektivitu. Celkově je však design čistý, s malým množstvím bezdůvodných povrchových triků, které, jak se zdá, infikují ostatní vozidla od Hyundai. V tomto ohledu nese Ioniq 6 určité podobnosti s elektromobily Mercedes-Benz EQS a EQE. Také obě tato elektrická auta jsou přehledná a mají hladký povrch, i když se liší v profilu od Ioniq 6 tím, že mají víko paluby. Na rozdíl od vozů Hyundai se vozy Mercedes řídí svou tradiční strategií, kde modely různých velikostí sdílejí silnou rodinnou podobnost. EQE vypadá většinou jako menší EQS. To posiluje jednotný vzhled značky (i když si nejste jisti, o který model se jedná), ale Hyundai zasluhuje uznání za to, že se chopil šance provedením dvou diametrálně odlišných designů pod stejnou značkou.
Před nějakými 90 lety byl streamlining základem designu. A nejen pro automobilový průmysl: parní lokomotivy byly navrhovány (nebo předělávány) s elegantními novými kapotážemi, které nebyly ani tak o zvýšení výkonu, jako o promítání dojmu toho, co bylo moderní. Tyto motory by byly označovány jako „streamlinery“. Produktoví designéři z relativně nové oblasti industriálního designu přijali streamlining jako prostředek k tomu, aby známé produkty (ledničky, vysavače) vypadaly svěže. Dokonce i architektura byla ovlivněna hnutím Streamline Moderne, což je přesah stylu Art Deco, který kladl důraz na horizontální, zaoblené rohy a čistý detail, což znamenalo dynamiku pro předtím stacionární objekty. Není tedy divu, že automobilový průmysl využil streamlining, a to hned z několika důvodů. Prvním samozřejmě bylo, že se jednalo o módní, čistý styl, protože stejně jako u jiných produktů 30. let hrál vzhled vozu při rozhodování veřejnosti o koupi důležitou roli. Také vliv automobilové aerodynamiky coby vědy poprvé prozkoumané na počátku 20. let získával na významu ve vozidlech, jako jsou Chrysler Airflow z roku 1934 a Tatra T77 z Československa. Tyto vozy upřednostňovaly streamlining (pojmy „aerodynamický“ a „streamlining“ byly v té době používány zaměnitelně) ne kvůli vzhledu, ale kvůli získání větší efektivity díky snížení odporu vzduchu. Tady se Ioniq 6 opravdu trefuje. Vůz dosahuje velmi nízkého koeficientu aerodynamického odporu 0,21. Pouze EQS má nižší hodnotu: 0,20. Pokud je to tedy znamením nového streamliningu („zefektivnění“), máme důvod být optimističtí ohledně toho, kam může vést: vozidla, která na rozdíl od minulosti kombinují dramatický vzhled s aerodynamickými vlastnostmi. Trochu nás to přitom nutí přemýšlet, jak bude Ioniq 7 vypadat dále.