Lidstvo nezná chřipku odjakživa. Mohla by dnešní období společenského odstupu přispět jejímu ústupu?
Bylo to poprvé, kdy kmen Sapanawa kontaktoval jiné lidi. K setkání došlo v odlehlém Národním parku Serra do Divisor, což je rozlehlá oblast amazonské nížiny na západě Brazílie. Z výšky vypadá jako jednolitý úsek původního lesa, v něm se však ukrývají vodopády, řeky, spící sopky a vesnice lidí. Je to místo, kde se volně toulají obří pásovci, tapíři a jaguáři, a kde nekontaktovaní izolovaní žijí převážně stejným způsobem jako už nějakých 32 000 let. Pro jeden izolovaný kmen se však vše změnilo v roce 2014. Několik členů kmene Sapanawa se zatoulalo ven z jejich časové smyčky poté, co prchali před násilím od těžařských gangů na hranicích s Peru. Domorodci pak napadli vesnici jiného odlehlého kmene, který se zde usadil, a tak přišli do kontaktu s moderní civilizací, jaká byla před pár desítkami let. Poté strávili tři týdny ve FUNAI, což je vládní agentura, která chrání domorodé obyvatele před okolním světem. Domorodí Amazonci představují anomálii v každém smyslu: mluví prastarými málo známými jazyky, z nichž některé postrádají slova pro čísla a dokonce i barvy. Jejich společnost často bývá rovnostářská. A také patří ke komunitám na světě, které netrpí chorobami, co postihují zbytek lidstva. Některé nekontaktované kmeny (ale ne všechny) nikdy nezažily utrpení spojené s nachlazením, chřipkou nebo s jinými život ohrožujícími chorobami, jako jsou příušnice. Pro kmen Sapanawa tento křehký stav bez nemocí skončil pozoruhodně rychle hned po prvním kontaktu. Během pár dní mnoho z nich vážně onemocnělo: nakazili se respirační chorobou, patrně chřipkou. Když jsou kmeny poprvé vystaveny chřipce, míra úmrtnosti obvykle bývá mimořádně vysoká. Ale v tomto případě vše mělo dobrý konec: domorodci dostali lékařské ošetření a žádný z nich nezemřel, takže se po krátké karanténě vrátili domů ke svým lidem. Pokud je známo, byl to konec tohoto případu epidemie. Existence společností bez chřipky však přináší důležitou otázku: může být i zbytek světa zbaven tohoto viru?
Zatím svět podniká první tíživé kroky směrem k tomuto cíli. V lednu 2020, na konci léta v Austrálii bylo v zemi 6962 případů chřipky, které byly potvrženy laboratorními testy. V té době byl covid-19 znám pouze jako „nový koronavirus“ a omezoval se převážně na Čínu. Běžně by se dalo očekávat další a další případy chřipky s tím, jak se dny krátí a nastává zima. Místo toho se však stalo něco nečekaného. V dubnu bylo pouhých 229 případů chřipky – ve srovnání s 18 705 v předchozím roce. Covid-19 se už prohnal světem, nakazil celkově více jak 1 mil. lidí a rozšířil se na každý kontinent kromě Antarktidy. Byly uvaleny lockdowny, doporučováno mytí rukou a roušky se staly běžnými. V srpnu bylo jasné, že chřipková sezona v Austrálii byla nejmírnější v zaznamenané historii. Celkově to byla méně než desetina případů než v roce 2019, a velká většina těchto případů se objevila ještě předtím, než pandemie udeřila. To vše vedlo k většímu testování, než bylo provedeno kdy dříve. Stejný vzorec se objevoval všude. Člen vedení Národního ústavu přenosných nemocí (NICD) v Jihoafrické republice nedávno řekl pro CBS News, že v jeho zemi „letos nebyla žádná chřipková sezona“, zatímco na Novém Zélandu lékaři neodhalili jediný případ chřipky, ačkoli vloni bylo 57 % odebraných vzorků pozitivních.
Zima na jižní polokouli však skončila a začala na severní. Už na začátku sezony mnoho věcí vypadalo radikálně odlišně než dříve. V září WHO hlásila chybějící případy chřipky jako celosvětový jev, kdy je možné vidět podstatně nižší míru případů než by se dalo čekat, od tropické Afriky až po Karibik. Během týdnů následujících po 7. září 2020 stránky FluMart, které mapují chřipku, zaznamenaly jen 12 v laboratoři potvrzených případů chřipky na celé Zemi.
„To, co vidíme v Austrálii, na Novém Zélandu, v Jižní Americe nebo v Hongkongu, jsou příklady skutečně velmi mírné sezóny nejen u chřipky, ale také u respiračního syncyciálního viru (RSV),” řekla Sarah Cobey, epidemioložka na Univerzitě v Chicagu.
Samozřejmě existuje mnoho různých důvodů, proč je letos málo případů. Lidé se mohou bát vyhledat lékařské ošetření a na některých místech mohlo být provedeno méně testů, protože zdroje byly odkloněny jinam. Ale mnozí odborníci se domnívají, že tento trend je možné přičíst fyzickým odstupům a zlepšení hygieny od počátku pandemie.
„Opravdu to nechápeme, ale možná to má co dočinění se změnami v našich interakcích s druhými,” řekl Peter Palese, mikrobiolog a odborník na RNA viry z lékařské fakulty v New Yorku. „Existuje možnost, že tohle bude pokračovat i v budoucnosti.”
To přináší řadu otázek. Jak tato nová řídkost výskytu chřipku ovlivní chřipkový virus? Je teoreticky možné, že dokonce trvale vymizí? A byly ovlivněny také jiné viry?
Lidstvo nezná chřipku odjakživa. Vědci se domnívají, že ji lidé chytili od domestikovaných ptáků před asi 10 000 lety, kdy začali přecházet od sběru a lovu k zemědělství. Po celá tisíciletí se chřipka omezovala pouze na Starý svět (Evropa-Asie-Afrika) a teprve pak se rozšířila do obou Amerik spolu s prvními evropskými kolonizátory, kteří s sebou přinesli také celou řadu dalších nemocí (jako jsou neštovice, spalničky, dýmějový mor, malárie, lepra, plané neštovice, příušnice, tyfus, cholera, záškrt a žlutá horečka). Žádný z těchto patogenů nebyl trvale vymýcen až do 8. května 1980, kdy Světové zdravotnické shromáždění oficiálně vyhlásilo, že svět je bez (pravých) neštovic. Jediný další lidský patogen, který kdy byl tlačen k zániku, je SARS. První snahy spoléhaly na vakcinaci a další na sledování kontaktů. Bohužel žádný z těchto přístupů v současnosti není použitelný na chřipku.
Jak covid-19 ovlivní chřipkovou sezónu
„Velký problém u chřipky spočívá v tom, že se mění,“ řekl Palese. Virus se stále vyvíjí, takže náš imunitní systém není schopen virus poznat ještě dlouho poté, co jsme se infekce zbavili. Jak všichni víme, můžeme se jím nakazit znovu a znovu – podle jednoho odhadu chřipka každoročně postihne až 10 % světové populace. To pro nás znamená špatnou zprávu: samotný společenský odstup má velmi malé šance zatlačit chřipku k zániku.
„Musíme zde uvažovat skutečně ve světovém měřítku“, řekl Palese. „I kdyby všichni lidé ve Velké Británii, USA a Číně nosili roušky, neznamená že, že zbytek světa bude dělat totéž. A přitom nenosí roušku ani všichni v USA.”
I přes nízký počet případů, které byly letos zaznamenány, budou ve společnosti stále omezené skupiny, kde se bude virus šířit jako dříve. I kdybychom dokázali z rozvinutého světa virus zcela vymýtit, postrádáme dlouhodobou imunitu, takže by stačil jediný případ a bylo by to zpět.
„Lidé jsou na světě rozptýleni takovým způsobem, že si viry chřipky poradí – stačí jim přeskakovat mezi různými populacemi a nikdy nevyhynou,” řekla Cobey.
Nemusí tomu tak ale být vždy. Kvůli tempu, kterým se chřipka vyvíjí, současné vakcíny typicky chrání jen asi 6 měsíců. Aby virus dokázal takto opakovaně unikat, spoléhá především na „posun antigenů”, kde postupné hromadění mutací, které postihují „hlavu“ virové částice (část, kterou imunitní systém obvykle pozná a odhalí), ho časem natolik změní, že už není považován za hrozbu. K tomu typicky dochází v době, kdy „přezimuje“, takže může přeskočit zpátky na opačnou stranu zeměkoule, jakmile sezona skončí. (Lidé, kteří žijí blízko rovníku, jsou také chřipkou postihováni v pravidelných intervalech, ty se ale objevují spíše po celý rok, než sezónně). V současnosti musí být každý rok vyvíjeny nové vakcíny, aby odpovídaly virům, které mají podle očekávání mezi lidmi kolovat. O složení vakcíny pro severní polokouli se rozhoduje v únoru, zatímco o složení vakcíny pro jižní polokouli v září.
Vezměme „univerzální vakcína proti chřipce“ – vakcínu, kterou byste potřebovali pouze jednou, a dokázala bych Vás chránit před všemi typy chřipky každý rok. S takovým nástrojem by bylo možné zavést program masové vakcinace a poslat chřipku do historie. Právě teď o tento cíl usilují vědci na celém světě, ale – i po letech výzkumu – se k němu jen pomaličku přibližujeme.
V 80. letech Palese s kolegy zjistil, že na rozdíl od nestálé „hlavy“ viru, jeho „stonek“ je nečekaně stálý, takže protilátky, které odpovídaly stonku jednoho kmene, se mohly také vázat na ostatní (a tak je identifikovat). Tělo dokáže tyto protilátky vytvářet přirozeně, ale „hlava“ je větší a nápadnější, takže imunitní systém se zaměřuje především na ni, zatímco stonek zůstává přehlížen.
Výzvou univerzální vakcíny je postrčit imunitní systém správným směrem. A právě k tomu byl vytvořen složitě nazvaný H1ssF_3928. Při testování na zvířatech vakcína ukázala, že dokáže skýtat imunitu vůči viru H5N1 (známému jako ptačí chřipka), přestože byl vytvořen ze stonku H1N1 (prasečí chřipky). Nyní je v první fáze testování na lidech, kdy budou lidé očkováni a poté sledováni, jaké protilátky se vytvoří. H1ssF_3928 je jedna z mnoha potenciálních univerzálních vakcín, které jsou v současnosti ve vývoji, a která – v případě úspěchu – může být zavedena po celém světě.
Ale je tu háček. Problém je, že neexistuje pouze jeden virus chřipky – chřipka je mnohohlavá příšera se 4 hlavními kmeny, které každý rok kolují; 2 patří do skupiny chřipka A, kterou je možné vidět u dalších živočichů, zatímco 2 patří do skupiny chřipka B, která se objevuje pouze u lidí a tuleňů. Někdy se stane, že virus chřipky A přeskočí také na lidi a způsobí pandemii, jaké propukly v letech 1918 a 2009 (v obou případech pocházely od prasat).
„Univerzální vakcína proti chřipce vymýtí pouze chřipku B, ne chřipku A,” řekl Palese, který vysvětluje, že i kdybyste pronásledovali veškerou chřipku A, která v současnosti mezi lidmi koluje, nové kmeny by dál vznikaly v rezervoáru v divočině a u domácích zvířat.
„Takže pokud jde o chřipku A, museli bychom stále očkovat celou populaci, což je nemožné. A když to neuděláme, pak další kmeny – např. od sobů, slepic, prasat, koní – mohou přeskočit na lidi.“
Palese dává jako příklad neštovice, kde byly ideální předpoklady pro vyhubení: virus se vyvíjel pomalu a neměl žádné zvířecí hostitele – přesto byla potřeba téměř 200 let vakcinace, než byl potlačen k zániku. Ale i když chřipka v dohledné době nejspíš nezmizí, současná pandemie covid-19 může její virus ovlivnit jiným způsobem. Existují dva možné scénáře, z nichž jeden je mnohem více žádoucí než druhý.
V prvním případě se virus může vyvíjet pomaleji než obvykle. A to má velký význam, protože kmeny, se kterými se setkáme příští rok, budou značně podobné těm, co kolovaly předtím, takže infekce může být relativně mírná.
„Nedávno jsem o tom mluvil se svým kolegou,” řekla Cobey. „U chřipky je obtížné to, že se stále vyvíjí v něco nového, co jsme nikdy předtím neviděli. Proto je velmi obtížné říct – kdyby vše bylo o trochu jinak, vyvíjela by se takto – protože je tak nepředvídatelná.“
„Je to skutečně jednoduché,“ řekl Palese, „Když bude méně virů, dojde také k méně mutacím“. Vysvětlil, že když máte 10 000 nakažených lidí, statisticky vzato můžete očekávat vznik 10 nových mutací. A pokud budete mít jen 1000, můžete očekávat desetinu tohoto čísla. Teoreticky nic, co ovlivňuje množství kolujícího viru, by nemělo mít vliv na jeho vývoj, a to ani vakcíny proti chřipce, které jsou v současnosti k dispozici.
„Pokud by to Bill Gates (spoluzakladatel Microsoftu, miliardář a filantrop, který přispěl k financování vymýcení obrny) sponzoroval a 95 % lidí by s tím souhlasilo, podle mě by tento druh imunitní ochrany vedl k odlišnému darwinovskému výběru. Ale na druhé straně vakcínu dostane jen asi 5 % světové populace,“ řekl Palese.
Ale je zde také další možnost. Ve skutečnosti nevíme jistě, zda uplatňování společenského odstupu vedlo k menšímu počtu chřipkových infekcí po celém světě, nebo jen menšímu zaznamenanému počtu. V druhém případě by rychlost jejího vývoje mohla zůstat do značné míry nezměněná. To by znamenalo, že příští rok, kdy může být společenský odstup z velké části zapomenut, by mohly části světa, kde je v současnosti méně případů chřipky, být zasaženy tím více.
„Pokud není žádný přenos dalších respiračních patogenů, znamená to, že lidé na ně nezískají imunitu,“ řekl Cobey. „Obávám se hlavně toho, co se stane s těmito dalšími patogeny, až bude (celosvětově rozšířená) vakcína proti covid-19.”
Cobey naznačuje, že místo na zaměřování svých snah pouze na vývoj vakcíny by bylo dobré využít příležitosti a investovat do typů prevence a léčby, které mohou fungovat také proti jiným respiračním patogenům. To se týká např. zlepšení v oblasti hygieny a přístupu k ventilátorům.
„Takže možná, až budeme mít vakcínu, se nebudeme muset vracet přesně tam, kde jsme skončili.“
Na druhé straně by Palese rád zdůraznil význam očkování proti chřipce: „I když nechrání úplně na 100 %, určitě vede k mírnějšímu průběhu nemoci, a přitom je to velmi bezpečná vakcína.“
V každém případě vědci zatím neví, co se stane, když se lidé nakazí covid-19 a chřipkou zároveň.
„To skutečně nevíme. A mám velké obavy, že to může zvýšit závažnost nemoci,“ řekl Palese.
***
Nový český antigenní test na bazi slin výrabí společnost Bakter Medical. Testy doporučují přední čeští odborníci, protože podle českých laboratorních výsledků mají velkou shodu s PCR testy. Testy lze snadno provádět i ne-zdravotníky a nevyžadují laboratorní vybavení. Vhodné pro testování do firem, domov důchodců, škol nebo sportovních klubů. Testy lze provádět z domova před schůzkou, návštevou rodiny, příchodem do zaměstnání nebo odchodem na různé akce. Více o testech se můžete dovědět na stránkách https://www.baktermedical.cz/