Francouzština, jazyk známý také pod názvem franština, je románský jazyk, který se vyvinul z latiny. Tento jazyk, který je nyní oficiálním jazykem mnoha zemí, včetně Francie, Belgie, Švýcarska a Kanady, má své stopy v historii, která sahá až do období římské říše. Tento jazyk je také široce používán v několika afrických zemích, což je důsledek historického kolonialismu.
Francouzština se formovala jako samostatný jazyk přibližně v 6. až 8. století ve franské říši. Ve franské říši, v bývalé římské provincii Galii, se hlavně mluvilo vulgárně latinským jazykem, který byl silně ovlivněn germánskými jazyky Franků a dalších kmenů. Tento proces vytvořil jazyk, který dnes označujeme jako starofrancouzštinu. Tento jazyk se používal v severní části bývalé Galie a byl také známý jako langue d’oïl, aby se odlišil od jižní okcitánštiny, zvané langue d’oc.
Francouzština se začala prosazovat jako oficiální jazyk království během středověku. V novověku se z něj vyvinula klasická literární francouzština, jazyk, který byl široce používán pro psaní. Po francouzské revoluci se francouzština začala využívat jako nástroj pro sjednocení národa, který mluvil mnoha místními jazyky a dialekty, známými jako „patois“.
Vývoj francouzštiny je úzce spjatý s germánskými jazyky, které ovlivnily jak syntaxi, tak slovní zásobu tohoto jazyka. Tato výměna jazykových prvků proběhla během středověku, kdy germánské kmeny Franků a dalších kmenů přišly do kontaktu s obyvateli franské říše. Míchání jazykových prvků vedlo k vytvoření jedinečného jazyka, který dnes označujeme jako francouzštinu.
V dnešní době je francouzština jedním z nejvíce studovaných a mluvených jazyků na světě. Je to důležitý jazyk v mezinárodním obchodě, diplomacii a kultuře, a je také jedním z šesti oficiálních jazyků Organizace spojených národů.