Jak strava, doplňky a změna životního stylu mohou pomoci v boji s covidem

Nedávný úvodník v časopise Nutrients zdůrazňuje, jak účinné nefarmakologické intervence ve spojení s podporou zdravého životního stylu a stravovacích návyků mohou zlepšit celkový zdravotní stav a snížit riziko infekce těžkým akutním respiračním syndromem SARS-CoV-2, tak jako potenciální nepříznivé účinky covid-19.

Covid-19 ovlivňuje náš každodenní život také v roce 2022 a bude tomu tak i v dohledné budoucnosti. Ačkoli se pokrok ve vědě soustředil na vývoj vakcín, výrobu/přeměnu terapeutik a podporu nefarmakologických intervencí ke snížení zátěže nemocí, v různých částech světa nyní hrozí V. vlna pandemie. Podceňovanou zmírňující strategií při prevenci mnoha nepříznivých účinků covid-19 je aktivní podpora vzorců zdravého životního stylu spolu s nefarmakologickými intervencemi. To je tím důležitější v oblastech znevýhodněných nedostatečným přístupem k vakcínám. Navíc mohou změny životního stylu a stravy nabídnout další ochranu a zlepšit celkové zdraví. Je dobře známo, že neodpovídající nutriční stav může být vážným rizikovým faktorem závažných respiračních onemocnění a komorbidit (jako je např. zvýšený krevní tlak, obezita a diabetes), což zvyšuje riziko závažných onemocnění a smrtelných následků u pacientů s covid-19. To je důvod, proč časopis MDPI Nutrients vydat speciální číslo, které bylo zaměřeno na výzkumné články zabývající se nutričním stavem, změnami životního stylu/dietami, stejně jako používáním doplňků týkajících se infekce SARS-CoV-2 a výsledků covid-19. V úvodníku dr. Ronan Lordan z Perelmanovy fakulty medicíny Pensylvánské univerzity a dr. William B. Grant z Centra pro výzkum slunečního světla, výživy a zdraví v San Franciscu představují nefarmakologické přístupy v boji proti pandemii covidu-19.

Význam vitaminu D a zinku

Ve speciálním čísle byly publikovány dvě studie, které podpořily myšlenku, že nedostatek vitaminu D je mezi pacienty hospitalizovanými pro covid-19 všudypřítomný; jedna byla ze Spojených arabských emirátů a druhá z Ruska. Obě studie zdůrazňují, že dostatečná hladina vitaminu D může být klinicky relevantní a působit jako prediktor výsledků pacientů s covid-19. Další studie ze Saúdské Arábie byla klinická studie, která zahrnovala 69 pacientů pozitivních na SARS-CoV-2, hospitalizovaných s mírným až středně závažným onemocněním covid-19 v roce 2020, a ukázala, že vyšší doplňkové dávky vitaminu D dosahují mnohem příznivějších klinických přínosů. Navíc pacienti infikovaní SARS-CoV-2 vykazovali podstatně nižší koncentrace zinku v séru než neinfikovaní jedinci; nicméně rozdíl mezi koncentracemi zinku u pacientů s mírnou a střední závažností onemocnění nebyl významný. Také použití vysokých dávek solí zinku přineslo významné zlepšení už po jednom dni léčby

 

Doplňky stravy a nutraceutika

Podle uvedeného speciálním vydání mohou dva přírodní produkty, známé jako extrakt z Glycyrrhiza glabra (lékořice lysé) a hesperidin, hrát roli při inhibici vstupu viru prostřednictvím enzymu konvertujícího angiotenzin 2 (ACE2) a transmembránové serinové proteázy 2 (TMPRSS2), což jsou dva klíčové buněčné proteiny, které SARS- CoV-2 se používá ke vstupu do buněk savců. Kromě toho autorská skupina z Polska uvedla, že vitamin D byl nejoblíbenějším doplňkem během II. vlny pandemie, která začala v září 2020; konkrétně vitamin D užívalo 23 %, 38 % a 33 % respondentů studie během I., II. a III. vlny pandemie. Další výzkumníci, kteří přispěli k tomuto zvláštnímu vydání, měli mnohem širší výzkumný zájem o potenciální nutriční požadavky a problémy s dodavatelským řetězcem, které vyvstaly během pandemie, a zdůraznili důležitost amerických programů pro distribuci zdravých jídel a svačin.

 

Nezamýšlené důsledky reakce na covid-19

Další významnou oblastí výzkumu, kterou se zvláštní vydání zabývá, byly neočekávané důsledky reakce na covid-19. Jedním z pozoruhodných příkladů je studie, která prokázala nárůst hmotnosti mezi učiteli na Long Islandu, New York, kteří přešli z osobní výuky na online formu výuky. Problémem je také emocionální konzumace jídla během pandemie, jak se ukázalo v Norsku s pozoruhodným nárůstem příjmu potravin a nápojů s vysokým obsahem cukru. Autoři také naznačili potřebu nutriční a psychosociální edukace a intervencí při pravidelném sledování těhotenství. Závěrem lze říci, že k úplnému pochopení toho, jak by bylo možné zabránit většině nepříznivých účinků infekce SARS-CoV-2 a covid-19 prostřednictvím stravy, doplňků a změn životního stylu, bude zapotřebí další rozsáhlé výzkumné úsilí.