Mnozí z nás, kteří nejsou zdravotníci nebo vědci, se teď mohou cítit trochu neužiteční tváří v tvář více jak 2 milionům případů nákazy koronavirem ve větě. Samozřejmě můžete sehrát svoji roli tím, že zůstanete doma a nebudete přispívat k jeho šíření. Ale při vědomí, že jiní nasazují své životy v přední linii, si mnozí jistě přejeme udělat něco víc.
Naštěstí jsou zde technologie, které opět nabízejí odpověď. Díky internetu, sociálním médiím a analytice řízené Velkými daty (Big Data) existuje řada projektů, do nichž se může zapojit kdokoli ze svého domova. Přitom může sehrát značnou roli v předcházení ztrátám na životech způsobeným pandemií. Většina těchto iniciativ se týká dat a ukazuje, jak používání crowdsourcingu při prokousávání se daty může zlepšit naše šance na poražení nemoci. Data získaná pomocí crowdsourcingu navíc působí jako honeypot pro společnosti zabývající se lékařskou technologií a pro farmaceutické společnosti. Sbírání dat na vytváření vakcín a léčby prostřednictvím tradičního výzkumu a rozvoje je velmi časově náročné a drahé. Jsou to iniciativy, které byly k dispozici během předchozích epidemií a pandemií, kdy naše schopnost společným úsilím sbírat a interpretovat data nebyla tolik rozvinutá. Na osobní úrovni mohou pak být také užitečné proto, abychom se dozvěděli více, jak jsou data získaná pomocí crowdsourcingu používána při řešení dnešních celosvětových problémů.
Pokud už máte někaké znalosti a zkušenosti s tzv. datovou vědou (data science), spoustu věcí, se kterými byste mohli pomoci, naleznete na Kaggle, což je vědecký portál pro data získaná crowdsourcingem, který spadá pod Google. S živými datasety od Světové zdravotnické organizace (WHO) seřazenými Univerzitou Johnse Hopkinse v USA, a také knihovnou s asi 29 000 publikovanými články, můžete využít své schopnosti při úkolech, jakoje předpovídání šíření viru, jak dlouho bude ovlivňovat určité částí světa, nebo jaký bude dopad faktorů, jako je počasí, ekonomika atp., na celkovou statistiku. Jedná o skvělý způsob, jak se zapojit a dozvědět více o vědeckých datech. A pokud ovládáte základy, další organizace nabízejí možnosti, jak pomoci, pokud nebudete mít konkrétní sadu dovedností nebo čas si ji vytvořit.
Projekt Folding@Home je dlouhodobý projekt využívající crowdsourcingová data, který využívá darovaný výpočetní výkon (computing power) na simulaci skládání proteinů, ale také na zvládání dalších lékařských dat. Od propuknutí covid-19 začal projekt využívat nevyužité možnosti počítačů, které mají lidé doma, na prokousávání se daty v naději na identifikaci proteinů ve viru, na které by se pak mohla medicína zaměřit. Jediné, co k tomu potřebujete, je stáhnout si klienta do svého PC, kde pak budete pracovat. Množství výpočetního výkonu darovaného na projekt od doby, co se začal zabývat covid-19, už překročil 1 exaFLOP – to je 1 000 000 000 000 000 000 výpočetních operací za sekundu!
Další stránky věnované crowdsourcingovému modelování skládání proteinů jsou fold.it., kde se můžete zúčastnit řady hádanek, které (zábavným a vzdělávacím způsobem) mohou přispět k vytváření významných vědeckých úspěchů. Jedna ze současných výzev se týká navržení proteinu s protizánětlivými vlastnostmi, který by pomohl při léčbě pacientů, jejichž imunitní systém spustil záněty (to je vedlejší efekt koronaviru který přitom může ohrozit život).
Pokud nemáte výpočetní výkon navíc, další možností je darovat svá data. Aplikaci C-19 Symptom Tracker vytvořili výzkumníci na King’s College v Londýně, přičemž anonymně sbírá informace, které pomohou srovnat symptomy a diagnostikované případy covid-19. Stanovit, které symptomy znamenají pouze nachlazení, a které, že byste se měli nechat otestovat, pomůže při tom, aby lidé šli do karantény ve správný čas, což omezí šíření koronaviru. Projekt k tomu využívá tzv. strojové učení a zatím se do něj zapojily více jak 2 miliony lidí. Jejich data např. pomohla stanovit, že ztráta čichu a chuti patří k nejrozšířenějším příznakům nemoci, což je fakt, který nebyl pro první dny nemoci příliš uznávaný.
Sbírku crowdsourcingových informací, která je určena pro analyzování lidmi (spíše než strojem), naleznete v projektu Coronavirus Tech Handbook, který vede „krizový taxonom“ Edward Saperia. Ten zahájil sběr lékařských dat určených především pro lékaře a pracovníky ve zdravotnictví, ale rychle se změnil v kompendium vědomostí a rad na témata, jako je hygiena a ´jak se ochránit´, až po práci z domova a školení. Pokud Vaše vlastní situace vedla k získání nějakých odborných dat či strategií, zde je můžete sdílet.
InnCentive je další crowdsourcingový portál, který spustil řadu iniciativ zaměřených na sběr dat o tom, jak nejlépe bojovat s covid-19. V současnosti jsou tyto informace organizovány, aby vznikly volně přístupné databáze řešení a služeb, jež byly vytvořeny jako reakce na coronavirus ve světě, a také aby zdůraznily oblasti, kde je potřeba více pátrat po vlivu viru.
To všechno jsou skvělé příklady projektů a iniciativ, které nebyly možné během předchozích epidemií a pandemií prostě proto, že infrastruktura na sběr a zpracování dat nebyly k dispozici, ani nebylo tolik možností (např. sociální média), které by lidi povzbudily k účasti. Samozřejmě až bude tato pandemie pod kontrolou, další výzvou bude udržet vyvolaný zájem pro vytváření nových řešení, která by především měla zabránit výskytu budoucích pandemií.
***
Nový český antigenní test na bázi slin vyrábí v současnosti společnost Bakter Medical. Testy doporučují přední čeští odborníci a dle českých laboratorních výsledků mají velkou shodu s PCR testy. Testy mohou snadno provádět i osoby bez lékařského vzdělání a nevyžadují laboratorní vybavení. Jsou vhodné pro testování do firem, domovů důchodců, škol, sportovních družstev atd.. Testy lze provádět z domova před schůzkou, návštevou rodiny, odchodem do zaměstnání nebo na různé akce.
O testech se můžete dovědět více na stránkách https://www.baktermedical.cz/