Odpověď na tuto otázku totiž neříká pouze o tom, kdy vznikla voda v naší sluneční soustavě, ale i jaká je pravděpodobnost výskytu vody v jiných planetárních systémech.
Možné verze jsou totiž takové: voda vznikla před nebo až po vyformování naší hvězdy.
V prvním případě by to znamenalo, že alespoň část vody pochází ještě z mezihvězdného oblaku plynu a prachu a podmínky v těchto strukturách jsou v galaxii relativně stejné. Nebo pak pochází až z dob po vzniku hvězdy – podmínky v takových protoplanetárních discích se mohou napříč galaxií výrazněji lišit.
Zkráceně, pokud by významná část naší vody vznikla prvním způsobem, voda na jiných planetách a měsících může být ve vesmíru běžná. V druhém případě až tak ne.
Magazín Science zjistil, že až polovina pozemské vody mohla vzniknout dříve, než Slunce. Ukázal to model popisující vznik deuteria, takzvaného těžkého vodíku a těžké vody při různých možných scénářích.
Simulace naznačila, že jeho dnešní množství by se nestihlo kompletně vyformovat za podmínek až po vzniku hvězdy. Výsledky studie by už příští rok mohli potvrdit pozorování velkého radioteleskopu ALMA v Chile.
Mimo jiné bude zkoumat i procesy v protoplanetárních discích a oblacích mezihvězdného plynu a prachu.