Zmizení dávných pueblových Indiánů, kteří jsou známí také jako Anasaziové, z jejich domovů v kaňonu Chaco v 12. století je přetrvávající záhadou, o které se debatuje dodnes. Paleoklimatolog z Coloradské univerzity však věří, že část záhady vyřešil.
Národní historický park kultury Chaco, který se nachází ve státě New Mexico v oblasti Čtyři rohy (Four Corners), je jedna z nejúžasnějších předkolumbovských historických lokalit v Severní Americe. Krajinu zdobí rozsáhlé ruiny staveb, včetně nejvyšších budov v Severní Americe až do 19. století, kdy se zrodily mrakodrapy.
Na svém vrcholu mělo sídlo v kaňonu Chaco více jak 2000 obyvatel a zřejmě prosperovalo. Avšak Anasaziové brzy opustili civilizaci, kterou s takovou námahou vybudovali, a zanechali vědcům řadu otázek. Především – proč odtud vlastně odešli?
Na tuto otázku existuje více odpovědí, mezi nimiž převažuje změna klimatu, která měla za následek nedostatek potravin pro obživu obyvatelstva. Když sídlo vzniklo, zdejší klima bylo vhodné pro zemědělství, a také byly zřízeny obchodní cesty dlouhé až 160 km. Bohužel však klima může mít na civilizaci drastický vliv. V průběhu 200 let zasáhla oblast kaňonu Chaco Canyon série období sucha, která započala v roce 1130, což je zhruba doba, kdy civilizace starých Pueblanů začala upadat.
Geochemik a paleoklimatolog v penzi Larry Benson, který je také kurátorem Přírodovědeckého muzea Coloradské univerzity, pátral po tom, zda by země za takových podmínek umožňovala zemědělství, které by uživilo její obyvatelstvo.
„Místo se nachází uprostřed sanjuanské kotliny, která není příliš obyvatelná,” říká Benson.
Společně s archeoložkou Deannou Grimstead z Ohioské státní univerzity studoval údaje o srážkách v regionu včetně bleskových povodní a zjistil, že i kdyby se Anasaziové snažili vypěstovat dostatek kukuřice pro obživu všech, jejich úsilí by neskončilo dobře.
„Zde není možné provozovat žádné zemědělství, protože tu není dostatek dešťů. A i kdyby spadl dostatek srážek, bleskové povodně by zlikvidovaly úrodu. Pokud by se poštěstilo, že by byl na jaře dostatek dešťů, které by zavlažily zemi před osetím, přišly by pak letní deště, které by zničily vše, co vyrostlo.“
Anasaziové navíc zemědělsky nevyužívali dostatečně velkou plochu, aby pokryla potřebu veškerého obyvatelstva. Tým vypočítal, že tito Indiáni obhospodařovali jen asi 100 akrů na dně kaňonu Chaco. A i kdyby oseli všechna vedlejší údolí (což by byl vskutku velkolepý počin), vyprodukovali by obilniny jen pro asi 1000 lidí.
Vědci šli ještě o krok dále a zhodnotili, zda by mohli tehdejší obyvatelé doplnit nedostatek potravy lovem divoce žijící zvěře a králíků. Zjistili, že získání 92 kg bílkovin potřebných pro 2300 lidí by znamenalo rychlou likvidaci všech malých savců v oblasti. Zkrátka, v kaňonu Chaco by bylo příliš mnoho hladových úst.
Benson a jeho tým dosáhli dvou možných závěrů týkajících. Anasaziové buď většinu jídla pro své potřeby dováželi, dokud se dodávkový systém nezhroutil, nebo sídlo sloužilo jen k dočasnému pobytu, např. jako náboženské poutní místo nebo jako útočiště v dobách válek. V takových dobách si lidé mohli přinášet jídlo s sebou na dobu, dokud zase neodejdou.
„Ať už sem přinášeli kukuřici pro 2300 obyvatel, anebo ať si několik tisíc návštěvníků přinášelo kukuřici pro sebe, nemohli ji vypěstovat přímo v kaňonu Chaco,“ říká Benson.
Přitom je možné, že se systém dodávek zhroutil, protože Velké sucho způsobilo úpadek také dalších významných severoamerických civilizací, jako byla např. mississippská kultura.
Anasaziové opustili tuto lokalitu a rozešli se různými směry, což je důvod, proč dnešní puebloví Indiáni odmítají závěry, že Anasaziové zmizeli z povrchu Země. Říkají, že se jejich předci asimilovali v jiných kmenech v lépe obyvatelných oblastech a po celé generace předávali dál příběhy a tradice z kaňonu Chaco.
Profesor Dean Saitta z Denverské univerzity s tím souhlasí. Anasaziové prý byly mimořádně různorodí, co se týče etnického zařazení. Nemyslí si, že by záhadně zmizeli, ale že je vstřebaly další okolní kmeny, jako byly kmeny Hopi, Zuni či Rio Grande Pueblo. Toto tvrzení dokládá ústní tradice těchto kmenů. Dále profesor Saitta teoretizuje, že k rozpadu komunit mohl přispět vznik náboženských rozdílů. Dá se říct, že „lidé hlasovali nohama“, když se rozhodli odejít.
Bez ohledu na to, proč opustili své domovy, Anasaziové rozhodně zanechali stopu na americkém Jihozápadě. Jejich stavby obstály ve zkoušce času a nadále přivádějí k úžasu návštěvníky, z nichž mnozí si neuvědomovali, že v Severní Americe žily tak organizované kultury v době před příchodem Evropanů a jejich kolonií.
Ruiny sídla kmene Anasazi zároveň slouží jako varování, že žádná civilizace netrvá věčně, a pokud nebudeme brát změnu klimatu vážně, můžeme být svědky toho, jak se naše produkce potravin zhroutí, a my muset muset odejít ze svých domovů, tak jako Anasaziové před staletími.