Izolovaná poustevna, z níž vznikl Klášter svaté Kateřiny, leží mezi skalnatými vrcholky Sinajského pohoří. Jeden z nejstarších fungujících klášterů na světě je cílem poutníků a cestovatelů po celá staletí. Sláva a mystičnost kláštera souvisí s jeho umístěním na úpatí hory Sinaj, dějišti starozákonního příběhu o udělení Desatera přikázání, takže je váženým místem pro křesťany, židy i muslimy. V klášteře se také nachází „hořící keř“ a proslulá sbírka náboženských ikon, jejichž výběr mohou návštěvníci spatřit v klášterním muzeu Posvátná sakristie. Také dnes do kláštera přicházejí cestovatelé i poutníci, kteří se vydávají na vrchol hory Sinaj. Klášter svaté Kateřiny se nachází pár kilometrů od sídla Al-Milga, kde je k dispozici pár hotelů (včetně ekonomických), a také pár neokázalých restaurací. Většina návštěvníků však přichází v rámci organizovaných zájezdů z letovisek jižní Sinaje v Sharm el-Sheikh (209 km jihovýchodně odtud) nebo v Dahábu (132 km východně).
Kostel Proměnění Páně
Kostel Proměnění Páně je ústředním bodem kláštera, který dominuje celému komplexu. Byl postaven na příkaz byzantského císaře Justiniána a jeho bohatě vyřezávané dveře Vás zavedou do trojlodní baziliky. Těžké žulové sloupy se zdobenými hlavicemi oddělují uličky, zatímco na stěnách na Vás z výšky shlížejí obrazy svatých. Hlavní loď je oddělena od apsidy pozlacenou stěnou ikonostas dokončenou v roce 1612. V apsidě (mimo dosah návštěvníků) v bohatě zdobeném sarkofágu spočívají ostatky sv. Kateřiny. Sarkofág byl darem klášteru od ruské carevny Kateřiny. Za apsidou (a také nepřístupná návštěvníkům) je kaple Hořícího keře. Jedná se o původní klášterní kostel postavený na příkaz byzantské císařovny Heleny. Stříbrná deska v podlaze zde označuje místo, kde se údajně zjevil Bůh Mojžíšovi.
Když v apsidě zakloníte hlavu, můžete zahlédnout některý detail ze slavné mozaiky Proměnění Páně, která je jedním z nejcennějších uměleckých klenotů kláštera. Nádherná detailní mozaika pochází z roku 542 n.l. a znázorňuje proměněného Krista obklopeného proroky, apoštoly a svatými. Bohužel kvůli zavěšenému zdobenému svícnu v apsidě, a také kvůli stěně ikonostas, můžete zahlédnout pouze zlomek tohoto byzantského uměleckého díla.
Hořící keř
Pro mnoho lidí je hlavní atrakcí kláštera Hořící keř, který je podle místní pověsti přímým potomkem starozákonního hořícího keře, prostřednictvím kterého mluvil Bůh k Mojžíšovi. Jedná se o ostružiník Rubus Sanctus, který je pandemický pouze na Sinajském poloostrově. Stěna, která keř obklopuje, ho chrání před poutníky, kteří z něj po mnoho let ulamovali větvičky, které si odnášeli s sebou jako suvenýr.
Posvátná sakristie – klášterní muzeum
Západně od Kostela Proměnění Páně vedou schody nahoru k pozoruhodnému klášternímu muzeu, známému jako Posvátná sakristie. V klášteře se nachází jedna z nejrozsáhlejších a nejcennějších sbírek náboženských rukopisů, umění a ikon na světě. Posvátná sakristie má dobře promyšlený plán a krásně prezentovaný výběr těchto klenotů. V první místnosti muzea můžete spatřit jednu z nejznámějších ikon v majetku kláštera – Nebeský žebřík z 12. století. V suterénu jsou vystaveny pergameny Sinajského kodexu, což je nejstarší Bible světa. Klášter už ale nevlastní celou knihu: zbytek se nachází v Britské knihovně v Londýně.
Klášterní mešita
Naproti Kostela Proměnění Páně stojí jednoduchá mešita se samostatným minaretem. Mniši ji postavili 11. století za fátimovského období, kdy chalífa Al-Hakim zničil křesťanské svatostánky: díky postavení mešity byl klášter ušetřen chalífova hněvu.
Klášterní knihovna: jedna z velkých sbírek náboženských rukopisů
V Klášterní knihovně se nachází jedna z největších a nejzajímavějšícb sbírek náboženských textů, ale bohužel není přístupná veřejnosti. Mezi velkým počtem (více jak 2000) cenných starých rukopisů jsou práce psané řecky, staro syrsky, persky, amharsky, arabsky, turecky a rusky.
Klášterní zahrady
Za klášterními zdmi severozápadním směrem leží půvabné klášterní zahrady stíněné vysokými cypřiši, které jsou nejkrásnější, když v březnu a dubnu cypřiše kvetou. Zahrady jsou umístěny na terasách a kromě květin se zde pěstuje také řada druhů ovoce a zeleniny. Za zdmi kláštera je také umístěn hřbitov poutníků a v kryptě kaple sv. Tryfona je kostnice, kam bývají pohřbíváni mniši.
Historie Kláštera sv. Kateřiny: jeden z mála dochovaných svědců raného křesťanství
Současný klášter pochází z roku 530 n.l. z doby vlády byzantského císaře Justiniána a nachází se na místě staršího kostela, který založila císařovna Helena. Ještě předtím se zde usazovali poutníci (asi od 2. stol. př.n.l.), protože místo bylo považováno za dějiště Mojžíšova příběhu ze Starého zákona. Klášter byl schopen se udržet i přes postup islámu v oblasti díky své velké pohostinnosti vůči muslimským i křesťanským cestovatelům a péči o muslimské svatostánky. Většina mnichů přišla (a dodnes pochází) z Kréty a Kypru. Jejich počet, který kolem roku 1000 činil 300-400 osob, se snížil na asi 50, z nichž jen 20 žije v klášteře samotném. Pravidla řádu jsou mimořádně přísná a v jeho čele stojí arcibiskup, který žije v Káhiře, takže ho zde obvykle zastupuje převor (dikaios).
Okolí Kláštera sv. Kateřiny
Hora Sinaj: Mojžíšova hora
Výstup na Horu Sinaj (arabsky Jebel Musa) vysokou 2285 m je únavný, ale mimořádně cenný, přičemž pro poutníky má velký význam. Jebel Musa je uctíván jako hora, kde prorok Mojžíš obdržel Desatero přikázání, a je posvátným místem pro židy, křesťany i muslimy. Na horu vedou dvě trasy. Namáhavější z nich je známá jako Schody Pokání a patrně byla zřízena v 6. století: je to strmý výstup po 2500 schodech vytesaných do kamene. Další možností je Velbloudí stezka, klikatá štěrková stezka vinoucí se nahoru. Obě stezky se setkávají u Eliášovy studny, odkud pokračuje posledních 500 Schodů pokání. Výstup na vrchol zabere 2-3 hodiny. Na vrcholu hory se nachází malá kaple (postavená v roce 1930 na místě starší zničené kaple) a malá mešita, která má velkou úctu u muslimů; obojí bývá zamčené. Vedle mešity je skalní dutina podobná cisterně na vodu, ve které (podle muslimské tradice) žil Mojžíš po 40 dní, kdy se postil a zapisoval Zákon na dvě kamenné desky. Z vrcholu Mojžíšovy hory se nabízejí dechberoucí výhledy na divokou a pustou okolní zemi, které jihozápadním směrem sahají k nejvyšším vrcholkům Sinaje, k Rudému moři a k Akabskému zálivu, zatímco severozápadním směrem přes kopce jižní Sinaje až k nížinám.
Wadi el-Leja: údolí skrytých pousteven
Další skvělý cíl pro nezapomenutelný výlet představuje Wadi el-Leja, které lemuje západní stranu Hory Sinaj a nachází se zde mnoho míst považovaných za posvátné. Při vstupu do údolí po pravé straně se nacházejí ruiny chatrčí, v nichž žili jako poustevníci svatí Kosmas a Damián, a kaple zasvěcená apoštolům, která však nikdy nebyla používána. Po levé straně spatříte ruiny kláštera El-Bustan. Za ním je pak Mojžíšův kámen, z něhož Mojžíš získal vodu tak, že do něj udeřil holí. Je to blok rezavě hnědé žuly vysoký 3,6 m rozdělený na dvě části porfyrovou žílou širokou 40 cm na jižní straně. Voda prý vytékala z 12 dutin v porfyru (tj. na každý z biblických izraelských kmenů jedna), 2 z nich jsou však už ztraceny. Na skále se nachází řada nápisů v protosinajském písmu. Asi 2 km na jih od Mojžíšova kamene se nalézá Klášter 40 mučedníků (Deir el-Arbain), neokázalá budova s velkou zahradou. Ve skalnaté horní části najdete pramen a nedaleko něj jeskyni, kde prý jako poustevník žil sv. Onufrius. Klášter byl opuštěn v 17. století, ale občas zde přebývá pár mnichů.
Hora sv. Kateřiny
Výstup na Horu svaté Kateřiny (Gebel Katerin) vysokou 2642 m (nejvyšší vrchol Sinaje) je namáhavější než výstup na Horu Sinaj a měli byste se do něj pouštět jen v případě, že máte dobrou fyzickou kondici. Trasa od kláštera Deir el-Arbain k vrcholu je označena mohylami, které zde vybudovali poutníci. Na vrcholu může být velmi chladno a v trhlinách ve skále leží sníh až do léta. Na vrcholu se nachází skromná kaplička a spatříte zde nepravidelnosti terénu, které mniši vysvětlují jako znamení, jež zde zanechalo tělo svaté Kateřiny. Prý zde po její popravě zůstalo ležet 300 let (někteří říkají 500 let), než bylo objeveno díky světlu, které vyzařovalo. Z vrcholu jsou nádherné výhledy přerušené pouze mohutným objemem hory Gebel Umm Shomar (2575 m) na jihozápadě. Na jihovýchodní straně je vidět Akabský záliv, hory v Arábii a za dobrého počasí také Ras Muhammad na nejjižnějším výběžku Sinajského poloostrova.
Sinajský polostrov a Rudé moře
Hlavní turistické atrakce Egypta
Tipy a rady pro návštěvu Kláštera sv. Kateřiny
Načasování: klášter je otevřen pouze od 9 do 12 hod. dopoledne, takže byste museli mít velké štěstí, kdybyste se davům zcela vyhnuli. Ale poslední půhodina otvírací doby obvykle znamená nejméně návštěvníků. Téměř všechny skupiny turistů míří nejprve ke Kostelu Proměnění Páně, takže pokud přijdete ve stejnou dobu coby větší skupina, je rozumné nejprve navštívit Posvátnou sakristii.
Co si obléct: pro vstup do kláštera musíte mít zakrytou horní část paží a kolena, takže pro muže i ženy jsou zakázané šortky, krátká trička a topy bez rukávů. Tato pravidla jsou přísně vyžadována, takže je nutné se zahalit, pokud se chcete podívat dovnitř.
Výstup na Horu Sinaj bez davů: většina lidí stoupá na Horu Sinaj před svítáním, aby mohli pozorovat východ slunce z vrcholu. Mnohem klidnější je výstup pozdě odpoledne, abyste viděli západ slunce, ale je třeba počítat s tím, že budete sestupovat za tmy. V takovém případě s sebou vezměte baterku a obujte si pevné boty na chození.
Přenocování: pro ty, kdo chtějí zažít tichou krásu okolí hory poté, co turistický ruch utichne, má klášter ve svých zahradách penzion nabízející ubytování. Další možnosti ubytování najdete v Al Milga vzdálené pár kilometrů od kláštera.
Akční nabídka ubytování zde
Jak se tam dostat
Turistickým autobusem: většina lidí přijíždí ke Klášteru sv. Kateřiny autobusem buď z Sharm el-Sheikh (Šarm aš-Šajch) nebo z Dahabu. Je to zdaleka nejjednodušší možnost, ale budete se muset připojit k větší skupině návštěvníků. Mnoho autobusových zájezdů nabízí kombinaci návštěvy kláštera a výstupu na Horu Sinaj. Kombinované zájezdy obvykle vyrážejí pozdě v noci, aby se turisté dostali na vrchol hory ve 4 ráno a dolů se vrátili včas pro návštěvu kláštera, který otevírá svoji bránu v 9 hod..
Samostatně autem nebo taxi: ke klášteru se můžete dostat taxi z Sharm el-Sheikh i z Dahabu.
Veřejným autobusem: k dispozici je denně jeden spoj veřejným autobusem z Káhiry do Al Milga. Je to skvělá ekonomická možnost dopravy, pokud byste zde chtěli přenocovat a blíže si prohlédnout okolní poušť.