Nový výzkum přinesl doplňující fakta o specifickém kmenu střevních bakterií, které pomáhají regulovat chuť k jídlu a stresové hormony.
Rozsáhlá nová studie zkoumala specifický kmen střevních bakterií a jeho možné působení proti obezitě. Od preklinických studií na zvířatech až po zkoumání na lidech s využitím placeba, rozsáhlý translační výzkum naznačuje, že nový bakteriální kmen může skýtat několik metabolických přínosů. Nový výzkum zkoumal vliv velmi specifického kmene bakterií bifidobacterium longum APC1472. Předchozí výzkum naznačil, že tento konkrétní kmen pomáhá upravovat hladinu ghrelinu, hormonu známého tím, že reguluje chuť k jídlu a metabolismus tuků. Studie vedené vědci na univerzitě v irském Corku nejprve prozkoumala působení kmene B. longum APC1472 na preklinický model u myší s obezitou vyvolanou speciální dietou. Probiotikum nejen že snížilo ukládání tuku a vyvolalo úbytek hmotnosti u obézních myší, ale intervence také zlepšila toleranci glukózy a snížila hladinu kortizolu nalačno.
Samozřejmě co funguje u myší, nemusí fungovat u lidí, takže výzkumníci poté provedli takzvanou translační studii. Bylo přijato více než 100 obézních, ale jinak zdravých lidí, kteří byli naslepo rozděleni do dvou skupin: s účinnou látkou a s placebem. První (aktivní) skupina dostávala B. longum APC1472 po dobu 12 týdnů. Testy na lidech odhalily mnoho příznivých metabolických účinků pozorovaných už ve studiích na zvířatech, které lze skutečně přenést na lidi (tzv. translace). Bakteriální intervence snížila hladinu glukózy v krvi nalačno a normalizovala aktivní hladinu ghrelinu. Lidé v aktivní skupině navíc vykazovali pokles hladin stresového hormonu kortizolu, což opět potvrdilo nálezy pozorované v preklinických studiích na myších.
Důležité je uvedení, že ve studii na lidech nebyly zjištěny žádné změny celkové hmotnosti nebo BMI. Takže 12 týdnů doplňování probiotik nemělo žádný přímý vliv na hmotnost, což naznačuje, že bakteriální kmen pravděpodobně nebude univerzálním kouzelným lektvarem, který by zabránil obezitě. Vědci předpokládají řadu faktorů, které by mohly odpovídat za nesoulad v úbytku hmotnosti mezi studiemi na zvířatech a lidech.
„Tento nepoměr může být vysvětlen skutečností, že většina lidské kohory s byla nediabetická, zatímco obézní myši s HFD (stravou s vysokým obsahem tuku) měly sníženou glukózovou toleranci, z čehož vyplývá, že metabolistmus glukózy hostitele mohl být hlavním faktorem ovlivňujícím snížení přírůstku tělesné hmotnosti u obézních myší,“ napsali vědci ve své studii. „Je třeba také poznamenat, že doba trvání preklinické studie byla delší, a proto delší doba nebo vyšší dávka léčby mohly vést k výraznějším rozdílům a větším účinkům.“
Metabolický účinek probiotické intervence pozorovaný v lidské kohortě nicméně potvrzuje potenciální terapeutické využití. Podle Harriet Schellekens, spoluautorky studie, nabízí studie slibné signály, že tento specifický bakteriální kmen by mohl být užitečný u diabetických nebo prediabetických stavů.
„Tato studie je první svého druhu, která demonstruje translaci druhu Bifidobacterium longum – B. longum APC1472 z počátečních laboratorních studií přes preklinické studie až k lidské intervenční studii. Studie ukazuje, že B. longum APC1472 má potenciál k dalšímu zkoumání a použití jako cenný probiotický doplněk ke snížení hladiny glukózy v krvi, což je důležité při vývoji stavů, jako je cukrovka 2. typu.“
Timothy Dinan, jeden z hlavních klinických pracovníků v projektu, navrhuje, že rovněž důležitý může být účinek, který má kmen na regulaci hladiny kortizolu. Vztah mezi stresem a obezitou je dobře známý, takže hypoteticky může existovat role tohoto probiotického kmene v terapii duševního zdraví.
„Translační nálezy jsou solidní a modulace reakce probuzení kortizolu vyžaduje další zkoumání kmene B. longum APC1472 a jeho potenciálního použití jako psychobiotika ke zlepšení duševního zdraví,“ říká Dinan.