V kopcích na severu ostrova Taiwan (Tchaj-wan) leží vesnička, která ukrývá chlupaté překvapení. Vesnici Houtong na řece Keelung River, kdysi orientovanou na těžbu uhlí, dnes převzaly do svých tlapek kočky. V 90. letech byly zdejší uhelné doly uzavřeny a vesnice prořídla, zůstalo zde pouze pár set obyvatel. A pak v roce 2008 místní milovnice koček Peggy Chien začala zveřejňovat fotografie ze zdejších snah postarat se o kočky bez domova; její snímky přilákaly návštěvníky, pomoc dobrovolníků, a také další kočky. Za dva roky a něco se Houtong, ležící 35 km na východ od Tchaj-peje v okrsku Ruifang, proměnil v kompletní kočičí vesnici. Dnes zde žije více jak 200 koček a zrodil se turistický průmysl s obchody, kavárnami a restauracemi pro návštěvníky, kteří sem míří každý víkend v nemalém počtu.
Vesnice se skládá ze dvou půlek
Když přijedete vlakem, všimnete si, že je vesnice rozdělena na dvě části. Polovina kolem vlakového nádraží zahrnuje staré stroje na zpracování uhlí, restaurace, návštěvnické infocentrum (otevřeno 8-18 hod.) a krásnou trasu podél řeky vedoucí k dřívější ubytovně horníků. Černé zakrytý „kočičí most“ za budovou nádraží vede na druhou stranu, do samotné kočičí vesnice. Většina koček se sice zdržuje kolem shluku domků na svahu, ale je možné je vidět potulovat v celém Houtongu. Kromě toho je zde spousta kaváren a obchodů, které Vám zpříjemní Vaši návštěvu.
Spousty koček
Černé, zrzavé, želvovinové, trojbarevné, bílé a šedé, tlusté a ještě tlustší, přátelské i plaché: v Houtongu najdete kočky všech druhů. Můžete je vidět, jak lenoší na záhonech s květinami, spí na policích, rozvalují se na schodech, skákají ze střech nebo spí natažené na prodejních stolech se suvenýry s kočičí tématikou. Nejlepší místa pro pozorování koček bývají mimo les selfie tyčí v centru vesnice, na cestě kolem řeky mířící východním směrem od nádraží. Rády zde dřímají pod dřevěnými lavičkami a vždy uvidíte jednu či dvě na římsách v chládku kočičího mostu.
Malý tým dobrovolníků se s pomocí veterináře o kočky stará, poskytuje jim vakcinace, kastrace a sterilizace, a také implantuje mikročip, což je jakýsi pokus o sčítání koček. Většina koček je sice bez domova a proto divoká, ale jsou zvyklé na lidi. Místní lidé a veřejnost je tak dobře krmí, že to vypadá, jakoby stále spaly po obědě…
Jen s laskavým svolením
Kočky v Houtongu jsou pozoruhodně krotké a nebojácné, i když je návštěvníci často pronásledují, hladí a fotografují. V několika obchodech ve vesnici se prodává krmení pro kočky včetně granulí, ale krmení se obecně nedoporučuje; pokud už se k tomu rozhodnete, stačí max. 2-3 granulky pro jednu kočku. V některých částech vesnice se nacházejí tabule, které žádají návštěvníky, aby kočky nekrmili, neobtěžovali a nepoužívali při fotografování blesk. Některým kočkám nevadí, když je hladíte, zatímco jiné se přímému kontaktu vyhýbají. Nejlepší proto je pozorovat kočky z povzdálí a hrát si s nimi jen pokud se k Vám přiblíží.
Kočičí kýč
Dá se říct, že vesnice se do koček trochu zbláznila: kočky jsou tu na všem. Obchody hrají „hudbu“ skládající se z kočičího mňoukání a elektronického rytmu, prodejci mají připnutá chlupatá kočičí ouška a téměř všechno zboží na prodej má kočičí tématikou. V Houtongu je možné vidět zmanitý „kočičí kýč“: kočky zdobí zápisníky, pouzdra na mobil, tácky, ponožky, umělé tetování, ruční vějíře, hrnky, kabelky, brože, magnety na ledničku; nezbytné jsou keramické kočky, ale je tu třeba také ananasový koláč ve tvaru kočky. Nejvíce však doporučujeme kočičí pohlednice, které představují některé povedené záběry z vesnice.
Péče o kočky
V Houtongu se nachází množství restaurací. Kolem vchodu na nádraží je soustředěna řada praktických jídelen nabízejících nudle a taštičky, ty ale bývají velmi plné. Cat Village Cafe (za infocentrem; otevřeno 9-17 hod./nebo 18 hod. v sobotu a neděli) má zelenou zahradu u řeky, nabízí velmi dobrou kávu a občerstvení včetně toustů a vaflí. Pokud byste chtěli něco většího, vydejte se v kočičí vesnice do kopce do Walk N’Taste Café. Podnik nabízí obstojnou kávu, osvěžující ledové čaje ve sklenicích s víčkem a wrapy (včetně vegetariánských), zapečené panini, snídaně v západním stylu, a také obrovské dřevěné mísy splné salátu.
Nejsou to jen myšilovky
Až Vás omrzí davy obdivovatelů koček, Houtong může nabídnout také další zajímavé atrakce. V infocentru jsou k dispozici mapy s navrženými trasami procházek. Naproti za řekou se nacházejí strašidelně působící zbytky japonské šintoistické svatyně (Houtong Jinja) postavené na počest bohyně země. Staré těžební zařízení bylo zachováno a proměněno v muzeum s výborným popisem v angličtině. Představuje, jak horníci žili, včetně černobílých snímků, jak se koupou, a přehlídky věcí, které měli ve svých skříňkách, když šli do dolu: např. ručníky, mýdlo, kartáče a škrabky, gumové boty, zápalky a šampon. Dokonce je možné se vydat dětským vláčkem do těžebního tunelu. V okolních kopcích je možné podniknout řadu túr, kdy trasy vedou skrz tunely, přes mosty a kolem železničních kolejí.
Jak na to
Nejjednodušší způsob, jak se sem dostat, je vlakem z nádraží Taipei Station. Jeďte linkou Yilan (konečná stanice bývá obvykle Su’ao) a asi za hodinu vystupte v Houtongu; jednosměrná jízdenka stojí 50 taiwanských dolarů. Během dne obvykle jezdí vlaky zhruba každou půlhodinu. Poslední vlak zpátky do Tchaj-peje odjíždí ve 21 hod., ale už v 18 hod. se vše zavírá, takže většina návštěvníků nezůstává až do večera. Vydejte se sem o víkendu, kdy větší klid, abyste měli více času, který strávíte s kočkami.
(stav v září 2016)
Tipy pro milovníky koček, kam se vydat