Kombinovaná oxfordská vakcína proti rakovině a pro imunoterapii

Vědci z Oxfordu dokázali silné párování – vytvořili vakcínu proti rakovině a zároveň pro imunoterapii. V testech na myších vakcína zvýšila hladiny imunitních buněk bojujících s nádorem, zatímco imunoterapie z nich učinila účinnější zabijáky. Zkoušky na lidech mají začít ještě letos.

Lidský imunitní systém je silnou frontovou linií obrany, která hlídá naše tělo před cizími útočníky, jako jsou viry a bakterie, a také „nepoctivými“ buňkami vyčnívajícími z řady, které by se mohly stát rakovinnými. Rakovina má bohužel řadu tajných technik, jak uniknout detekci imunitním systémem. Imunoterapie si klade za cíl znovu dát našemu tělu převahu a nabít imunitní buňky, aby lépe bojovaly proti rakovině. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je odstranění přirozených „kontrolních bodů“, které zabraňují tomu, aby se imunitní buňky staly příliš divokými. Přestože se tato technika prokázala slibná v boji s některými formami rakoviny, u ostatních byly výsledky méně povzbudivé. Zdá se, že problém spočívá v tom, že puštění pacientových imunitních buněk „z řetězu“ je stále na prvním místě omezeno počtem těchto imunitních buněk. Zvýšení jejich počtu je proto účelem očkování proti rakovině. Tým z Oxfordu vyvinul dvoudávkovou terapeutickou vakcínu proti rakovině za použití jednoho ze stejných virových vektorů, které se používají ve vakcíně Oxford-AstraZeneca. Vakcína zvyšuje hladiny CD8+ T buněk, které jsou připraveny k cílení na dva proteiny zvané MAGE-A3 a NY-ESO-1, které se objevují pouze na povrchu rakovinných buněk.

„Proteiny MAGE mají výhodu oproti jiným rakovinným antigenům coby cílům vakcín, protože jsou přítomny v celé řadě typů nádorů,“ říká profesor Benoit Van den Eynde, autor studie. „To rozšiřuje potenciální přínos tohoto přístupu pro lidi s mnoha různými druhy rakoviny. Co je však důležité pro cílovou specificitu, antigeny typu MAGE nejsou přítomny na povrchu normálních tkání, což snižuje riziko vedlejších účinků způsobených imunitním systémem napadajícím zdravé buňky.“

Vědci spárovali tuto vakcínu s imunoterapií a testovali kombinaci na myších. Jak doufali, vakcína zvýšila hladiny CD8+ T buněk, zatímco imunoterapie jim umožnila agresivněji zacílit na nádory. Společně tyto dvě techniky výrazně snížily velikost nádoru a zlepšily míru přežití myší ve srovnání s kontrolními myšmi nebo samotnou imunoterapií. Polovina myší v testované skupině byla stále naživu na 50denní hranici, zatímco žádná z kontrolní skupiny nepřežila 30 dní. Tým říká, že tato kombinace by mohla být použita u lidí; ve skutečnosti má klinická studie fáze 1/2a začít později v tomto roce na 80 pacientech s nemalobuněčným karcinomem plic.

„Naše vakcíny proti rakovině vyvolávají silné reakce CD8+ T buněk, které infiltrují nádory a vykazují velký potenciál při zvyšování účinnosti terapie blokády imunitních kontrolních bodů a zlepšování výsledků u pacientů s rakovinou,“ říká Adrian Hill, spoluautor studie.

Nová práce přidává další důkazy k rostoucímu počtu výzkumů, které ukazují, jak účinné mohou být kombinované vakcíny proti rakovině a pro imunoterapii. Studie Massachusettského technologického institutu (MIT) před několika lety použila vylepšení vakcín ke zlepšení jiného typu imunoterapie zvané CAR T buněčná terapie. Další použila lék k reaktivaci imunitních buněk, které rakovina deaktivovala, a podpořila ji blokátory kontrolních bodů. A teprve před několika měsíci Univerzita v Kostnici, Německo, uvedla, že blokátory kontrolních bodů napomáhají účinkům vakcíny složené z nádorových proteinů a molekuly zvané riboxxim.