Dezinformace týkající se koronaviru a covid-19 zaplavují internet. Podkomise britského parlamentu požádala zástupce veřejnost, aby předložili příklady, především dezinformace šířící se v soukromých skupinách a uzavřených aplikacích, jako je WhatsApp. Mezitím odborníci volají po praktikování „informační hygieny“. Takže co dělat, abyste zastavili – nebo alespoň nepodporovali – šíření nepravdivých informací online?
Zastavte a přemýšlejte
Jistě chcete pomoct své rodině a přátelům a zůstat s nimi v kontaktu. Takže když dostanete čerstvé rady ohledně koronaviru – ať už emailem, na WhatsApp, Facebooku či Twitteru – nejspíš jim je budete chtít rychle přeposlat. Ale odborníci říkají, že abychom zastavili šíření dezinformací, na prvním místě je potřeba se zastavit a přemýšlet. Pokud máte pochybnosti, zastavte a věc si ověřte na jiném místě.
Zkontrolujte zdroj
Než něco předáte dál, položte si základní otázky ohledně toho, odkud informace pocházejí. Měla by být velká stopka, když zdrojem je „jeden známý“ nebo „bývalá kolegyně mojí sestřenice“. Některé detaily v článku přitom mohou být správné: např. doporučování mytí rukou proti šíření viru. Ale další detaily jsou potenciálně škodlivé, kdy přinášejí neprokázaná tvrzení o tom, jak diagnostikovat nemoc.
„Nejspolehlivějšími zdroji informací jsou nadále státní zdravotnické organizace, jako je NHS, WHO nebo Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v USA,“ říká Claire Milne, zástupkyně redaktora z Full Fact, organizace na ověřování faktů se sídlem ve Velké Británii. Odborníci nejsou neomylní. Ale jsou zase mnohem spolehlivější než nějaký vzdálený příbuzný cizího člověka na WhatsApp.
Můžete to být fake?
Vzhled může klamat. Online je možné se vydávat za oficiální účty či autority, včetně např. BBC News a vládních stránek. Tomu se také dají přizpůsobit screenshoty, aby to vypadalo, že informace pochází od důvěryhodného státního orgánu. Proto si fakta ověřujte na ověřených účtech a stánkách. Pokud nejsou snadno k dispozici bližší informace, může se jednat o hoax. A pokud post, video nebo link vypadají podivně, nejspíš jsou opravdu podvodné. Také použití velkých písmen nebo neodpovídajícího typu písma představuje určitý signál, že se může jednat o zavádějící post, říká Claire Milne.
Pokud si nejste jistí pravdivostí, nesdílejte.
Nesdílejte věci jen pro případ „co kdyby“ byly pravdivé. Můžete tím způsobit víc škody než užitku. Často zveřejňujeme věci na místech, kde víme, že jsou odborníci, jako jsou lékaři či zdravotníci. To může být v pořádku, ale ujistěte se, že dobře víte o svých pochybách. A také dávejte pozor na to, že obrázek nebo text, který sdílíte, může být později zbaven svého kontextu.
Ověřte si každý fakt jednotlivě
Na WhatsApp například kolovala hlasová zpráva. Žena v ní říkala, že „tlumočí radu do kolegyně, která má známého pracujícího v nemocnici.“ Desítky lidí z celého světa tuhle zprávu zaslaly BBC. Přitom se ale jedná o směsici přesných (pravdivých) a nepřesných informací. Když dostanete dlouhý seznam instrukcí, je snadné věřit, že vše je pravda, protože víte jistě, že minimálně jedna z nich (řekněme mytí rukou) je pravdivá. To ale neplatí u všech.
Pozor na emocionální posty
Jsou to věci, které v nás vyvolávají strach, vztek, úzkost či radost, a mají tendence se šířit skutečně „virálně“.
„Strach je jeden z největších motorů, který umožňuje, aby se dařilo dezinformacím,“ říká Claire Wardle z First Draft, organizace, která pomáhá novinářům zvládat dezinformace online. Urgentní volání po akci má za cíl vyvolat strach, proto buďte obezřetní.
„Lidé chtějí, aby jejich milovaní blízcí byli v bezpečí, takže když uvidí něco jako ´Tipy, jak předejít viru´nebo „Užívejte tento doplněk stravy´, vrhají se na vše, co se zdá, že může pomoci.“
Zvažte skryté motivy
Sdílíte něco, protože víte, že je to pravda, nebo jen proto, že s tím souhlasíte? Carl Miller, ředitel výzkumu v Centru pro analýzu sociálních médií a výzkumné skupiny Demos říká, že mnohem častěji sdílíme věci, které posilují naše dosavadní přesvědčení.
„Nejvíce zranitelní jsme, když rozrušeně přikyvujeme. Především tehdy je potřeba zpomalit vše, co provádíme online.“
***
Nový český antigenní test na bazi slin začala výrabět společnost Bakter Medical. Tyto testy doporučují přední čeští odborníci, jelikož dle českých laboratorních výsledků mají velkou shodu s PCR testy. Testy lze snadno provádět i osobami bez lékařského vzdělání a nevyžadují laboratorní vybavení.
Vhodné pro testování do firem, domov důchodců, škol nebo sportovních oddílů. Testy lze provádět z domova před schůzkou, návštevou rodiny, příchodem do zaměstnání nebo na různé akce.
Více o těchto testech se můžete dovědět na stránkách https://www.baktermedical.cz/