Koronovirus mění, jak žijeme, pracujeme a používáme technologie

Během jednoho týdne přešlo mnoho světových lídrů od bagatelizování vážnosti koronaviru až k vyhlášení stavu nouze. I nejvýkonnější národy světa jsou zmatené a znepokojené zároveň, přičemž zpožděné reakce odhalily neschopnost a neefektivitu v celém světě. To si říká o otázku: proč je pro nás tak obtížné pochopit rozsah toho, co by mohla napáchat nekontrolovaná globální pandemie?

Odpověď nejspíš souvisí s tím, jak zpracováváme abstraktní koncepty, jako je exponenciální růst. Tolik jsme usilovali použít základní matematiku v našem praktickém světě a okolí také proto, že lidé myslí lineárně. Ale tak jako většina technologií nemohou ani biologické systémy, jako jsou viry, růst exponenciálně. S tím, jak usilujeme obsáhnout pandemii a bojovat s ní, jsme se obrátili k technologii jako ke své záchraně. Přitom jsme zmáčkli tlačítko „rychle vpřed“ v mnoha technických trendech, které už fungovaly. Od dálkové práce a virtuálních akcí až po tzv. Velká data týkající se monitorování viru – technologie, které dřív byly známy jen okraji technologické komunity, se dnes dostávají do centra pozornosti, a – podobně jako tomu bývá u válečných řešení – tyto změny zde nejspíš zůstanou. Takže jak změní dopad covid-19 tvář technologie a obchodu?

 

Virtuální realita: mobilní komunikace a socializace

V současnosti se nacházíme uprostřed největšího experimentu týkajího se práce z domova v historii, nemluvě o dálkovém vzdělávání. Nástroje, díky kterým můžeme digitálně komunikovat a spolupracovat, jako je Slack, Zoom nebo Dropbox, umožňují bezprecedentní práci na dálku. Podívejte se např. na explozivní nárůst zájmu o nástroj na vedení videokonferencí Zoom (aplikace byla stažena za jediný den 343 000 krát!). Přitom vyrostla z IPO (prvotní veřejné nabídky akcií) v hodnotě 9 mil. USD před necelým rokem, a ke svému vrcholu se dostala v březnu se závratnými 44 mld. USD tržní kapitalizace.

Ale všichni pamatujeme předchozích pár týdnů, a stále existují poruchy ve 2D digitální komunikaci. Virtuální realita (VR) přitom nabízí přesvědčivou alternativu k videohovorům, přičemž umožňuje lidem cítit se, jako by všichni byli na jednom místě; to je jasná výhra pro životní prostředí a lepší hospodaření s časem. I když se VR zatím sotva probojovala do mainstreamu kvůli cenám náhlavních souprav a technické idiosynkrazii spojené s virtuálními designy, očekáváme, že uvidíme obnovený zájem o VR programy, které nám mohou pomoci se vším od socializace až po podporu duševního zdraví.

 

5G: všudypřítomné sítě nové generace

Pokud jsme se vydali směrem k výraznému nárůstu práce na dálku, předpokladem bude rychlý a stabilní internet. Čína už prosazuje 5G (připravovaný telekomunikační standard nové mobilní sítě) pro zdravotní účely a monitorování šíření koronaviru (LINKHERE). I přes kontroverzi o zdravotním využití sítí 5G (je ironií, že konspirační teorie obviňují z koronaviru právě 5G) zdůrazňuje covid-19 potenciální poptávku po telemedicíně, videokonferencích a světech virtuální reality, což vše vyžaduje upgrade internetu odpovídající 5G. Čína také plánuje sofistikovanější internetový protokol. Do chodu internetu už Číňané zasáhli vytvořením nového protokolu New IP internet, který nahradí „anachronistickou“ verzi TCP/IP, na kterou jsme zvyklí.

Jak si zařídit home office 

Datová věda: získávání dat pomocí médií

Data prý jsou „novým benzínem dnešní digitální ekonomiky“ – to ale může být jejich nedocenění. Odpovídajícím příkladem je platforma BlueDot (se základnou v Torontu) monitorující zdraví pomocí AI, která předběhla Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) a Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) ve varování o šíření covid-19 už na počátku ledna, což bylo o 9 dní dříve než WHO vydala prohlášení. Také správně předpověděla trasy přenosu v několika velkých městech.

Podobně výzkumníci na Harvardově lékařské fakultě používají data získaná od obyvatel na monitorování postupu covid-19 tím, že pomocí IA „těží“ informace z postů na sociálních médiích, kde hledají zmínky o známých symptomech. Bílý dům podpořil pracovní skupinu vedenou 60 technologickými společnostmi (včetně Facebook, Google a IBM), aby prozkoumala možnosti připojení dat o místě a pohybu ze smartphonů Američanů, což má přispět ke kontrole a zvládnutí koronaviru. To však nejspíš nebude dobře přijato veřejností, protože Američané dbají na své soukromí. Zato v Číně, kde se slovo „soukromí“ v běžném slovníku možná ani nevyskytuje, přispěly tyto taktiky k téměř nulovému exponenciálnímu růstu virusu, proto i Západ začíná naslouchat.

 

Blockchain: důvěryhodné sledování a zvládání zavádějících informací

Během pandemie se na internetu objevila některá vysloveně nebezpečná virová média. Vláda ve Francii např. musela varovat občany, že kokain je před koronavirem neochrání. Stovky Íránců zemřelo na otravu alkoholem poté, co se na internetu dozvěděli, že před koronavirem je ochrání je alkohol, zatímco americká Rada národní bezpečnost musela vyvrátit mýty o karanténě v celé zemi. Za vše výše uvedené pak úředníci viní sociální média.

Největší sociální média podnikla statečné pokusy své platformy očistit. Twitter mobilizioval svůj systém značek, kterými označuje zprávy od autorit týkající se koronaviru (modrá značka znamená důvěryhodný zdroj). Zdá se, že integrita dat konečně přichází do módy tam, kde věda a fakta mohou být mnohem cennější než click-bait titulky nebo reklamy na snadný zisk.

Domníváme se, že uvidíme vzestup sofistikovanějších přístupů k ověřování dat, signalizující preference pro správu záznamů v reálném čase před tradičními zastaralými metodami. Blockchain nabízí zdroj pravdivých dat s ověřeným původem, zdůrazňuje vlákna se zavádějícími informacemi i různé šarlatány. Nové konsorcium zahrnující IBM, Oracle a WHO dnes spolupracuje na otevřeném datovém centru MiPesa, které bude používat technologii blockchain na kontrolu pravdivosti dat týkajících se pandemie koronaviru. Bude to první „informační dálnice“, která je schválená klíčovými autoritami a veřejně dostupná, v naději na redukování šíření falešných nebo dokonce nebezpečných informací.

 

Senzory: biosenzory na sledování zdravotních informací

V nedávném článku ve Financial Times vylíčil sociolog a spisovatel Yuval Noah Harari vizi dystopické budoucnosti, kde vláda požaduje, aby každý občan nosil biometrický náramek, který monitoruje tělesnou teplotu a tepovou frekvenci 24 hodin denně. Jeho článek ukazuje zlověstný obrázek budoucnosti – ale teď zvažme možné pozitivní důsledky podobného opatření. Medopad, společnost prosazující biosenzory, už poskytla klinickým lékařům  platformu na dálkové monitorování pacientů. S nimi mohou virtuálně sledovat nemocné a ohrožené případy a dostávat informace o rizikových pacientech se zhoršujícími se symptomy. Teď si představme, že přeneseme tento typ fyziologického monitorování na normální život; tím by mohla vzniknout zcela nová úroveň řízení zdravotní péče zajišťující časné intervence a léčbu… S pomocí čidel připevňovaných na tělo, jako jsou Vitaliti od Cloud DX, mohou lékaři na dálku monitorovat pět životních funkcí v 72 hodinových intervalech, a mohou automaticky diagnostikovat 19 různých stavů pomocí AI a strojového učení. Pokud by lidé měli možnost sledovat svůj zdravotní stav 24 denně, mohli by nejen rozpoznat, kdy představují zdravotní riziko pro ostatní, ale také, které jejich zvyky přispívají k zlepšení či zhoršení jejich zdraví.

 

Strojní učení: vakcíny a léky rychleji a levněji

Kvůli logice našeho současného systému založeného na trhu nejspíš nebudou soukromé farmaceutické firmy prioritizovat vakcíny, dokud si nebudou jisté jejich ziskovostí. V případě veřejné zdravotní krize, kdy je čas důležitý, tohle však představuje riziko. K urychlení vývoje léků a k prvotnímu objevu léčiva přitom může AI pomoci dvěma způsoby:

1) screening milionů chemických sloučenin pro možné léčivo v simulačních testech může provést mnohem rychleji, než by to dokázal člověk

2) identifikace cílů, ke kterým bude možné nové léky přiřadit, aby se lidé alespoň necítili tak zle (zmírnění projevů) nebo se zpomalilo šíření nemoci

V případě covid-19 se společnost DeepMind zaměřuje na na druhý bod a používá AlphaFold, systém hloubkového učení, který se pokouší předpovídat proteinové struktury přesně tam, kde žádné podobné proteiny neexistují. Atomwise pak používá konvoluční neuronové sítě, které hledají vzorce v testovacích datech. Technologie může analyzovat miliardy sloučenin, aby identifikovala slibnou podmnožinu pro hloubkové testování, což krátí roky výzkumu na pár týdnů. Umělá inteligence (AI) sama o sobě není žádné zázračné řešení při překonávání všech překážek ve vývoji vakcíny, ale určitě může věci urychlit.

 

3D tisk: vytištěné lékařské potřeby a zařízení

Zapomeňte na heslo „pohybuj se rychle a měň staré věci“ – technologie se dnes řídí zásadou „pohybuj se rychle a vytvářej nové věci“. Týká se to zejména výroby ochranných obličejových štítů, nočních košil pro pacienty nemocnic nebo kyslíkových masek a ventilátorů, po kterých je teď poptávka. Za rychlost navržení a výroby u nich přitom vděčíme schopnosti kopírovat tradiční zdravotnické potřeby pomocí tiskáren 3D. Potenciální rychlost a rozsah součástek vytištěných 3D byla představena v Itálii, kde technici vytvořili náhradní ventil pro respirační pomůcky. Za jeden den jich byli schopni vyprodukovat 100 při ceně 2 EUR za kus, což je mnohem levnější než cena, na kterou se ventily typicky prodávají. Můžeme dokonce mluvit o narušení modelů profitování!

 

Budoucnost vypadá trochu jinak

Existenční hrozba koronaviru přimělo mnoho lidí k otázkám, jestli je tohle konec světa, jaký známe, a jestli tato krize znamená nový začátek – nebo řekněme „vynucenou proměnu“. Možná byl loňský festival Burning Man 2019 více jasnozřivý, než si tehdy kdo představoval, s jeho instalacemi na téma Proměny, které měly oslavovat změnu a průzkum neznáma. Téma bylo tehdy zaměřeno na inventarizaci současného chování s tím, že politické, kulturní a ekologické krajiny jsou jen „kaskádou bodů zlomu“…  

Neexistuje žádný návod pro naši současnou situaci, ale globální stěžejní momenty jsou opravdu vzácné. Nikdo neví jistě, jak bude náš svět vypadat, až dnešní krize ustoupí, ale pravděpodobně můžeme v důsledku ní čekat urychlenou evoluci našich současných zvyklostí a nástrojů.  

***

Nový český antigenní test na bázi slin vyrábí v současnosti společnost Bakter Medical.  Testy doporučují přední čeští odborníci a dle českých laboratorních výsledků mají velkou shodu s PCR testy. Testy mohou snadno provádět i osoby bez lékařského vzdělání a nevyžadují laboratorní vybavení. Jsou vhodné pro testování do firem, domovů důchodců, škol, sportovních družstev atd.. Testy lze provádět z domova před schůzkou, návštevou rodiny, odchodem do zaměstnání nebo na různé akce.

O testech se můžete dovědět více na stránkách https://www.baktermedical.cz/