Loira, majestátní tok, který se vine krajem Francie, si získal titul nejdelší řeky v této zemi. Její cesta začíná v malebném a divokém prostředí Cevenn, které je součástí Francouzského středohoří. Tam, na jižním úpatí hory Mont Gerbier de Jonc, která se pyšní nadmořskou výškou 1408 metrů, se nachází skromný pramen, odkud Loira vyvěrá a začíná svou impozantní cestu dlouhou celkem 1013 kilometrů.
Podél své trasy Loira obkresluje různorodou krajinu a přispívá k její plodnosti. Plocha povodí, kterou řeka zavlažuje, je obrovská a dosahuje rozlohy 117 000 kilometrů čtverečních. Tato plocha představuje více než jednu pětinu celkové rozlohy Francie, což ukazuje na obrovský význam Loiry pro zemědělství, ekosystémy a život v této oblasti.
První úseky své pouti, až k ústí řeky Allier, Loira tráví v horském prostředí, kde její proud má divoký a nezkrotný charakter. V těchto částech je řeka svědkem strmých údolí a skalnatých terénů, které zdůrazňují její přirozenou krásu a sílu. Po spojení s řekou Allier se Loira postupně uklidňuje a vstupuje do širší a mírnější krajiny Loirské nížiny.
Pokračuje pak svou cestu skrze srdce Francie, kde se její břehy stávají domovem pro řadu historických památek a zámků, jež jsou často spojeny s obdobím renesance. Tato oblast je známá jako Údolí Loiry a je zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.
Řeka nakonec směřuje k západu, až dosáhne svého konečného cíle – Biskajského zálivu, který je součástí Atlantského oceánu. Zde se vody Loiry smíchají s mořskou vodou, čímž končí její dlouhá a pestrá cesta. Průměrný odtok vody, který Loira přináší do oceánu, je 835 kubických metrů za sekundu, což z ní dělá důležitý zdroj vody pro regiony, kterými protéká.
Loira, s jejími proměnlivými krajinami a životodárnou silou, je nejen geografickým útvarem, ale také klíčovým prvkem francouzské historie, kultury a přírodního dědictví. Tato řeka, která je svědkem staletí a proměn, zůstává jedním z nejvýznamnějších přírodních symbolů Francie.