Mexická kuchyně je pestrá, všestranná a vynikající, jednoduchá a kultivovaná zároveň.
Typické mexické pokrmy představují jednoduché položky, jako je všudypřítomná quesadilla (teplá tortilla plněná rozpuštěným sýrem), ale také složité, jako kuře mole negro (v oaxacké omáčce připravené z desítek ručně drcených ingrediencí). Jídlo má v mexické kultuře zásadní místo a dobré jídlo si rádi dopřejí lidé v celé zemi, na každé cenové úrovni a v každém typu zařízení: od stánků s jídlem a tržišť přes kavárny a cantiny až po restaurace.
Od předkolumbovských dob tvoří základ mexické kuchyně kukuřice, dýně, čili papričky a fazole. Kromě nich hojně používá také další domorodé americké plodiny, jako jsou rajčata, mexická „zelená rajčata“ (tomatillo), avokádo, brambory, opuncie, čokoládu a krůtí maso. V 15. století přinesli španělští osadníci do Mexika nové kulinářské techniky spolu s novými ingrediencemi, jako je pšenice, cibule, rýže, sýr, kuřecí, vepřové a hovězí maso. Po celé zemi se začaly mísit evropské tradice s domorodými, takže výsledkem byla nová a zcela originální kuchyně.
Základ většiny mexických jídel a klíčová ingredience mnoha pokrmů jsou tortilly, kulaté chlebové placky připravené z kukuřičné nebo pšeničné mouky. Ohřátá tortilla, do níž se zabalí ochucené maso nebo zelenina, se nazývá taco, zatímco tortilla plněná rozpuštěným sýrem je quesadilla. Kromě tortill se kukuřičná mouka používá také na řadu dalších chlebových placek (flatbreads). Sopes jsou tlusté „talíře“z kukuřičné mouky podávané s fazolemi, kysanou smetanou a salsou, zatímco huaraches je podlouhlé kukuřičné pečivo podávané s fazolemi, guisados a salsou. Specialitou regionu Bajío jsou gorditas, kulaté chlebové placky připravované na roštu a pak plněné sýrem, masem nebo dalšími ingrediencemi. Kromě tortill a dalších chlebových placek je kukuřice základní surovinou pro mnoho dalších tradičních potravin, které mají kořeny v předkolumbovském období. K nejstarším a nejoblíbenějším ve všech Amerikách patří tamales z kukuřičného těsta s chili, masem nebo zeleninou, připravované zabalené v kukuřičném či banánovém listu v páře. K tamales se často podává atole, teplý nápoj z kukuřice ochucený čokoládou nebo ovocem a cukrem. Pozole, vydatná polévka z kukuřičné hominy, je další pokrm s kukuřicí pocházející z předhispánských dob.
Jak ví každý, kdo strávil nějaký čas v Mexiku, chili papriky jsou pro mexickou kuchyni zásadní. Salsa picante, omáčka připravená z mletého chili a pochutin, se podává jako příloha k téměř každému jídlu v Mexiku, formálnímu i neformálnímu. Existuje téměř nekonečné možností variant salsy, od všudypřítomné salsy verde (ze zelených rajčat a chili) přes pico de gallo (čerstvá salsa ze sekaných rajčat, cibule a chili serrano) po tmavou omáčku ze ožehlých papriček habenero z poloostrova Yucatán. Kromě salsy se chili používá na ochucení masa a omáček nebo se podává celé nebo spolu se sýrem v pokrmu chile relleno. V Mexiku se pěstují stovky variant chilli, z nichž se vyrábí sušené chili na mnoho způsobů. Některé chili papričky jsou mimořádně ostré (k nejostřejším tradičním variantám v zemi patří habanero), zatímco jiné jsou jemnější, ale chutné, např. poblano nebo chilaca.
Podobně jako chili se v mexické kuchyni uplatňuje mnoho druhů fazolí. Obvykle se podávají jako příloha k hlavnímu jídlu nebo do polévky. Kromě fazolí se v tradičních restauracích často podává rýže. Mexiko má rozsáhlý systém rančů, které produkují různé druhy masa a sýrů. Oblíbené je vepřové a kuřecí maso, přičemž severní Mexiko je známé svými velkými ranči, kde chovají dobytek žijící na pastvinách. K tradičním druhům mexického hovězího patří libový steak arrachera nebo norteña.
Díky dlouhému a krásnému pobřeží jsou především v plážových resortech v Mexiku oblíbené ryby a mořské plody. Místní lidé milují hlavně krevetový koktejl, ale také obalené smažené ryby. V Mexiku se vyrábí několik druhů sýrů, k nimž patří panela (nízkotučný čerstvý sýr) a cotija (suchý a slaný sýr, který se rozdrobí na pokrmy). Mennonitské komunity na severu Mexika vyrábějí queso chihuahua, který připomíná jemný cheddar. V regionu Bajío se podívejte po místním queso ranchero („farmářský sýr“), čerstvém slaném sýru, který si můžete nadrobit na fazole nebo dát do quesadill.
Denní jídla a jejich doba
Mexičané typicky jedí tři jídla denně a existuje pár pevných pravidel, co se jídla týče. Snídaně (desayuno) je obvykle lehké ranní jídlo, často s horkou čokoládou nebo kávou. Větší snídaně nebo brunch se nazývá almuerzo a obvykle se jí o něco později než obyčejná snídaně. Almuerzo často bývá vydatnější než typická snídaně, i když název odkazuje spíše na dobu jídla (kolem 11 hod.). Polední jídlo (comida) je tradičně největší a nejdůležitější jídlo dne a jí se kolem 14 hodiny. Tradiční comida začíná polévkou, po ní následuje pokrm z těstovin či rýže a pak přijde hlavní chod podávaný s tortillami nebo košíkem housek bolillos. I když ne vždy na stole najdete celý tento sled, centrální region Bajío je v tomto směru poměrně tradiční. Rodiny obvykle jedí comidu společně a mnoho menších obchodů, firem apod. zavírá mezi 14. a 16. hodinou, aby si mohli dopřát odpolední pauzu. V neděli odpoledne se typicky koná velká comida s rodinou a přáteli. Večeře se jí pozdě večer, obvykle kolem 20-21 hod., a bývá to lehčí jídlo než oběd. Tradiční večeře zahrnuje tamales s atole, sladké pečivo s mlékem nebo kávou, a tacos. Ve městech, jako je Querétaro, San Miguel de Allende a Guanajuato, patří k oblíbeným aktivitám vyrazit na večeři do restaurace.