Přestože se dnes můžete dostat na druhý konec světa za méně než den, stále existují místa, která se vymykají každodennosti. V průběhu staletí se kolem nich nakupila spousta pověstí. Zde se vypravíme na místa spojená s mýty a legendami, která jsou zachycena lépe v lidské představivosti než na mapách.
Zanzibar, Tanzanie
Už jen jméno „Zanzibar“ vyvolává představy harémových krasavic chichotajících se za lehkým závojem, vyřezávaných dveří vedoucích do místnosti plné koření a další obrazy z Tisíce a jedné noci. V tomto případě však nejsou fikcí: Zanzibar byl mocným městským státem od 12. do 15. století a vyplouvaly z něj lodě naložené otroky, zlatem, slonovinou a dřevem do Arábie a ještě dále. Nakonec sem ománský sultán přesunul svůj dvůr, který zahrnoval také 100 konkubín a eunuchů, a založil proslulé zanzibarské hřebíčkové plantáže. To je sice už dávno minulostí, avšak arabský vliv a sladká vůně koření jsou na tomto parném ostrově patrné dodnes.
El Dorado, Kolumbie
Ukryté za stromy porostlými liánami hluboko v amazonské džungli září nádherné království zlata – tak nějak mluví legenda. Když se španělští dobyvatelé doslechli o El Doradu (což doslova znamená „zlatý muž“) poté, co v 16. století připluli k břehům Kolumbie, rozběhli se jako hladové piraně ho hledat. Začali ve vysočině And a pak pátrali v lesích v Peru, Venezuele a Guyaně během dvou dalších staletí divokého bezohledného řádění. Nikdo však nikdy legendární město nenašel, snad díky jeho schopnosti zůstat skryto před těmi, kteří ho nejsou hodni…
Údolí králů, Egypt
Na západním břehu Nilu naproti městu Luxoru se nachází místo posledního odpočinku egyptských faraonů – k nim patřil např. Ramses Veliký, Tutmoses a nejznámější Tutanchamon. Vládli v době mezi 1500-1000 př.n.l. a nechávali si stavět okázalé pyramidy (místo dříve obvyklých hrobek vysekaných do skály). Dosud bylo odkryto více jak 60 komor, které obsahovaly mumie v pozlacených sarkofázích, sochy zdobené šperky a také kletbu, která padá na toho, kdo se odváží narušit jejich „věčné příbytky“. Návštěvníci by se však neměli nechat odradit, protože Údolí králů patří k hlavním atrakcím Egypta.
Ys, Francie
Keltská princezna Dahut požádala svého otce krále Gradlona, aby ji nechal postavit sídlo u moře. Tak vyrostlo Ys, kolem nějž postavil král hráz na ochranu před vlnami. Jediný vchod dovnitř vedl skrz mosaznou bránu a pouze Gradlon měl od ní klíč. Mezitím však Dahut využila nového sídla a každou noc si vybírala nového milence, kterého pak ráno nechala zabít. Přelstil ji až jeden démon, který ji přesvědčil, aby králi ukradla klíč a otevřela bránu. Ys bylo zaplaveno a utopili se všichni kromě krále Gradlona. Zbytky města pak mají ležet pod zálivem v Douarnenezu, dnes oblíbeném přímořském městečku v Bretani.
Trója, Turecko
Většina lidí zná Tróju v souvislosti s bájnými postavami, jako byl Hektor, Paris a Helena, a také s obrovským dřevěným koněm. Město bylo epicentrem Trojské války, která začala poté, co Paris unesl Helenu jejímu manželovi a králi Řecka. Řekové se spojili a vydali se přes moře do Tróje s cílem se pomstít – a to také udělali, když Odyseus přišel s trojským koněm. Současní návštěvníci se zde mohou procházet kolem hradeb, chrámů a ruin v oblasti, která je dnes známá jako Truva a nachází se v severozápadním rohu Turecka.
Karakorum, Mongolsko
Čingischán se zde zabydlel v polovině 13. století a pak se odtud vydával dobývat polovinu světa. Karakorum bylo metropolí Mongolska a známé jako Říše ve stepi. Jeho sláva však netrvala dlouho, jen asi 30 let, než bylo město zničeno. Současní návštěvníci potřebují skutečně bohatou fantazii, aby si dokázali představit mohutné zdi a brány, které kdysi město obklopovaly. Mnoho z jejich zbytků pak bylo použito při stavbě nedalekého kláštera Erdene Zuu s jeho dlouhými bílými zdmi a 108 stúpami.
Kartágo, Tunisko
Kartágo, které dnes leží na okraji moderní metropole Tunisu, bylo starověký městský stát, supervelmoc a arcinepřítel Říma během 3. stol.př.n.l.. Nejspíše jej založilo fénické válečné loďstvo, které ovládalo Středozemní moře, a také armádu slonů, se kterou přešlo Alpy pod vedením Hannibala. I když se mu přezdívalo „zářící město,“ nemohlo Kartágo odolávat dlouho. Římané vtrhli dovnitř, zničili ho, a na jeho místě definitivně postavili vlastní město. Dnes zde mohou návštěvníci spatřit římské lázně, domy, nádrže na vodu a baziliky.
Timbuktu, Mali
Timbuktu, které se stalo synonymem pro „místo na samém konci světa“, získalo svoji pověst už dávno coby konečná stanice na významné obchodní trase spojující západní Afriku a Středozemí. Aby kupci získali zlato, otroky a slonovinu z jihu, které by odvezli na sever (a naopak sůl na jih), bylo potřeba se připojit k velbloudí karavaně a putovat po celé dlouhé měsíce přes Saharu v písečných bouřích, spalujícím vedru a osamělosti vedoucí až k šílenství. I dnes je cesta do Timbuktu dlouhá a náročná, a přestože tam dále míří karavany se solí vedené Tuaregy, město už pouze v náznaku připomíná svoji velkolepost z 15. století spojenou s bohatými kupci a okázalými mešitami.
Avalon, Anglie
Král Artuš odpočívá na „zakletém ostrově Avalonu“, kde vyspává z ran, které utržil během svého života od rytířů, křižáků, kouzelníků a kouzelných mečů. Coby „někdejší a budoucí král Británie“ se má vrátit s mečem Excaliburem a se Svatým grálem v rukou, aby zemi sjednotil, až ho bude nejvíc potřebovat. Dnes se na místě, kde se kdysi vznášel bájný Avalon, nachází moderní město Glastonbury. Věrné svým mystickým kořenům přitahuje různé nekonvenční lidi, kteří si zde kupují krystaly, navštěvují věštkyně, pojídají veganskou zmrzlinu nebo se účastní sympozií o kruzích v obilí.
Shambhala, Tibet
Království Shambhala se ukrývá hluboko mezi sněhem pokrytými vrcholky Himalájí. Podle buddhistické tradice mohou této mírumilovné čisté“ země dosáhnout pouze ti, kdo nashromáždili správnou karmu. Objevitelé v předchozím století tvrdili, že Shambhala nalezli v Tibetu, kam také spisovatel James Hilton umístil děj svého románu Ztracený obzor (pod jménem Shangri-la). Protože však tohle království zatím nikdo neobjevil, můžete se alespoň vydat do města Zhongdian na hranici Číny a Tibetu. V roce 2001 bylo přejmenováno na Shangri-la a tvrdí o sobě, že bylo inspirací pro vznik všech pověstí.