Lávové tunely na Marsu by mohly skýtat úkryt astronautům, tvrdí nová studie. Dřívější studie naznačily, že totéž platí pro Měsíc. Bývalý americký armádní zpravodajský důstojník & válečný veterán a dnešní ufolog & astrofyzik Antonio Paris spolu s dalšími výzkumníky publikovali studii naznačující, že astronauti by mohli pobývat pod povrchem Marsu v relativním bezpečí. Astronauti mohou na Mars přijít dříve, než se nadějeme: vesmírné mise podle odhadů mohou začít po roce 2030. Člověk by zde však nemohl přežít bez úkrytu před kosmickým zářením. Na rozdíl od Země nemá Mars atmosféru, která by chránila život. V oblastech, kde terén provrtávají jeskyně, spatřili vědci rozsáhlé struktury, které by mohly sloužit jako „už hotové domy“.
Obří lávové tunely na Marsu a na Měsíci
Existují důkazy o obřích lávových tunelech pod povrchem Marsu, které jsou až 1000x širší než lávové tunely na Zemi. V některých případech mohou mít délku před 40 km, tvrdila CNN v roce 2019. Zde na Zemi podobné struktury mívají průměr 10-30 m a nacházejí se na Havajských ostrovech, v Austrálii, na Islandu a na Kanárských ostrovech. Kromě toho se na Měsíci mohou skrývat jeskyně, které dosahují průměru až 1 km. Abyste si mohli udělat představu, mohly by pojmout nejvyšší budovy světa. Spoluautor studie uvedl jako příklad, že do lávového tunelu na Měsíci by se vešlo celé centrum italské Padovy. Autoři studie naznačili, že astronauti by mohli do těchto lávových tunelů vstupovat a mít zde např. zásoby vody ve formě ledu.
„Tunely na Měsíci a Marsu mohou mít délku 40 km i více, jak napovídají nové studie používající satelitní snímky, data z radaru, pozorování útvarů nazývaných ´světlíky´, které jsou součástí zřícených lávových tunelů, a digitální modely terénu lávových tunelů na Měsíci a na Marsu,“ říká Ashley Strickland. Vědci objevili lávové tunely poté, co zpozorovali „světlíky“, díry, pod nimiž se nacházejí dutiny. Ty vznikly v daleké minulosti při dopadu asteroidů, o čemž svědčí prohlubně pod nimi. Na rozdíl od situace na Zemi, podmínky nízké gravitace mohou bránit zřícení obřích jeskyní. Protože tunely skýtají úkryt před mikrometeority a zářením, mohly by také sloužit jako úkryty pro nějakou formu života. Od roku 2012 zahrnují programy CAVES a Pangaea od Evropské vesmírné agentury výcvik astronautů, jak bezpečně prozkoumávat podzemní jeskyně.
Jeskyně na Marsu mohou chránit před 80 % záření
V nedávných letech Antonio Paris a výzkumníci zkoumali analogické lávové tunely na Zemi v Mohavské poušti v Kalifornii, v El Malpais v Novém Mexiku a ve Flagstaffu v Arizoně. Po změření záření uvnitř a venku srovnali svá zjištění s tím, co vědí o Marsu.
„Není to dokonalé srovnání, protože neznáme přesné vlastnosti lávových tunelů na Marsu, ale výzkumy naznačují, že jeskyně na Marsu mohou chránit před proniknutím více jak 80 % záření přicházejícího z vesmíru,” říká web BGR. I když záření zůstane vyšší než na Zemi, může umožňovat dlouhodobě mise.
Hellas Planitia na Marsu
Jako součást nedávné studie se Antonio Paris a další výzkumníci rozhodli zaměřit na Hellas Planitia (v překladu Řecká pláň) na jižní polokouli Marsu. NASA poznamenává, že oblast představuje jeden z největších impaktních kráterů v solárním systému. Navíc nedávno vědci v této oblasti našli důkaz o dávném říčním systému. V roce 2017 našla planetární sonda Mars Reconnaissance Orbiter na povrchu zvláštní „čmáranice“, které prý mohou být výsledkem rozpadání suchého ledu na bloky.
„Kráter v Hellas Planitia byl plný materiálu, který může být spojen s vulkanickou aktivitou na severozápadním okraji kotliny. Může to souviset s přítomností vody a ledu. A důkazy na jiných místech napovídají, že zdejší půda je bohatá na led,“ říkají stránky NASA.
Podle Popular Mechanics je v Hellas Planitia přítomno méně kosmického a slunečního záření. Antonio Paris věří, že místo může být ideální pro astronauty hledající přístřeší. Lávové tunely by podle něj také mohly být ideální lokalitou, kde hledat známky dávného mikrobiálního života. Sonda Perseverance Rover od NASA však v současnosti místo toho prozkoumává kráter Jezero severně od rovníku Marsu. Antonio Paris doufá, že se dostane alespoň na Měsíc.
Zajímavá – a bizarní – poznámka: dřívější izraelský velitel pro vesmírnou bezpečnost Haim Eshed nedávno prohlásil, že „na Marsu je tajná podzemní základna, v níž působí američtí a mimozemští zástupci.“ Těžko říct, zda to myslel vážně. Přitom Haim Eshed byl téměř 30 let v čele izraelského vesmírného programu a je trojnásobným držitelem Izraelské ceny za bezpečnost. Takže kdo může vědět, co se skrývá v lávových tunelech na Marsu a na Měsíci?