Bylo 17. června 2009. Jedenáctiletý chlapec se vrátil do USA z návštěvy Velké Británie, odkud si nevědomě něco přivezl. O pár dní později, když byl na náboženském kurzu v okrese Sullivan County, New York, mu záhadně zduřely slinné žlázy. Měl příušnice, což je infekce dýchacích cest, která se přenáší kapénkami ve vzduchu.
Zatím náboženský kurz pokračoval. Zúčastněných 400 dětí strávilo každý den hodiny kontaktem tváří v tvář. V době, kdy program končil, bylo nakaženo 22 dalších a s nimi 3 dospělí. Když se studenti vrátili domů, virus se rozšířil v Brooklynu a Rockland County, pak v Ocean County a Orange County. Celkem epidemie trvala rok a nemoc propukla u minimálně 3502 lidí. Když vědci analyzovali, k čemu došlo, zjistili, že styl výuky umožňoval obzvlášť účinný přenos viru příušnic.
Ale na tomto případu je nejvíce překvapující skutečnost, že náhodný superšiřitel nákazy dříve dostal kompletní vakcínu MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám). Pravděpodobně neměl dostatečnou imunitu, tak jako ostatní očkované děti, a projevily se u něj relativně mírné symptomy bez komplikací, přesto však virus přenášel a šířil dál. Ve skutečnosti většina vakcín před nákazou zcela nechrání, i když může blokovat objevení symptomů. Výsledkem je, že očkovaní lidé mohou nevědomě přenášet a šířit patogeny, a někdy dokonce způsobit vznik epidemie.
Efektivní nebo sterilizující imunita?
Existují dva hlavní typy imunity, kterých můžete pomocí vakcíny dosáhnout. První z nich je tzv. efektivní imunita, která zabrání, aby patogen způsobil vážnou nemoc, ale nemůže mu zabránit (zastavit ho ve) vstupu do těla nebo vytváření kopií sebe sama. Druhá z nich je sterilizující imunita, která dokáže zcela zmařit infekci a dokonce brání před asymptomatickými případy. Druhá z nich je cílem výzkumu zabývajícího se vakcínami, ale dosáhnout se jí podaří jen vzácně.
Jako příklad můžete vzít meningitidu. Pro typ způsobený bakterií Neisseria meningitidis existuje mnoho vakcín na desítky jejích různých kmenů. Tři z nich podávané v USA (MCV4, MPSV4 a MenB) dokážou společně zabránit 85-90 % případům nemoci. Avšak u některých se ukázalo, že stále umožňují lidem bakterii přenášet. Může se ukrývat v nose nebo hluboko v krku, odkud se dostane ven a nakazí ostatní při kýchání, kašlání, líbání nebo sdílení jídla. V jedné studii univerzitních studentů ve Velké Británii neměla vakcína žádný vliv na podíl lidí nesoucích v sobě patogen o 4 týdny později.
„Dvě vakcíny proti meningitidě mohou mít dva zcela odlišné vlivy na to, jestli můžete nemoc šířit,“ řekl Keith Neal, emeritní profesor epidemiologie na Univerzitě v Nottinghamu. „Ale jen menšina lidí, kteří mají bakterii, skutečně onemocní meningitidou (v dobře očkovaných společnostech), protože mají imunitu.“
Také je možné se nakazit černým kašlem, žloutenkou B, příušnicemi a (často, ale ne vždy) chřipkou, bez ohledu na to, zda jste byli očkovaní. Přesto je imunizace velmi účinná při prevenci rozvoje závažných příznaků nebo nutnosti hospitalizace.
Jak funguje sterilizující imunita
Zatímco efektivní imunita je obykle vytvářena kombinací bílých krvinek (jako jsou leukocyty B a T) a protilátek, sterilizující imunita se typicky týká toho druhého. Především spoléhá na neutralizující protilátky, které tělo chrání před patogeny tím, že ulpívají na jejich vnějším povrchu a chrání před interakcí se zamýšlenými cíli, jako jsou buňky v nose, krku a plicích. V případě covid-19 se neutralizující protilátky, které rozpoznají virus, vážou na protein ve výběžcích (spike protein) viru, kterými obvykle vstupuje do buněk. Pro dosažení sterilizující imunity musí vakcíny stimulovat dostatek těchto protilátek, aby zachytily veškeré virové částice vstupující do těla a hned je odzbrojily.
Jaký typ imunity poskytují vakcíny proti covid-19?
„Stručně řečeno – nevíme, protože jsou příliš nové,“ řekl Neal.
Dostupné vakcíny proti covid-19 zatím nebyly posuzovány primárně podle své schopnosti bránit přenosu, i když to je dnes hodnoceno jako sekundární koncový bod (cíl) mnoha z nich. Místo toho byla jejich účinnost posuzována podle toho, zda mohou zabránit rozvoji symptomů.
„To znamená, že své cíle nastavujeme trochu pragmaticky,“ řekl Danny Altmann, profesor imunologie na univerzitě Imperial College London. Vědci už vědí, že protilátky, které se u lidí vytvoří po přirozené infekci covid-19, vždy nebrání před opakovanou infekcí. Jedna studie britských zdravotníků zjistila, že 17 % těch, kdo měli protilátky, když studie začala (pravděpodobně z první infekce), se nakazilo podruhé. Kolem 66 % těchto případů bylo asymptomatických, ale patrně nemusíte mít symptomy, aby zůstalo riziko, že nakazíte druhé.
„U viru, jako je tento, si myslím, že možná chceme od vakcíny až příliš,“ řekl Altmann. „Je to skutečně velmi obtížné. Ale naštěstí tohle ještě není konec příběhu.“
Existují první náznaky, že některé vakcíny mohou být schopny redukovat přenos, i když ho nedokážou zcela eliminovat. Jedna z možností je redukování počtu virových částic v těle lidí.
„Je dost pravděpodobné, že pokud díky vakcíně budou lidé méně nemocní, budou produkovat méně viru, a proto budou méně infekční – ale to je jen teorie.“
Sterilizující imunita je také velmi obtížně prokazatelná. Protože většina klinických testů nekontrolovala, zda vakcíny brání přenosu, vědci v současnosti zjišťují, zda mají dopad na míru nákazy v místech, kde už byly široce rozšířeny. Ve Velké Británii by se dalo očekávat, že nové epidemie v domovech pečovatelské péče, které byly při vakcinaci prioritizovány, budou méně časté, pokud jsou vakcíny účinné. Ale i to problematické.
„Jsou zde dva faktory,“ řekl Neal. „Máme lockdowny a máme vakcínu. Takže je vlastně docela těžké je od sebe oddělit. Je to vakcína? Je to lockdown, nebo ještě spíše kombinace obojího?“
Zde uvádíme, se je zatím známo o schopnosti současných vakcín zastavit přenos. Ale především, aby se předešlo zmatkům: informace o jejich schopnosti předcházet symptomům či chránit lidi před nemocí nebyly zahrnuty.
.
Oxford-AstraZeneca
Slibné výsledky poskytly vloni v červenci výsledky studie testující účinnost vakcíny Oxford-AstraZeneca u makaků rhesus, kteří mají podobnou fyziologii dýchacího systému jako lidé. Studie zjistila, že zatímco opice byly chráněny před vážným onemocněním, vakcína nezabránila jejich infekci covid-19. Očkované opice se nakazily se stejnou pravděpodobností jako neočkované, ale měly přitom méně virových částic v plicích. Podle autorů studie jejich výsledky naznačují, že vakcína nemusí bránit přenosu viru, ale „může nemoc výrazně redukovat.“
Když přeskočíme k III. fázi testů u lidí, bude obrázek o něco komplikovanější. Netypicky vakcína Oxford-AstraZeneca neobnášela pouze injekční podání dvou dávek účastníkům, ať už vakcíny nebo placeba, a pak sledování, zda se u nich během následujících týdnů rozvinuly nějaké symptomy. Testy zahrnovaly také další krok, při kterém jim každý týden prováděli výtěr z nosu a krku pro testování na asymptomatickou infekci. Podle výsledků publikovaných v lednu 2021 byla vakcína účinná na 59 % při předcházení infekce u těch, kdo dostali poloviční dávku a po ní standardní dávku – skupina byla navíc mladší než je průměr celkově. Avšak mezi těmi, kdo dostali plné dvě dávky, toto číslo pokleslo na pouhých 4 %. Výzkum se přitom nedíval na to, zda měla vakcína nějaký vliv na množství virových částic v plicích pacientů.
Autoři vysvětlují, že i když redukce počtu nakažených (a tím potenciálního přenosu) ve skupině očkované poloviční dávkou byla slibná, jsou potřeba další data na potvrzení těchto zjištění. Nejnovější vývoj představuje zpráva publikovaná jako předtisk 1. února, která odhaluje výsledky testování účastníků z další měsíc. Vědci zjistili, že vakcína se snížila počet případů se zjistitelným virem na 67 % po jedné standardní dávce, a napsali, že to ukazuje na „potenciál pro podstatnou redukci přenosu“.
Pfizer-BioNTech
Zatím neexistují žádné přesvědčivé důkazy o tom, že vakcína Pfizer-BioNTech může zabránit infekci koronavirem, a tak zastavit jeho šíření. Ale existují rané náznaky, že by mohla. Na začátku ledna manažer Pfizer Albert Bourla řekl, že studie na zvířatech zjistila, že vakcína skýtá značná ochranu před přenosem viru, i když to nebylo prokázáno na lidech. Poté menší izraelský průzkum zjistil, že ze 102 zdravotníků, kteří dostali dvě dávky vakcíny, se pouze u 2% rozvinulo malé množství protilátek. Dalších 98 % mělo více protilátek než lidé, kteří se nakazili covid-19. Výsledky byly zveřejněny prostřednictvím tiskové zprávy, která cituje vedoucího studie; ten spekuluje, že tyto silné imunitní odpovědi nejspíš chrání lidi před tím, aby se stali nositeli či šiřiteli nemoci. Existuje však řada důvodů pro opatrnost při interpretaci těchto výsledků, např. malá velikost vzorku a skutečnost, že výzkum nebyl publikován v odborném žurnále s hodnocením. Později se Izraelské ministerstvo zdravotnictví podívalo na zdravotní záznamy milionu obyvatel země a zjistilo, že týden po plném očkování bylo jen 317 lidí ze 715 425 testováno pozitivně na koronavirus. Ale opět platí, že se nejedná o klinické testy: nebyla zde žádná neočkovaná kontrolní skupina a účinek bylo možné přičíst i jiným skutečnostem, např. dopadu lockdownu uvaleného v prosinci. Ale míra nákazy byla podstatně nižší než kdekoli jinde (0,04 %, zatímco dle odhadů 1,87 % lidí v Anglii mělo virus v týdnu před 23. lednem). Studie izraelského provozovatele zdravotnických zařízení Maccabi Healthcare Services zjistila podobné povzbudivé výsledky. Z 163 000 lidí, kteří dostali kompletní vacínu vakcínu, se nakazilo pouze 31, ve srovnání se 6500 nakaženými v referenční skupině neočkovaných lidí.
Moderna
Přestože se testy Moderna nedívaly specificky na to, zda může vakcína zabránit přenosu, účastníci byli kontrolováni na nákazu covid-19 předtím, než dostali první a druhou dávku, což znamená, že bylo možné srovnat míru infekce v těchto skupinách. Ve všech bylo 14 lidí testováno pozitivně po první dávce, oproti 38, kteří dostali placebo. To naznačuje, že vakcína může potenciálně předejít 2/3 asymptomatických případů už po jedné dávce. Provizorní výzkum však měl svá omezení: počet lidí s pozitivním výsledkem byl malý, takže odhad nemusí být zcela přesný. Byl publikován v instruktáži předložené FDA a ještě nebyl odborně recenzován.
Novavax
Vakcína zatím nebyla schválena k použití nikde ve světě, a tak jako u ostatních nebylo komplexně dokázáno, že brání infekci či přenosu na lidi. Ale v listopadu se objevily rané výsledky, které vědce nadchly. Společnost odhalila, že vakcína zcela zabránila šíření viru během studií na makacích rhesus, kteří dostali dostatečně vysokou dávku. Tyto výsledky vakcínu Novavax dostaly do exkluzivního klubu vakcín, které dokáží zcela předcházet asymptomatickému přenosu u dalších primátů, což je považováno za pozitivní znamení, protože mají podobnou fyziologii dýchacího ústrojí jako lidé. Nyní se vědci snaží přijít na to, jestli může vakcína dosáhnout sterilizující imunity také u očkovaných lidí.
Nekompletní stádní imunita
Bohužel schopnost vakcín předcházet přenosu nebude mít vliv na to, jak dlouho bude nutné dodržovat pravidla společenského odstupu, ale bude mít vliv na stádní imunitu.
„Pokud vakcíny zcela nezastaví přenos, zvýší se množství lidí, které musíme očiovat, abychom skutečně překročili práh stádní imunity a snížili počet případů k nule,“ řekl dr. Michael Head, vedoucí výzkumný pracovník v oblasti zdraví na Univerzitě v Southamptonu. Přitom však není jisté, kde práh stádní imunity leží, protože ho nebylo dosaženo ani pomocí přirozené infekce, ani vakcinací.
Stádní imunita je nepřímá ochrana před infekční nemocí, kterou populace získá, když je dostatek lidí imunních. Práh, kterého je potřeba dosáhnout, závisí na mnoha různých faktorech, jako je reprodukční číslo viru (R) a počet dalších lidí nakažených každým přenašečem – což samo se velmi liší. Některé faktory, které mají vliv na druhé z uvedeného, jsou např. místo, kde žijete, konkrétní varianta viru a okolní podmínky (lockdowny). To znamená, že i když vědci vědí více, nebude stanoven přesný práh pro stádní imunitu, který by platil všude; je však možné zhruba odhadnout, kde může být.
Například jedna kalkulace naznačuje, že u vakcíny, která by zcela eliminovala přenos, by vakcínu muselo 60-72 % populace, by bylo dosaženo stádní imunity. Ale pokud by účinnost vakcíny byla 80 %, muselo by ji mít 75-90 % lidí. To je potenciálně více než vakcinační ambice mnoha zemí. Velká Británie má za cíl do září imunizovat každého dospělého, což se rovná asi 51 mil. z 67,5 mil. lidí (75 % celkové populace). Přitom se předpokládá, že každý dospělý člověk v zemi se chce nechat očkovat a je k tomu dostatečně zdravý. Avšak většina vědců neočekává, že bude virus zcela eliminován. V tuto chvíli je cílem redukovat přenos, jak jen to je možné.
„I když budete očkovat, stále zde bude poměrně velký počet náchylných lidí,” řekl Head. „Takže stále bude probíhat epidemie. Podle mě bude hlavně lokalizovaná, ale i tak bude vzbuzovat obavy a způsobovat břemeno nemoci.“
Někteří vědci argumentují, že důraz na předcházení přenosu je něco, co odvádí pozornost, protože jakmile bude dost lidí očkovaných, nebude vadit, že stále mohou virus šířit – protože všichni už budou mít imunitu. Avšak může se to ukázat jako klíčové pro ty, kdo nemohou být očkování, např. kvůli těhotenství, nízkému věku nebo vážné nemoci. Dokud nebudeme mít odpověď, možná bychom měli pamatovat na případ jedenáctiletého chlapce z New Yorku s příušnicemi a stále se chovat, jako bychom očkování nebyli.
***
Nový český antigenní test na bazi slin začala výrabět společnost Bakter Medical. Tyto testy doporučují přední čeští odborníci, jelikož dle českých laboratorních výsledků mají velkou shodu s PCR testy. Testy lze snadno provádět i osobami bez lékařského vzdělání a nevyžadují laboratorní vybavení.
Vhodné pro testování do firem, domov důchodců, škol nebo sportovních oddílů. Testy lze provádět z domova před schůzkou, návštevou rodiny, příchodem do zaměstnání nebo na různé akce.
Více o těchto testech se můžete dovědět na stránkách https://www.baktermedical.cz/.