Módní průmysl je druhým nejšpinavějším průmyslem na světě, Slovenská návrháři upozorňují na jeho alarmující stav.
Móda je krásná, místy přechází až do umění, je to způsob, jakým lidé vyjadřují svou osobnost i názor. Spotřebitelé se v módě dělí na ty, kteří následují trendy, a ty, kteří se jimi nedají ovlivňovat.
Trendy jsou však v módě turbulentní a mění se někdy i z měsíce na měsíc. To nás občas nepřímo nutí příliš často navštěvovat obchodní řetězce a nakupovat nové kousky do šatníku.
Přitom si neuvědomujeme, jak tím škodíme nejen své peněžence, ale i přírodě. Módní průmysl je skutečně špinavý.
Za mnohými exkluzivními značkami se skrývají temná tajemství, jejichž důsledkem je znečišťování životního prostředí, znevažování lidské práce, využívání dětí na práci a neetické zbavování se odpadu.
Proti tomu bojují mnozí návrháři i některé světové značky, které se snaží lidi seznámit s principy slow fashion. Oblečení je jednou z našich základních potřeb, měli bychom se však zamyslet nad tím, jak k němu budeme přistupovat a jak jím neplýtvat stejně jako v případě potravin.
Svou troškou do zlepšení stavu módního průmyslu a ozdravení životního prostředí snaží přispět i Vera Wisterová a Barbara Jagušák, které jsou letos součástí projektu Fashion show recyklované módy. Zeptali jsme se jich, jestli je ekologický přístup k módě součástí jejich života a jak nakupují ony.
Nakupování a móda podle Very Wisterovej
Myslím, že bychom se měli řídit principem rozumné dostatečnosti. Opravdu potřebuji další šaty, tričko, svetřík, i když je ve výprodeji? Bude můj život o něco méně kvalitní, pokud si ho nekoupím?
V naší rodině se tím řídíme a kromě toho recyklujeme od nepaměti. Buď oblečení posouváme dál mezi příbuznými, menším dětem, nebo rodinným příslušníkům s podobnou stavbou těla.
A pokud je již nenositelné, používáme například vyřazené trička jako hadry. Upcycling je o něco kreativnější proces. Párkrát jsem s pomocí mámy prošel staré sukně a vytvořila z nich zcela nový model. Odstřih vrchní část triček nebo široké rukávy a měním je na letní tílka.
Na výrobu jednoho trička se spotřebuje až 2700 litrů vody, aby se mohla vypěstovat bavlna. Proto si myslím, že to tričko třeba využít na maximum, a ne ho po pár nošených odhodit pryč. Při nakupování oblečení se zamýšlím nad tím, z jakého materiálu je a odkud byl získán.
Tyto věci se dají dnes již poměrně jednoduše zjistit. Nejraději nakupuji od místních tvůrců, ať už v zahraničí, nebo u nás, a z různých internetových obchodů.
Nakupování a móda podle Barbary „Babsy“ Jagušákovej
Pravidelně se účastním na různých bazarech oblečení, nakupuji v second handech nebo si vyměňuji oblečení s kamarádkami. I mé malé ízké jsem před porodem koupila jen ty nejpotřebnější věci a ostatní jsem zdědila po sestřině dcerce Emilka a dalších maminkách z mého okolí.
Samozřejmě, nakupuji i nové věci, ale volím kvalitu a nadčasovost před kvantitou. Pokud se mi líbí nějaký kousek iv highstreetových obchodech, nedělám si výčitky a občas si něco koupím i zde, ale je to velmi ojedinělé.
Zároveň je na trhu stále více sustainable značek, které si mě svým konceptem získali a velmi jim držím palce. Mezi slovenské značky patří Renewals by nose.
A co se týče ostatních oblastí života, snažím se nevyrábět tolik odpadků a samozřejmě separovat. Do domácnosti kupuji kosmetiku a čisticí prostředky, které nezatěžují životní prostředí, respektive dávají mu zabrat méně. Rovněž si dopřeji jen rychlou sprchu a snažím se neplýtvat vodou.
Ale je toho ještě velmi mnoho, na čem musím zapracovat. Život ve městě ne vždy přeje udržitelným řešením. Určitě by bylo vše jednodušší, pokud bych bývala v chaloupce u lesa.
Mám také velmi ráda našich Slovenská designérů a celkově slovenské značky, takže se je snažím maximálně podporovat. Momentálně je už alternativ velmi mnoho, stačí jen hledat na správných místech.
Tři otázky o ekologii v módě
Na názor jsme se zeptali Zuzany Aichovej, organizátorky Fashion show recyklované módy.
S jakými největšími problémy se v současnosti setkává textilní průmysl? Jak znečišťuje planetu?
Nemluvě o vážném negativním dopadu na fyzické a duševní zdraví lidí, kteří pracují v textilním průmyslu včetně dětí, Resonance se věnuje katastrofálnímu dopadu na životní prostředí. Obrovská poptávka po bavlně je nevyhnutelně spojen s rozšířeným používáním pesticidů, které poškozují půdu i vodu.
Na Slovensku si pořídíme tričko za deset eur, ale jeho skutečná cena, která zahrnuje zdraví a životy lidí pracujících v továrně, znečištění půdy, vody a ovzduší a také náklady na přepravu na druhý konec světa, což také souvisí se znečišťováním moří, je mnohem vyšší . Barvení textilií souvisí s vypouštěním životu nebezpečných chemikálií do zdrojů pitné vody, jakož i s nadměrnou spotřebou pitné vody, jejíž zdroje jsou kriticky omezené a ohroženy.
Co dělat v případě, že chceme my spotřebitelé přispět při nákupu oblečení k udržování zdravého životního prostředí?
Málokdo je odolný proti výprodejem a nákupním závratí spojeným se svátky. Máme nutkavou potřebu kupovat stále nové věci, ačkoliv si je reálně vážíme jen chvilku. A to právě proto, že jim chybí hlubší hodnota. Jsou snadno dostupné, za dobrou cenu, všude je všeho dost a spousta. Navíc módní trendy se často mění. Pokud chce být člověk in, myslí si, že musí vyměnit každou sezónu šatník. To je právě o tom rozmýšlení.
Pokud se osvobodíme od trendů, najdeme svůj vlastní nadčasový styl a přestane nás zajímat, zda jsme dost in pro naše okolí, pomůže to nám i planetě. Investujme do nadčasových kousků, které jsou kvalitnější, dražší, přežijí však často více generací a jejich hodnota časem stoupá. Dávejme prostor ve svém šatníku tvorbě lokálních návrhářů, čímž jednak podpoříme slovenský tvorbu a zároveň omezíme vliv globalizace. Řiďme se pravidlem – méně je více.
Letos jste se rozhodli věnovat tématu recyklace PVC materiálů. Proč?
Plasty jsou extrémně rozšířeným spotřebním materiálem po celém světě, přičemž jejich recyklace je náročná, nákladná a minimální. Plast se v přírodě rozkládá 500 let. Slovenské domácnosti vyprodukují ročně 150 000 tun plastového odpadu, z tohoto objemu skončí odděleného sběru 25 000 tun, což je necelých 17%.
Dobrou zprávou je, že to, co Slováci smysluplně vytřídí, se využívá na 99%.
Z plastových lahví se může stát oděv. Mnoho módních návrhářů dnes používá tkaniny vyrobené z recyklovaných plastových lahví. Láhve jsou čištěny, nastrouhané, ohřáté a přetavené do jemných vláken.
My jsme se v naší letošní prohlídce rozhodli předvést modely, které jsou primárně vyrobeny z PVC materiálů, abychom tak poukázali na všechny negativní souvislosti užívání plastů. Kolekce modelů je laděna do kontrastu s negativními vlastnostmi plastu a bude podtrhovat eleganci a krásu ženské módy. Snažíme se tím nasměrovat naše myšlení pozitivní, že všechno zlé je pro něco dobré a i s náročnými plasty se dokážeme poprat, když zapojíme fantazii a zdravý rozum.