Mnohovrstevnatá archeologická lokalita Megido je známá jako místo Armagedonu z novozákonní knihy Zjevení Janovo, tj. podle proroctví místo apokalypsy. Pro návštěvníky zajímající se o historii je Megido jednou z klíčových archeologických lokalit v Izraeli. Po celou svou dlouhou historii sloužilo Megido jako významné sídlo jak pro starověké Egypťany, tak pro Izraelity. Bylo zde odkryto závratných 26 sídelních úrovní, které pokrývají 5000 let nepřetržitého osídlení.
Muzeum a návštěvnické centrum
Než začnete s prohlídkou ruin, zamiřte do Muzea a návštěvnického centra. Tak jako mnoho jiných mnohovrstevnatých starověkých lokalit mohou být dochované zbytky obtížně rozluštitelné. Zdejší muzeum odvádí dobrou práci při tom, jak pomáhá návštěvníkům se vyznat v rozsáhlé historii, která s lokalitou souvisí. Uvidíte zde velký model starověkého Megida, abyste si mohli místo představit, a krátkou audiovizuální prezentaci vysvětlující historii.
Brány a okolí
K nejlepším dochovaným zbytkům starověkého Megida patří jeho opevnění. Stezka Vás zavede ke vchodu do severní části archeologické lokality, kde se po projití branou z 15. stol. př.n.l. dostanete k bráně z doby krále Šalamouna. Jasně patrné jsou tři komory po stranách vchodu. Hned za branami se nachází rozsáhlé zbytky budov, kde byla vykopána řada úlomků slonoviny pocházejících z 13. stol. př.n.l.. Stezka zde zatáčí na východ a místo nabízí krásný panoramatický výhled na sever přes Jizreelské údolí až ke Galilejským kopcům kolem Nazareta.
Vodní tunel
Vodní tunel v Megidu, který zaručoval dodávku vody městu, patří k hlavním turistickým atrakcím lokality. Vydejte se k němu po stezce od stájí. Vodní tunel byl dříve datován do 13. nebo 11. století (do doby Kanaánců či Pelištejců), ale vykopávky ho pevně zařadily do izraelitského období a doby vlády krále Achaba (9. stol. př.n.l.). Zdrojem vody pro Megido byl pramen v jeskyni mimo město. V dobách krále Šalamouna byla vysekána šachta široká 2 m skýtající přístup k prameni na jihozápadním svahu lokality. Král Achab byl rozhodnut vybudovat vodní kanál, který bude vést vodu z pramene do města a v případě obléhání se k němu nedostane nepřítel. Šachta byla vedena dolů skrz ranější vrstvy osídlení a pak přes skálu do hloubky 60 m; odtud byl vysekán do skály horizontální tunel až k prameni vzdálenému 120 m. Tato závratný stavba je jedním z velkých technických úspěchů starověku. Mnoho návštěvníků přichází do Megida právě proto, aby se prošli tunelem (který byl vybaven moderním schodištěm a chodníkem) a prohlédli si ho na vlastní oči.
Chrámový komplex
I když je to těžko představitelné, chrámový komplex byl kdysi mohutné a monumentální architektonické dílo (rekonstrukci uvidíte v Muzeu Megida). Východní chrám se skládá z vestibulu, hlavní komory a nejsvětější svatyně. Zadní stěna v nejsvětější svatyni přiléhá k chrámu s kruhovým oltářem. U vnitřní stěny byl vybudován hranatý oltář přístupný po schodech na boku. K chrámu na západní straně přiléhají další náboženské budovy, takže se předpokládá, že šlo o Dvojitý chrám pro božskou dvojici. Na straně od údolí jsou patrné zbytky zdí ze staršího chrámu pocházejícího z doby měděné (IV. tisíciletí př.n.l.).
Obilné silo a jižní úsek
Hlavní atrakcí v jižním úseku lokality je velké kruhové obilné silo pocházející z doby vlády krále Jarobeáma II. (8. stol. př.n.l.). Do vnitřní stěny jsou zasazena dvě schodiště. Za obilným silem jsou dva velké komplexy, které vybudoval král Achab na místě Šalamounova paláce. Napravo je nádvoří se slavnými stájemi, v nichž je stále možné vidět stání, koryta a sloupy s vyvrtanými dírami na uvazování koní. Stáje mohly pojmout až 450 koní spolu s válečnými vozy a jejich vozataji.
Hlavní turistické atrakce Izraele
Tipy
- Pokud zde budete v létě, přijeďte na místo co možná nejdříve ráno. Stínu je zde velmi málo a bývá mimořádně horko.
- Vezměte si s sebou baterku. Bude se Vám hodit při dívání se do tmavých koutů v některých ruinách.
- Přineste si spoustu vody. Návštěvnické centrum je jediné místo, kde se prodávají nápoje.
Jak se tam dostat
- Z města Haifa jeďte autobusem č. 302 přímo na místo (odjíždí denně v 6,55).
- V jiném případě z Haify můžete jet autobusem jedoucím po dálnici č. 66 a vystoupit u odbočky na Megido. Lokalita leží 2 km odtud a dostanete se tam pěšky.
- Pokud přijdete z města Afula, můžete jet kterýmkoli autobusem jedoucím po dálnici č. 65 a vystoupit na té samé odbočce.
Nabídka ubytování:
HISTORIE MEGIDA
Vykopávky tellu (sídelní mohyly) v Megidu započaly v letech 1903-05, kdy zde působila Německá palestinská společnost. Archeolog Gottlieb Schumacher provedl hluboký a široký výkop na východní straně, která nese jeho jméno. V letech 1925 a 1939 lokalitu systematicky prohledával Orientální institut v Chicagu a v roce 1960 zahájil vykopávky izraelský archeolog Jigael Jadin, který založil chronologii lokality. Jeho práce ukázala, že po období osídlení v neolitu zde bylo kanaánské sídlo ve IV. tisíciletí př.n.l., které existovalo až do osídlení Izraelity. Z tohoto období je svatyně z doby měděné (chalkolitu) a opodál další s velkým kruhovým oltářem. Po bitvě v roce 1479 př.n.l., v níž faraon Thutmose III. získal kontrolu nad průsmykem při svém postupu k řece Eufrat, bylo město pod egyptským vlivem. V archivech z El Amarna (14. stol. př.n.l.) byly nalezeny dopisy od egyptského místodržícího žádající o vojenské posily proti Habiru (což mohlo označovat Hebrejce). Ve 13. stol. př.n.l. vojevůdce Jozue po svém triumfu nad králem Hazoru porazil také krále Megida (Jozue 12, 21), ale Izraelité město drželi jen krátkou dobu, protože ve 12. století Pelištejci, kteří se vydávali od pobřeží do vnitrozemí, porazili Megido a získali celé Jizreelské údolí až k městu Bejt Še’an.
Nová fáze započala kolem roku 1000 př.n.l., když král David porazil Pelištejce (biblické Filištíny). V 10. století učinil Šalamoun Megido metropolí 5. správního regionu, který sahal až k Bejt Še’an, a Baana, syn Achilúdův, se stal jeho správcem (1. Kniha královská 4,12). Východně od hlavní brány vynesly vykopávky Jigaela Jadina na světlo Severní palác pocházející z tohoto období, patrně královskou rezidenci, a jednu z kasematových zdí charakteristických pro Šalamounovo období (jaké jsou ve městech Hazor a Gezer) a mohutnou Severní bránu. Na jižní straně lokality se nacházel palác Baany a správní budova. „Nebyla to jen pevnost, ale metropole s impozantními budovami vytvořenými pro ceremoniální účely,“ napsal Jadin. Šalamounovo město zničil v roce 923 př.n.l. faraon Šešonk I. (Šišak ze Starého zákona) a znovu vybudoval král Achab v 9. století. Na místě Severního a Jižního paláce byly vybudovány stáje pro 450 koní (dlouho mylně označované za „Šalamounovy stáje“). Achab, který nepochybně Megidu přikládal zvláštní význam kvůli jeho poloze na trase do Fénicie (odkud pocházela jeho manželka), zrenovoval Šalamounovu bránu, vybudoval pevné nové hradby kolem města a vykopal velký tunel pro zajištění dodávky vody. Poté se Megido těšilo období prosperity, které skončilo v roce 733 př.n.l. dobytím města Asyřany za asyrského krále Tiglatpilesara III.. V roce 609 př.n.l. král Jošiáš Judský zahynul v Megidu v bitvě s faraonem Nekem II.. Po dobytí Peršany v roce 538 n.l. bylo město opuštěno, ale v římských dobách byl 2 km jižně od tellu vybudován tábor VI. legie. Podle legie byla pojmenována arabská vesnice Lajun, dnešní kibuc Megido. V novějších dobách v Megidu zvítězil Napoleon (v roce 1799) a britský generál Allenby (v roce 1917) nad tureckou armádou a v roce 1948 zde Izraelci porazili arabskou armádu.